Obsahy(1)
Krátkometrážny snímok od Jima Van Bebbera zobrazuje život zvráteného paranoidného kanibala Johna Martina. Mladému páriku sa pokazí auto. Potrebujú zaviesť na benzínovú pumpu. No zastaví im práve John... (mi_X_o)
Recenzie (8)
Na podobný trans jsem čekal od geniálního exploitation snímku TCSM 1974 od Tobe Hoopera. Zatímco Hooper ostrou žiletkou exploatace divákovi rozřezává psychiku, JV Bebber všechnu tu krutost zobrazuje přímo, bez milosti. A to v podání totálního masakru. Špína, filtry béčkové vzhledu s áčkovým rozměrem, panika, strach, děs, výkřik. ()
Nepríjemná hororová mini dráma ponúka krátky pohľad do života narušeného kanibala. Najprv je ukázané ako sa motá doma a prepína mu to v hlave, o čosi neskôr vidíme že vie aj šoférovať, načo doplatí mladý pár s pokazeným autom. Tých si prinesie domov, pekne si na nich pochutná a život ide ďalej. Všetko je zobrazené dosť naturalisticky, rovnako ako v podobne ladenom kraťase "My Sweet Satan", s ktorým Roadkill zdieľa tvorcu, rok výroby i ďalšie znaky ako nesympatickosť + debilnosť všetkých zúčastnených postáv a amatérske spracovanie. Taktiež na mňa filmík pôsobil dosť otravne a monotónne, takže som bol rád keď sa skončil;-) ()
Celkem povedená návštěva u kanibala Johna.J. V. Bebber odvedl dobrou práci stejně jako u My Sweet Satan. Slabší 4. ()
Jim Van Bebber je vážně magor o čemž mne přesvědčil již několikrát, takže jsem více méně věděl, do čeho jdu. Po My Sweet Satan jde o druhý průměrný kousek, který se sice snaží diváky šokovat svou „nechutností a gore“ nicméně způsob zpracování dost pokulhává za tvůrčí myšlenkou. Ani tentokrát nejde o nic jiného, než průměrnou podívanou, která ovšem místy opravdu potěší. Já si kupříkladu užil především první polovinu tohoto snímku a její „syrovost“. 60% ()
Potreby Johna Martina sú celkom iné, ako tých ostatných, ,,normálnych,, a preto sa stretnutie s ním môže skončiť tragicky. Krvavé a bezútešné. ()
Co s takovýmhle filmem? Sonda do všedního života psychotického vraždícího kanibala bez jakýchkoliv příkras, s důrazem na absolutní syrovou detailnost. Kraťas po kterým je člověku fest zle, ohavná depka bez přívlastku. Lví podíl na tom má Mark Gillespie, spoluscénárista a představitel hlavní role zabijáka Johna Martina. ()
Myslel sem si ze me Jim Van Bebber po Mansonovi a My Sweet Satan nemuze prekvapit ale zase vedle. Roadkill ma nehorazne depresivni atmosferu ktera nevim proc ale velice se mi libila. Maniak co masakruje kazdyho koho potka (v tomhle filmu jenom 3) aby si nasledne mohl udelat krvavej popcorn a cumet na bednu. Tenhle kratas prevysuje vsechny filmy o seriovych vrazich na mile daleko a plyne z nej ponauceni,nikdy se nenechat svezt clovekem kterej to sam nabidne :) ()
Psycho které na mně působí polokomediálním dojmem.. Až do dnes jsem nevěděl, že hudební video k jedné z písní skupiny Necrophagia je ve skutečnosti nastříhané z tohoto minidíla.. Představiteli hlavní role jsem jeho výkon fakt věřil.. A až budu příště v kině zkusím si objednat jeho popcorn... ()