Šerif za mrežami

Hlavná redakcia pre deti a mládež uvádza....niečo určené skôr jej rodičom. Šerif za mrežami je totiž vážne poňatá dráma z nápravného ústavu, v ktorom neprekvapivo panujú podmienky ako v lochu a to vrátane medziľudských vzťahov. Mladí väzni by najradšej utiekli cez Rakúsko do Ameriky, v roku 1965 prekvapí, že jej tvorcovia dávajú prednosť pred ZSSR. Je to film o cti, o relatívnosti zrady v partii ako vonku, tak za mrežami. A o rýchlom dospievaní. Realistické stvárnenie a dobré herecké výkony trochu kazí viac epizódovitosť filmu, ako pevne zovretý dej, kde by hlavnej postave o niečo išlo a nám by s ňou rýchlejšie ubiehal čas. Sú to skôr fragmenty zo života v takomto zariadení typu bitky, hádky, kamarátstva, diskusie s dozorcom a tak podobne. To by nevadilo, ak by nás na konci čakala väčšia katarzia. Ale tento pocit mám u slovenských filmoch pomerne často, totiž že akoby bolo jedno, v akom momente skončia. Na druhú stranu je tak napríklad aj Šerif za mrežami bližší životu. Za odvahu zaokrúhľujem hore. (09.09.2014)

Od Šerifa za mrežami jsem příliš nečekal. Těžko mohl překonat Bočanův vynikající Pasťák, který je tak drsný právě proto, že Bočan v dokumentu o nové vlně přiznává, že už věděli, že film po okupaci půjde do trezoru, a tak vůbec nemuseli brát ohled na diváka. Šerif pochopitelně tak drsný není, ale o happyendu nemůže být ani řeč. Jediným problémem je fakt, že bachaři a policisté tu působí jako pozitivní figury, které se snaží hochy změnit. V tom je Bočanův Pasťák lepší, tam jsou vychovatelé jen špatně placení posluhovači, kterým je osud dětí ukradený, což se zdá být reálnější. Plichta má ale ve filmu méně skutečných herců a je to znát, jde zkrátka o skvělý snímek kdy se na hodinu a půl ocitnete ve vězení a prožijete si život mladých kriminálníků snících o jiném světě, který však nikdy nepřijde... (24.02.2015)

Film, ktorý v sebe nesie nesmiernu mieru autenticity a ktorý by mal byť povinne púšťaný na všetkých základných školách. Plichta nezvyčajným spôsobom zachytil život mládencov v nápravnom stredisku so všetkými ich starosťami, nádejami, snami, drobnou rebéliou ale aj slzamy. Už veľmi dávno som mal rád kombináciu hercov a nehercov a toto je ďalší filmový skvost, ktorý mi to pekne krásne potvrdzuje. Všetko je to oveľa uveritelnejšie. Keď k tomu prirátame aj fantastickú hudbu a kameru dostaneme naozaj pozoruhodné dielko, ktoré sa zaoberá tématikou dospievania a tých nie je veľa, alebo sú neznáme. Osobne som veľmi potešený. Film ma nenudil a potvrdil mi, že 60 roky boli najprodukívnejším obdobím čo sa týka slovenského filmového priemyslu. (01.11.2009)

Šerif za mrežami podává moralizovaný pohled na chybující mládež. Není to ovšem důrazné karatelství, snaží se spíše o dobromyslný sled slov a pozitivní motivaci, přesto trpělivé poučování stojí pevně rozkročeno nad celým filmem a důsledně na každého dohlíží. Tónové moralizování si naštěstí nestaví nepřekonatelné překážky a nejpůsobivějším důkazem jsou jeho mezihry, které nechávají vstoupit do samotného nitra agrese a ponížení. Atmosféru nejednoduchého soužití rozpolcených mladíků podtrhuje dynamická kamera i podmanivá strohost kompozicí a slov. Hlavní postavou kritické balady je Jakub Bartoš (velmi zajímavý Otakar Prajzner s hlasem Dušana Skokana), naivně důvěřivý mladík. Věří ve společenství a jeho hierarchické uspořádání vazeb, podléhá nepsaným pravidlům a nechává se unášet bezmocí. Přesto nikdy neztratí naději a optimismus. Na opačné straně stojí Viktor (pozoruhodný Jiří Sedlmayer), neurvalá autorita výchovného ústavu. Jeho cílem je nadvláda nad každým chovancem. Neštítí se ničeho, přetvářky, intriky a násilí jsou na denním pořádku jeho vlastní vize disciplíny a poslušnosti. Postava Tadeka Šolera (zajímavý Štefan Kapičák) deklaruje poslušnost nepsanému řádu a podřízení se nevyhnutelnému utrpení ve jménu zachování vlastní cti a fyzické bezúhonnosti. Důležitou postavou je Karol (velmi zajímavý Martin Štěpánek s hlasem Jána Mistríka), Jakubův kamarád a souputník. Nezajímá ho falešné kamarádství a podřízenost nesvobody. On má být symbolem prohlédnutí a také si svojí vlastní cestou kráčí. Z dalších rolí: výraznější chovanci Slávek (Petr Svojtka), koktající Fred (velmi zajímavý Jiří Ornest), Franta Ošadlík (František Hromada), poslušný Ivan (Milan Kňažko), Mário Fiala (Pavol Mattoš) a Julek (Peter Vršanský), otcovský a trpělivý vychovatel Frajer (zajímavý Viliam Polónyi), do duše promlouvající náčelník ústavu (Zlatomír Vacek), neodbytný psycholog (zajímavý Karol Spišák), laskavý ústavní lékař (Slávo Záhradník), či vyčítavý vyšetřovatel kriminální činnosti (Vladimír Ptáček s hlasem Ela Romančíka). Sonda do společenstva převychovávaných mladíků zvýrazňuje faleš a pokrytectví samozvaných vládců. Nechtějí dát komunitě řád, jen z ní prospěchářsky těží a uspokojují své životní frustrace. Tam, kde vládne násilí, je nutné překonat nejdříve sám sebe a vlastní strach. Moralizování má vzestupnou tendenci, naštěstí autentická působivost je zachována v dostatečně uspokojivé míře. (03.10.2017)

Nejlepší film z vězeňského prostředí, jaký jsem kdy viděl. Žádné krvavé zápletky ani schematický boj dobra se zlem, maximálně autentické herecké výkony (je zážitek vidět mladého Štěpánka, Ornesta nebo Kňažka nepznamenané pozdější rutinou) a nádherná černobílá kamera, která nepřetržitě kouzlí nenápadné, ale dokonalé kompozice. Opravdový utajený klenot slovenské kinematografie! (06.11.2009)