Futbaloví chuligáni

Keď som videl film Nicka Lovea "The Football Factory", tak ma silne oslovil svojou autentickosťou. Preto som sa ani nejak moc neponáhľal si pozrieť "Green Street Hooligans". Teraz som sa ku nemu konečne dostal a sklamaniu som sa nevyhol. Celé je to určené snáď len Američanom (ktorí o futbale nemajú ani šajnu) alebo konzumnému divákovi, ktorý medzi hooligans nikdy nepatril. Až mi je ľúto, že tá partia holobriadkov spoločne s hobitom E.Woodom sa vydáva za najtvrdšiu Firmu môjho najobľúbenejšieho anglického klubu West Ham United. Klipové nasnímanie bitiek vyznieva smiešne teenagersky. Vrcholom tejto frašky je melodramatický koniec, kde sa z amerického študentíka stáva tvrdý chlapák. Oi, kamaráti, je to blbosť. ** (03.08.2008)

Leželo mi to doma pěkně dlouho, nechtěla jsem se po Football Factory dívat znovu na totéž: pití, řev, násilí jakožto nezbytné průvodní jevy lásky k fotbalu. Ani Hooligans se bez toho neobešli, ale fanouškovský folklór byl tentokrát spíše jen křovím pro hlavní posty: přátelství, sounáležitost, rodinné pouto. Hodně silné 3*. (31.12.2006)

Hooligans pojednáva o futbalovej komunite a ich tzv. "firmách". Naše heslo znie - "nenávidieť amíkov, nenávidieť novinárov, držať s partou, bojovať za partu". A ono to náhodou v konečnom výsledku pôsobí očarujúco. Prehĺbenie priateľstva medzi hlavnou dvojkou, odhalenie iného štýlu života a nakoniec i k poučeniu, ktoré je podla mňa absolútne pochopiteľné a predovšetkým potrebné. Inak by nám happy end mohol povedať - "robte to, veď je zábava". Pravý koniec vraví - "všetko má svoje hranice a i zábava niekde začína, niekde končí". Sumár sumáru. Nič revolučné/veľkolepé, ale nadpriemerná záležitosť rozhodne. (10.03.2010)

"Když dostaneš první ránu, zjistíš, že nejsi ze skla. Neuvědomíš si, že žiješ, dokud si nesáhneš na dno." Nikdy jsem nebyl členem žádné firmy fungující pod zástěrkou fanouškovství, ale pokud bych se jednou rozhodl rozdávat budspencerovky v barvách svého klubu, tak by to rozhodně nebyl West Ham United, nýbrž FC Barcelona případně Slavoj Houslice. Hooligans, k mému jistému zklamání, o fotbal skoro nezavadili, o životě rowdies jsem se toho určitě dozvěděl víc z dokumentu MacIntyre Undercover, ale dost mne to bavilo jako příběh truhlíka, do kterého s chutí kopal celý svět a on se prokrvácel k tomu, že každá zapůjčená rána se musí vrátit i se slušnými úroky. (27.12.2011)

Vynikající film o fotbalových fanoušcích. Hooligans se snaží dívat se na fotbalové fanoušky z jiné stránky a snaží se jasně ukázat, že fotbal rozhodně není o tom dát si někde mimo stadion pořádně do huby. Zároveň se pokouší poukázat , co všechno může fanouška takové fandění stát. Řeknu Vám, že po poslední bitce jsem se necítil zrovna nejlépe a dokonale jsem si uvědomil, že fotbal je jen hra a každý by se měl chodit na zápasy bavit a smát a ne přizabít člověka jen proto, že fandí jinému klubu. Dal bych s čistým svědomím pět hvězdiček, ale za Elijahu Wooda v hlavní roli nemohu, protože on rozhodně není žádný drsňák, který by mohl důvěryhodně zahrát takovéto role. (25.09.2008)