Napoleon Dynamit

Prečítala som si komentáre iných, aby som si v hlave pokúsila vôbec urovnať, čo som to videla... Všetci štvor- a päť hviezdičkoví píšu o tom, že je tento film síce dementný, ale originálny, "iný", divný, absurdný... a úžasne k popukaniu. Ja som sa bohužiaľ od smiechu neváľala a tak ako kritickejší komentátori som prvú polhodinu tiež čakala, či sa niečo stane. Potom mi už bolo jasné, že také podružné záležitosti ako zápletka či dej tu vôbec nehrajú rolu. Pozerala som však ďalej, čiastočne zo zotrvačnosti, čiastočne v očakávaní, čo ešte v tomto filme uvidím. Oceňujem snahu tvorcov o inakosť, o vystúpenie z davu, o škodoradostnú sondu do života sociopatov. Ale aj škodoradosť má určité hranice a mať extázu pri filme len preto, že sa dívam na emocionálnych kriplov a debilov a cítim sa preto ako geroj, lebo som lepší ako oni, to je len masturbácia ega... - to je nie môj recept na filmové orgazmy. Plne však chápem zámery tvorcov a v tomto duchu musím uznať, že im vyšli do bodky. Výstižnosť scén sa pohybuje niekde medzi skutočnosťou a paškvilom, správanie postáv často vyvoláva ambivalenciu, ale postupne diváka naviguje k obľube švacnutých klaďasov. Čo teda u mňa veľmi nevyšlo, lebo aj vo chvíľach, keď ma už doslova tlačili, aby som Napoleonovi alebo Kipovi fandila, musela som myslieť na to, že hneď ako otvoria ústa, sú neznesiteľní. No páčil sa mi Napoleonov džamirokvajský výstup aj chutná Tina Majorino, ktorú som naposledy videla ako malé dievčatko. Pedro bol tiež celkom sympatický a hlavne o kus ľudskejší lúzer než Napoleon. A v podstate sa celkom dala užiť aj atmosféra filmu taká ospalá ako to mestečko, ktoré ani líšky nenájdu (ako krásne poznamenal Adrian:-). P.S.: hovorí sa, že Napoleona Dynamita si treba pozrieť o pol roka a človek zmení názor (ak bol nepriaznivý)... tak uvidíme. Keby sa mi to stalo, dám vedieť ;-) (11.09.2008)

Je to hodně "weird" komedie, s dost černým, zlomyslným humorem. Hrdina je opravdu divný, lehce asociální. A jeho bratr je taky trochu divnej. Svým způsobem je to taková poezie trapnosti...... Ale mně se to líbilo. Nejradši mám nablblého instruktora bojových umění: "Co myslíte, bude se někdo smát chlapovi, kterej má takovýdle kalhoty s americkou vlajkou? Nebude. A vo tom to je. Nějaký dobrovolník na předvedení obrany?" (31.07.2007)

Je zvláštní vidět tenhle film po patnácti letech v tak jiném světle - co vznikalo v roce 2004 za pár dolarů jako super-indie produkce, vypadá v kontext posunu mainstreamu k nerdské kultuře o kus standardněji, ale zároveň zvláštně "jinak", protože to má k dnes mainstreamové látce civilní přístup - co by dnes muselo být ozvláštňováno, je samo ozvláštnění. A funguje to. (01.05.2018)

Originální komedie ve které loser, který se ztrapňuje při každé příležitosti pomáhá svému loserovskému kámošovi stát se předsedou třídy (nebo tak něco). Neuvěřitelně zvláštní film, který můžete buď milovat nebo nenávidět. Já si vybral první možnost a královsky se bavil. 4* už jen kvůli stylovým úvodním titulkám. (06.04.2007)

Napoleon Dynamit je děsivý v tom, jak oživuje vzpomínky, na které jsme chtěli dávno zapomenout. S hrůzou v očích jsem přihlížel tomu, když tvůrci začali ze šatníku tahat strašáky jako: zablácené buffy, zapravené kalhoty vytažené vysoko nad pupek, růžové ledvinky nebo neoholené chmýří pod nosem. Hádám, že součástí této revitalizace mělo být i použití hudby Cindy Lauper a Alphaville; na mě ovšem jejich skladby působí velice příjemně a dokonce jsem si i zavzpomínal na časy, kdy jsem nadšeně navštěvoval koncerty této německé popové kapely. Když potom začal hlavní hrdina tančit svou neohrabanou verzi breakdance, jako bych viděl sám sebe kterak to roztáčím na parketu - a dost jsem se při tom pomyšlení zastyděl. Píšu to proto, abych vás varoval, pokud vás dané představy neděsí, směle se do Napoleona pusťte. Pobavíte se a zasmějete. Sem tam. Já jsem rád, že jsou ty časy pryč. P.S. Pokud nemáte dost, můžete zkusit Adventures of Power. (01.04.2012)