Káva a cigarety

Příjemná oddychovka, na kterou ovšem musí být ta pravá "jarmuschovská" nálada. Poklidné, až líné, minimalisticky uchopené, s několika vizuálními prvky, jenž se pravidelně objevují i v dalších povídkách (kárečkový vzor ubrusu nebo stolu, všudypřítomné přiťukávání etc.) a které baví znovu a znovu objevovat v následujících minutách. Osobně mně nejvíce bavily závěrečné povídky, v nichž probleskávaly myšlenky těch předešlých a ve kterých se především objevovaly odkazy na další filmové reálie; viz povídka Bratranci? se Stevem Cooganem a Alfredem Molinou - odvolávky na Sama Mendese, Spike Jonze, Spike Lee či na snímky NONSTOP PÁRTY (2002) a HŘÍŠNÉ BOOGIE/HŘÍŠNÉ NOCI (1997). Shrnuto a podtrženo: Kvalitní, dobré, na úrovni... nepouštějte si pokud máte právě chuť na něco akčního. Se zlou se potážete. ;o) (22.01.2005)

Jim Jarmusch je jeden z režisérů, který mi opravdu příliš nesedí, a i přesto že jsem to věděl, jsem se chtěl na Kafe a cigára podívat. Jenže už fakt, že snad ke každému herci, který v tomto filmu je nic nemám, příliš je také nemusím, stejně jako režiséra, což je určitě zásadní problém, ale zase tam stál bod komedie, a ty já mám rád. Jenže to co jsem pak viděl mi přišilo, jako kdyby si film herci točili pro sebe a stačilo jim jedno, že se hlavně pobaví oni sami, takový lehce rozmazlený děj. Herci si hrají svoje, smějí se u toho a příjde jim to hrozně vtipné, ale já u toho sedím a sedím, a naprosto ten jejich humor nechápu a o to víc mě zaráží, že jím to příjde vtipné, jako kdybych žil uplně v jiném světě, kde se absurdnostem člověk směje ale já jenom stojím a kroutím hlavou s tím, že tady bude něco špatně. Tenhle film je naprosto pro jiný svět, než ve kterém já žiju. (21.04.2009)

Pohodový film Jima Jarmusche složený z několika povídek, které mají společné Kafe a Cigára. Objeví se zde mnoho skvělých herců z jiných Jarmuschový filmů. Některé povídky jsou dobré některé slabší. Nejvíce se mi líbily ty s Cate Blanchett, Billem Murrayem s GZA a RZA a ta s Iggy Popem a Tomem Waitsem . (18.12.2010)

Jarmusch opět nezklamal a poskládal několik jednoduchých povídek, které mě zaujaly i vizuálním laděním. Tenhle film by nejspíš působil dost černobíle i na barevném materiálu. Některé povídky jsou sice jen výplň bez nápadu (nejvíc Renée), ale naštěstí tu jsou Bratranci?, Sestřenky, Delirium či Někde v Kalifornii, které jsou všechny na pět hvězdiček. (02.02.2005)

Nemůžu se ubránit pocitu, že se z tohohle námětu mohlo vytřískat daleko, daleko víc... Třeba takovému Linklaterovi by tyhle povídky o povídání si o všem možném nad kávou a cigaretou sedli daleko líp než Jarmushovi. Většina povídek je prostě opravdu hodně nezajímavých (taktně řečeno) a pár čestných vyjímek to nezachrání (Iggy a Tom, Bratranci), stejně tak je sice pěkné, že ve filmu hraje tolik skvělých herců a zajímavých osobností, ale vzhledem k minimálnímu prostoru, který dostávají, to na konečný efekt taky nemá valný vliv. Proto všechno jsou pro mě Coffee and cigarets spíše zklamáním. 50% (08.10.2006)