Rozhovor

90 minut mě tenhle Rozhovor nudí a já koukám na Harry Caula, který neumí lásku rozdávat ani přijímat. Takhle odosobnělou a osamělou postavu jsem ve filmu snad nikdy neviděl. Pak přichází hotelová scéna a já si říkal "Teď to začne" a zase nic. Jenže film skončí, ani se mě nějak extra nelíbil a já mám chuť si jej pustit ještě jednou, což také činím. Jak jsi tohle Francisi Forde dokázal? Nechápu. 70% (03.11.2014)

Původní komentář: Průměrný paranoidní snímek, který se v závěru naprosto propadá. Konec mě naprosto zklamal hlavně z pozice hlavní postavy, která se chvílemi chová až nesmyslně a prožívá emočně práci, kterou dlouhé roky dělá s naprostou precizností a bez jediného pohybu řasy na oku. Gene Hackman podává dobrý výkon, který je podpořen dobrou režií, ta potěší hlavně v prvním půlce, která je nenápadná, ale přesně zapadne do pozdější rovnice. Filmové zpracování odposlechu včetně zvuků působí chvílemi velmi originálně a zajímavě, avšak je příliš často opakovaný a stále dokonala stejný. Vizuálně jinak naprosto obyčejný film, v kterém se toho opravdu moc nestane. 2* Po letech: 5* a podle mě jeden z dalších skvělých snímků 70'. Vedle Výstřelu navíc jeden z málo známých a opomíjených. (09.08.2008)

V době studené války musel mít tento film úplně jiný a dnes už jen ztěží pochopitelný rozměr. Člověk byl ještě stále nadřazen nad sílu výpočetní techniky, žil v iluzi nedotknutelnosti svého soukromí a své svobody, a přesto každé jeho slovo mohlo být zachyceno a nesmazatelně zaznamenáno. Jenže jak praví známé přísloví: s velkým odposlechem přichází velká zodpovědnost, a právě pár nevhodně vyřčených, ale zvěčněných slov může rozhodovat o životě a smrti... Coppolův Rozhovor je intimní film o podivínském samotáři, kterému to všechno jaksi přerůstá přes hlavu. Snímek se více než na fakta soustředí na vnitřní prožitky hlavní postavy, které se v působivém finále stanou neudržitelnými. Bohužel cesta k onomu finále zrovna nepřekypuje dějem... 6/10 (04.03.2014)

Velice pozvolna se rozjíždí tento mrazivý a depresivní krimi snímek. Ale o to drsněji a zajímavěji končí. Harry Caul (Hackman) odposlouchává lidi. Je to profesionál každým c(a)oulem a svoji práci bere velmi vážně. Díky moderním technologiím, je schopný odposlouchávat na několik set metrů dlouhou vzdálenost a tento kontakt s lidmi je mu bližší, než přímá konverzace. Jednoho dne pořídí nahrávku, o které postupem času zjišťuje, že může odposlouchávané dostat do velkých problémů a že jim může hrozit i smrtelné nebezpečí a začne se o případ zajímat na vlastní pěst. Naprosto fenomenální výkon Gene Hackmana, výborná jazzová hudba a postupem času houstnoucí atmosféra, dělají z filmu kultovní dílo ve svém žánru. Harry začíná najednou pochybovat o své vlastní identitě, mysli i smyslech. Závěrečná půlhodina šponuje nervy diváka jako struny a rozehrává před jeho zraky velké finále. Rozhovor natočil Coppola mezi dvěma díly Kmotra, ale určitě nejde o film, jehož lesk by zaprášil čas. Jde o výborný počin, který má stále svou váhu a pokud divák přečká první hodinu filmu, která není tak nervydrásající, ale i tak moc důležitá, bude na konci náležitě odměněn. (01.01.2011)

Úžasný film v ktorom Coppola demonštruje svoje umenie. Brilantná klavírna melódia v pozadí. Len jedna vec mu asi chýba k dokonalosti. Občas nedomyslené konanie postavy Hackmana. Konkrétne keď sa ako jeden z najuznávanejších špecialistov na odpočúvanie nechá dvakrát za sebou úplne školácky nachytať. Mohlo sa tomu predísť, stačilo pristupovať k zápletke podobne svedomito ako Harry Caul k inkriminovanému rozhovoru, alebo radšej ešte trochu viac, aby sa nič neprehliadlo... (26.08.2012)