Prefíkaná banda

Jojo, dobrého pomálu, jak se říká. Skoro by se chtělo říct, že je to jako s Vengeance Unlimited nebo Robbery Homicide Division, jenže u téhle partičky je nízký počet epizod zcela v souladu s plánem. A že plánování tu hraje důležitou roli, to snad není třeba říkat. Seriál sršící stylem a elegancí, v hlavní roli se sympatickými mizery a v rolích vedlejších se spoustou pěkných Britek:) Budit tímhle způsobem zdání, že je Shakespearova země plná okouzlujících bytostí, to zavání těžkým podvodem. Ale nakonec, o tom přece tohle celé je;) PS: po díle, ve kterém sympaťačka s úchvatnýma jantarovýma očima z Červených Baretů vystupuje jako pěkná mrcha, a který je mistrovskou ukázkou toho jak lze diváka tahat za nohu od úvodních titulků až po ty závěrečné, zvedám definitivně hodnocení na 100% a dodávám - Mickey, není se za co stydět;) PS2: Bollywood byla naprostá genialita:))) (14.09.2006)

Tento seriál je opravdu jeden z těch co hned zaujmou, ale můj zájem se rapidně snižoval každým dalším shlédnutým dílem. Filmy jako Dannyho parťáci mě nechávají dlouhodobě chladným. Dalším problém je v tom že každý díl má podobné schéma a zřejmě nejsem z těch co by si užívali čistou zápletku bez napětí. (17.02.2012)

Úžasný a velmi vtipný seriál ve stylu Dannyho parťáků 1, který určitě stojí za to. Strašně mě baví soukromá "válka" mezi Dannym a Mickeym, strašně mě baví, jak se Danny snaží uhnat Stacey, jak to Albert jen z povzdálí sleduje. Někdy lituji barmana Eddieho a jindy Ashe, který musí všechno zařídit... Je to prostě velká dávka vtipu, akce a dokonale promyšlených nápadů zabalená do rozumného času jedné hodiny. (02.09.2007)

Nápad udělat si "business" z podvádění a napálit každého, kdo se namane, je svým způsobem originální a má i něco do sebe. Ještě tak umět s takovým námětem pracovat. I když se na seriálu vystřídala slušná řádka režisérů, nepoznáte mezi jednotlivý epizodami jediný rozdíl. Jedna jak druhá v jedné režijní šabloně poctivě dodržující dikci televizních seriálů. Když se v závěru povede někoho partičce podfukářů doběhnout, a nedělejte, že nevíte, jak jednotlivé díly končí, tak nikdy nechybí scéna sáhodlouze vysvětlující, jak k tomu ultra mega "doublecrossu" došlo. Po tomto předčítání, jak v nějaké knihovně, pak neomylně následuje scéna žertovného špičkování mezi jednotlivými členy týmu, naparování se jeho šéfa a to případně doplněné o finální a příšerně trapný záběr jak ze seriálů osmdesátých let, kdy všichni svorně kráčejí směrem k laciné odjíždějící kameře připomínající vizuálem mobilní telefon levnější třídy. Kdyby to nějak překvapilo, kdyby se to tak vehementně "zuby nehty" úzce nedrželo jednoho schématu, a kdyby to nevyvolávalo dojem natočeno za pět liber. Většinu rozpočtu asi shrábnul vysloužilý "sedmý statečný" Robert Vaughn, který mě v podstatě nalákal podívat se na několik epizod. S lepším zpracováním, respektive s mnohem lepším než je tohle, by také přišly lepší známky ode mě. Takhle to nudně a stereotypně splývá se seriálovou produkcí a výrazného vrcholu to v ničem nedosáhne. Mé hodnocení: 40% (26.11.2013)

Už dlouho jsem nenarazil na seriál, který by dokázal nasadit laťku tak vysoko a pak se jí neustále držet. Každý díl Podfukářů je téměř dokonalý. Jak z hlediska scénáře, který je vždy nepředvídatelný a originální, tak z hlediska technického - kamera je úžasná, a zároveň hereckého. Kladem i záporem je pak uzavřenost jednotlivých epizod. Dá se koukat vlastně na jakýkoli díl bez znalosti těch předchozích, ale zase chybí jakýsi rámcový děj, který by se vyvíjel v průběhu epizod. (10.06.2007)