Volejte Northside 777

Moja fascinacia noir filmami 40.a 50. rokov 20. storocia stale uspesne pokracuje, tentokrat padla volba na Call Northside 777. Tematicky ide v tomto noir filme o ocistenie mena nespravodlivo odsudeneho cloveka. O osud tohoto cloveka sa zacne zaujimat isty novinar Chicago Times, ktoreho sa zhostil James Stewart /It´s a Wonderfull Life, Mr. Smith goes to Washington/. A moze sa zacat odvijat pribeh a vlastne aj cely film. Filmu suverenne vladne skusena reziserska ruka Henry Hathaway-a, klasicke atributy noiru /ciernobiele videnie sveta, temne charaktery postav, drsne a cynicke dialogy/ su plne zachovane aj tuna. Samotny pan Stewart bol snad najuniverzalnejsi herec sveta, takze divak chtivy hereckych vykonov si pride na svoje. Zo zvysnych herco som poznal len Richarda Conteho /Kmotr, Dannyho jedenáctka 1960/, dalej Lee J. Coba /Exorcist, Jak byl dobyt Zapad/ a Thelmu Ritter /Titanic 1953, Mustangove 1961/. Este par slov k tomuto fimu : samotneho Stewarta nemam zakodovaneho ako noir ikonu - tam skor podla mna patri vyborny Robert Mitchum. Nic to vsak nemeni na tom, ze Call Northside 777 je skvostny noir, ktory patri do pozornosti kazdeho fandu kvalitnej noirovej jazdy. 95 % (25.10.2014)

Nechci polemizovat o autorovu pohledu na justiční omyly obecně (v USA se odhalují, zatímco jinde se tutlají - Saccovi a Vanzettimu to stejně nepomůže), ani o případu Josepha Majczeka a Theodora Marcinkiewicze odsouzené za vraždu dopraváka Williama D. Lundyho 9. prosince 1932, o kterém tento film krok za krokem pojednává. Spíše mě zaujalo celkové pojetí filmu (snad jako pečlivě vycizelovaná hrubá práce), a samozřejmě reálie: např. polygraph test (detektor lži), který předvádí sám vynálezce Leonarde Keeler, a tehdejší chicagské pamětihodnosti: "speakeasies", které ztratily smysl za rok po konci "prohibice", a jiné špeluňky, kde se scházely nejnižší kasty přistěhovalců, mihne se zde i Kościół Trójcy Świętej i obludný Chicago Merchandise Mart (tehdy největší budova na světě). (19.06.2018)

Snímek působí místy jako dokumentární rekonstrukce příběhu o odsouzeném muži, na kterém po létech vězení záleželo už jen jeho udřené matce. Jeho 11 let v kriminále a jejích 11 let mytí podlah, aby si cent po centu vydělala peníze, které pomůžou jejího syna očistit, jsou tragédií, ale i svědectvím o nezlomnosti. Zapomenutý proces pak pomáhá znovu otevřít zprvu otrávený a nedůvěřivý novinář, kterému se postupně osudy cizích, chudých a nešťastných lidí zaryjou pod kůži, a tak stále naléhavěji hledá důkaz, třeba křehký a téměř nezřetelný, který by pomohl osvětlit, kde je pravda. _____ Černobílá kamera, téměř absence hudby, reálné zobrazení novinářského zázemí, soudní mašinérie i polské komunity - vše dokázala režie popsat tak, že to diváka dostane a strhne. Několikaminutová scéna s detektorem lži, kdy vidíme jen stroj kreslící svůj záznam, profesionálně vedený výslech (ten chlapík snad nebyl herec, ale opravdový odborník na detektor lži!) a rostoucí napětí na tváři vyslýchaného. Podle popisu je to nudná scéna, ale tady je natočená tak, že je vypjatá až k nesnesení. To samé při vyobrazování lidí, které zasáhly důsledky dávného rozsudku, a jež teď novinaří zpovídá. Stačí pohled, jedna - dvě věty a máme před sebou jejich charakter, jak na dlani. Film není sentimentální, přesto dojímá. Herci nekypí emocemi, přesto je dokážou vyjádřit. _____ James Stewart opět exceluje, tentokrát v roli nejprve profesionálně odtažitého novináře, který se ale při setkáním s mnohdy odzbrojující upřímností lidí poznamenaných dávnou tragedií a způsobem, jak ji vyřešil stát, začne stydět a své pokání pak vyjádří zaníceným pátráním. (25.06.2015)

Pozoruhodná věcička z mnoha důvodů, novináři na základě inzerátu milující matky odstartují nové vyšetřování v případu vraždy policisty, ve vězení zřejmě sedí nevinný muž.. Bylo úžasné sledovat proměnu Jamese Stewarta od povrchního a laxního přístupu přes nejistotu a tápání až ke skutečnému „chci pomoct“.. V neposlední řadě pro mě bylo zážitkem sledovat technický pokrok té doby, to je něco fascinujícího, při čekání na přenos poslední fotografie jsem si málem okousala nehty.. (30.05.2023)

Na popud matky obvineného začne novinár vyšetrovať jedenásť rokov starý prípad a písať o tom články. Najprv mu je ukradnutý, ale na konci robí všetko preto, aby dokázal nevinu. Vo filme absentuje hudba a preto aj emócie.  Netušila som, že v štyridsiatych rokoch existoval detektor lži a že vtedy po večeroch ľudia skladali puzzle. (13.09.2023)