Apokalypsa

Uuuuh. Musím si oddechnout pouze před malou chvílí jsem se z této jízdy vzpamatoval. "Apokalypsa" je tříhodinová a hodně dlouhá jízda napříč Mekongem a do hlubiny lidské duše. Hodně dlouhá, ovšem nikoli nudná. Již samý začátek je geniální - záběr na prales na který vrtulníky sypou napalm za zvuků Doorsáckého skvostu The End. Pak tu máme pološíleného kapitána Willarda, kterému schází bojiště, ožralého a pořezaného sklem v jeho hotelovém pokoji. Postupně se dostáváme k pasáži s náletem a surfováním, pak dále podél řeky až nakonec do Kurtzova tábora - skutečného Dantova pekla. Ovšem, je to vůbec tak? Francis Ford Coppola není žádný troškař a dokázal to, že každá scéna z filmu je silná a nezapomenutelná. Ať to byla pasáž s plukovníkem Kilgorem, kterého tak skvostně zahrál Robert Duvall, a jeho nekompromisní helikoptérový nálet za zvuků Wagnerovy Jízdy Valkýr, scéna na lodi, kdy Willard zastřelí umírající vietnamskou dívku, či Kurtzův tábor, vše je geniální. Kromě již zmíněného Duvalla svoji zřejmě životní roli podal Martin Sheen a vynikající byl samozřejmě i Marlon Brando coby plukovník Walter E. Kurtz. Režisér Coppola natočil dílo, které překročilo jakýkoli rámec filmového vyprávění minimálně ve své třídě. (15.09.2007)

Coppola měl sice s natáčením Apokalypsy těžkosti, ale z dlouhodobého hlediska se to vyplatilo - film se právem označuje jako kultovní dílo. Tenhle film mám osobně radši než třeba Kmotra. Tohle je šílenství a rozvrat v té asi nejzběsilejší podobě, co jsem kdy na plátně viděl. Naprosto fascinující, nenalézám nic, než slova chvály. No dobře, zkusím to: konec je prostě snad až moc rozvláčný. A je to. Víc připomínek prostě nemám. Coppola je génius. (08.11.2004)

Neuvěřitelně silný mystický zážitek, který mě provedl devíti kruhy Dantova Pekla. Společně s hrdinou jsem zažil - dá se říci na vlastní kůži - hrůzostrašnou odysseu lidskou bestialitou, úpadkem morálky a hodnot, filozofií války a šílenstvím, cestu, o které budu ještě dlouhé dny usilovně přemýšlet, pravděpodobně zcela bez výsledku. Jeden apokalyptický obraz střídá druhý, vše je nejisté. Za vším se skrývá obtížně dekódovatelná symbolika. Coppola konfrontuje chaos války a dnešního světa s nevšímavou divokostí přírody, s transcendentální povahou bytí a nebytí, nechává z podvědomí vyplout ty nejtemnější démony, strachy a touhy a halí vše do neproniknutelného rubáše grotesknosti a nepostižitelnosti kosmických mystérií. A co teprve ta forma! Kryptický, netradiční, depresivní, maniakální. (25.09.2008)

Apokalypsa je film, který nezůstal nic dlužen svému názvu, je to něco zcela jiného než Četa nebo Lovec jelenů, nemá hloubku příběhu, zato hloubku pocitu. Je o šílenství, kterému více či méně, dříve či později propadne každý, o hodnotách a postojích převrácených naruby, o ceně a smyslu věcí, o obětech a vrazích, kteří se už nerozšifrují, kdo je kým, o "tisickrát nic", které připraví o rozum, a co teprve " tisíckrát něco". Willardova pouť po stopách Kurtze je cestou k hrůznému poznání. Válka je šílenství a Coppola mi to svou mistrovskou režií, podpořenou snad nejlepší kamerou, jakou si lze představit, ukázal a nebral si servítky. (15.08.2005)

,,Cítíte to?“ ,,Co?“ ,,Napalm synku. Takhle nic jinýho nevoní“…. Martin Sheen na své pouti ke splnění úkolu pluje po řece Mekong, prožívá zajímavé situace, potkává zvláštní lidi. Vede s nimi dialog, poslouchá monology. A MY si vytváříme SVŮJ obraz a názor. Jako v pohádce. Promiňte, samozřejmě že se nejedná o pohádku, ale o zasranou válku. A nepotkává pohádková strašidla, ale tvrdou a krutou realitu války ve Vietnamu. Filozofičtější dílo než Četa, které zanechá v mysli hlubokou nezapomenutelnou stopu. Vivat Mr. Coppola, tohle Dílo si zaslouží být NESMRTELNÉ! (12.11.2008)