Futbaloví chuligáni

Nikdy nepochopím uřvané fanoušky,kteří jsou schopni se kvůli ubohému sportu prát,zabíjet a podobně.To je podle mě na hranici debility,ale i přes svůj odpor k takovému chování mě film dostal.Sympatické obsazení,strhující atmosféra,plno emocí..dokonce mě to zasáhlo natolik,že na konci mi ukápla nějaká ta slzička.A to se u filmu cení (pokud se ovšem nerozpláčete z toho,jak zoufalé je to dílo:D). (26.03.2011)

Pro mě oproti originálnímu Hooligans (2004) je mi dílo Lexi Alexandrové filmově trochu bližší. Má lepší herecké obsazení, vztahy mezi postavami, více adrenalinu, emocí a velmi silný konec. Výborné sugestivní dílo. Film o světě, do kterého nemůže normální smrtelník nahlédnou. Tu to má přímo na podnose. (17.06.2012)

Hooligans mě opravdu přesvědčil o tom jaké mají starosti britští fanoušci a co se jim asi honí hlavou. Že to nejsou jenou hloupí lidé ale lidé, kteří se vypořádají s problémy tím, že někoho pořádně zmastí a tím se na chvilku uklidní, podání Wooda bylo velmi příjemné a celý příběh měl spád a všechno co k dobrému filmu patří, nenudil jsem se ani na vteřinu a jejich partička mě na chvilku vzala do jejich života (( :: (05.02.2006)

Elijah Wood je vykopnut z Harvardu, odletí za svou sestrou do Londýna, kde pozná nefalšované hooligans i svou temnou stránku, která se nakonec ukáže být to správnou. Tak jsem to vnímal já. Vyznění filmu vám však může být celkem ukradené, protože veškerými hrdiny jsou právě členové bandy rváčů dělící svůj život mezi hospodu a „bitevní pole“. Není pak důvod pohoršovat se nad pointou tvrdící „být hooliganem je správné“. Film hooligans prezentuje jako lidi přímé, vynášející unáhlené rozsudky a řešící komplikovanější problémy pěstmi. Že něco podobného není problém natočit jinak a lépe dosvědčuje skvělý australský Romper Stomper. Hooligans jsou oproti tomu jen povrchní báchorkou. Povrchní stejně jako články „těch sviní novinářskejch“. Pohnutky vedoucí tatíky od rodin do krvavých bitek nám zůstávají utajeny. Nevyužita zůstala možnost ukázat průnik k jádru party prostřednictvím člověka zvenčí. Vysokoškolák se dá náhodou dohromady s pochybnými existencemi a po chvíli už je (ani neví jak) zatažen do boje o život. Zalíbí se mu to a šmitec. Žádné hluboké pohnutky mysli, osudová rozhodnutí, prostě najde jen tak smysl života v nesmyslných rvačkách.Jaksi stranou pak stojí „detaily“ typu: Matt zničí životy své sestře, jejímu manželovi a jeho bratrovi, aby nakonec odešel coby (morální) vítěz. Hooligans nejsou úplně špatným filmem – třeba rvačky, ač zmatené, dokážou pohnout s vaší hladinou adrenalinu, toužíte-li se však dozvědět, proč se lidi mlátí, sáhněte raději třeba po Klubu rváčů. 40% Zajímavé komentáře: Lima, Le_Chuck, nunka, JB2203, Efreeti (18.02.2006)

Někde to v nás je. A kdo říká, že ne, patrně odevzdal koule na matrice. Podvědomá touha patřit ke stádu, vypustit své atavistické já, bezmyšlenkovitě řičet, řezat, prostě skutečně existovat! A JE TO KRÁSA! Abych si tu nadšením nepobryndal kotníčkové botky, musím jedním dechem dodat, že někteří výjimeční jedinci dokáží časem primitiva v sobě zkrotit pivem a masivním přísunem gulášků s osmi. I deset sežeru. Vliv společnosti či vzdělávacích institucí považuji za podružnější. Ok, Frodo je prostě překážka, přes kterou náročný divák hravě hópne, americká linka nablblá jako Áda Gondíková a závěrečný zdvižený prst kazí zábavu, ale stojí to za to. Tímto zasírám pozdrav všem místním slávistickým USRALS, HULYDEGENS a RAF-DICKS. (07.01.2014)