La vittima designata

Cizinci ve vlaku po italsku. Hitchcock napínal struny na samou mez a v závěru na ně brnkl s razancí sobě vlastní. Italská verze se, nemít skvělého Tomase Miliana, plácá v trochu ospalém příběhu lehce okořeněném homosexuálním jiskřením mezi oběma hlavními hrdiny. Provokativně erotický začátek slibuje společně s úžasnou hudbou Luise Bacalova úplně jiný film než jakého se mi dostalo, kriminálního dramatu postrádajícího spád a s jen střípky napětí. Vypjatý, leč předvídatelný, závěr už toho příliš nezachrání. Za Milliana tři. Minimálně tag giallo je zcela mimo (poliziotteschi nejspíš taky), ovšem to na ČSFD není nic neobvyklého Vivat topr! Viděno během Season Challenge tour 2015 (25.08.2015)

Vcelku nejapné giallo s dosť nezaujímavými postavami, v ktorom sa dá nájsť pár svetlejších momentov, ale to je tak všetko. Vykradnutý Hitchcockovov námet je jeden z tých momentov. Nuda a absencia napätia sú však v trileri alebo krimitrileri vždy nemilými 'partnermi'. A sledovať naivného hlavného hrdinu, ako sa ľahko necháva namotávať do sietí intríg buzerantsky vyzerajúceho a aj chovajúceho sa náhodného okoloidúceho, nie je nič pre mňa. Minimálne to šlo spraviť záživnejšie. Záverečná pointa je predvídateľná a lacne spracovaná. (21.02.2020)

Stefano se potká se zvláštním, mu podobným mužem Matteem, spřátelí se a pak mu navrhne výměnu: ty zabiješ mou ženu, která mi nedává peníze, a já tvého bratra, který mne celý život tyranizuje. Konec s bitím zvonu a střelbou je sugestivní...Ale jinak spíš odvozené motivy i realizace, snad jen herci a hudba. (24.05.2022)

Alfréd Hitchcock byl opravdu výjimečný filmař a jeho umění bylo mnohokrát napodobováno. Někdy lépe a někdy hůře. Italové, jako velcí milovníci tohoto skvělého režiséra, se o to pokušeli celkem často. Už sám velký mistr Bava "vykradl" film The Man Who Knew Too Much, když stvořil giallo žánr. Maurizio Luicidi si jako vzor svého filmu vybral thriller Strangers on a Train a já musím konstatovat, že se mu tato nová verze rozhozhodně také povedla. O příběhu se rozepisovat již nebudu, to udělali jiní, rád bych ale zmínil parádní atmosféru, která z filmu přímo sálá. Benátky, precizní hudební doprovod, 70. léta, erotično a napětí se spolu perfekně zkloubili a vytvořili parádní kokteil! A k tomu napínavý závěr, který dle mého názoru, strčil do kapsy i orignál, dělá z tohoto snámku italskou lahůdku. PS: V různých diskuzích a blogech je tento film řazen do gialla, ale opravdu jím není. (09.10.2011)

Něco za něco, aneb vzájemná výpomoc pomůže nám oběma. Pro mne mnohem přitažlivější thriller než původní od A.H. Napínavý film o zločinu, který se poněkud vymkne, s nádhernou kamerou (procházel jsem si s ní Benátky, co vypadají jako na postarších pohlednicích, a vzpomínal) a úžasnou hudbou. Vytříbený smysl pro kompozici obrazů, skvělé interiéry (prostě Italové), citlivá práce s barvami (pastelové a impressionistické tóny, symbolika červené šály je až křičící) a nádhera starého města i okolí vily u jezera. Krásné ženy, tajemný Matteo a neklidný Stefano. Od začátku do konce jsem hltal obrazy zkázy hlavního hrdiny. Chápu, že pro někoho snad nudné, pro mne však uhrančivé až do konce... (28.08.2015)