Krstný otec II

Jedna z mála výjimek, potvrzující pravidlo o slabším pokračování.. Tohle pokračování je minimálně stejně dobré, jako první díl. Herecké výkony stále na maximální možné úrovni, režie špičková, děj precizně zpracovaný - je jen málo příběhů, kdy se nedá jednoznačně posoudit, zda je lepší kniha, nebo film. (13.08.2002)

„Pokud nás dějiny něco naučily, zabít je možné kohokoliv“ Dva vysoce nadprůměrné filmy spojené v jeden unikátní celek. Pozoruhodný vzestup a strmý pád rodiny Corleone na ploše odvážných 190-ti minut. Tam, kde by někomu mohl chybět nezapomenutelný Marlon Brando, za něj zdatně zaskakuje Robert De Niro. Pacinův Michael Corleone se pak zásluhou pokračování stal přímo shakespearovsky tragickou postavou. Zřejmě nejlepší ze všech filmových dvojek. 90% Zajímavé komentáře: Pohrobek, kneekal (28.03.2005)

Druhá návštěva u Corleonů dopadla nad má očekávání, že se bude jednat jen o umělé prodloužení mafiánské ságy. Patrně díky fenomenálnímu šeptání Vita juniora jsem dospěl ke kacířské myšlence, že tohle je ještě o kousek lepší než jednička. Přesto jsou ty tři hoďky dostatečně dlouhé na to, abych stihl několikrát zazívat a nenápadně zatlačit ručičky na hodinkách směrem k závěrečným titulkům. (21.07.2011)

První díl Kmotra mám velice rád, je to famózní film, a právem patří do mé top 5. Na jeho pokračování jsem byl tedy velmi zvědavý. Jenže teď jsem trochu zklamánl, protože nenaplnil moje očekávání a v kvalitě zůstal daleko za prvním dílem. A je to především kvůli 2 věcem, které mi zde nesedly. Nejdříve to je ta nepříliš důležitá dějová linie okolo mládí Vita Corleona. De Niro předvádí sice mistrovský výkon, jinak je ale tento příběh velice zdlouhavý a místami dokonce nudný. No a tou druhou věcí je délka filmu, protože mně 3 a půl hoďky už připadá už docela moc, a ke konci jsem se v křesle docela vrtěl. Jinak je to ale film více než výborný. Al Pacino je ještě o třídu lepší než minule a celá ta hlavní příběhová linie je natočena výborně a u ní jsem se opravdu moc nenudil (což se o té druhé říct nedalo). Coppola se za toto pokračování určitě nemusí stydět a normálně bych tomuto filmu dal asi 5*. Když si ale vzpomenu na mistrovský první díl, tak se neubráním srovnání a musím dát 4*. Ale i tak si Coppola, Pacino a spol. zaslouží potlesk (01.10.2006)

„This is the business we´ve chosen.“ Rodina, moc, loajalita, tahání za nitky a všudypřítomná smrt aneb Coppola pokračuje v precizní filmařině, byť se z jeho díla s honosnou výpravou kamsi vytratily potřebné emoce a střihači učinil nabídku, kterou nelze odmítnout („Jdi domů, chlapče, nebudu tě potřebovat.“). Naštěstí však filmařský štětec Maria Puza vše vynahradil nabitou poslední půlhodinou, kde především don Pacino exceluje (u scény s oznámením interrupce vypadají jeho oči jak Etna vteřinu před výbuchem), aby jako z vlaku mávající loutka voděná od dětství otcem trpce přemítal, jak vše, po čem toužil, získal, ale při tom toho ještě více ztratil. Mimochodem, teď už chápu, proč Vít Bárta z naší Cosa Pubblico Nostra nosí ten šátek kolem krku, ale tam veškeré chtění o podobnost s Michaelem Corleonem končí. A nebo se mýlím..? (30.05.2011)