Réžia:
Delmer DavesScenár:
Albert MaltzKamera:
Ernest PalmerHudba:
Hugo FriedhoferHrajú:
James Stewart, Jeff Chandler, Debra Paget, Basil Ruysdael, Will Geer, Joyce Mackenzie, Arthur Hunnicutt, Iron Eyes Cody, Jay Silverheels, John Doucette (viac)Obsahy(1)
Mezi bělošskými osadníky a Apači panují neustálé spory, při kterých teče krev. Bývalý voják by rád obě strany smířil. Tom Jeffords se spřátelí s náčelníkem Apačů Cochisem a oba se od sebe navzájem učí. Tom se časem také zamiluje do indiánské dívky Sonseehray, ta jeho lásku opětuje a Jefford jí slíbí, že se pro ni vrátí, až vyřídí, na čem se s Cochisem dohodli. Cochise souhlasil s tím, že umožní americké poště nerušený průjezd jeho územím. Když Jeffords tlumočí svým krajanům Cochisův slib, mnoho z nich mu nevěří. Ale Cochise své slovo dodrží - pošta přes jeho území projíždí bez potíží. Jeffords se vrací do indiánské vesnice, aby tam vyřídil požadavek generála Howarda - prezident Grant hodlá s Apači uzavřít mírovou dohodu. Cochise souhlasí, vyžádá si jen tříměsíční zkušební dobu. Někteří běloši však jsou proti dohodě a vlákají skupinu indiánů do léčky. Mezi indiány je i Jeffords se svou nevěstou, a také Cochise. Jeffords je zraněn a Sonseeahray zastřelena. Indiánské posily pak napadnou poštovní vůz. Mírová dohoda je vážně ohrožena... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (49)
Tenhle nenápadný western o tolik předběhl svou dobu... Film, v němž nejsou Indiáni jen ti špatní, zákeřní a vhodní leda k vyhlazení a bílí pionýři na divokém západě jen ti dobří, kladní a charakterní hrdinové... Možná jeden z úplně prvních demýtizačních westernů... Ještě tedy ne ten velký, skutečný, ale přeci jenom...první vlaštovka (to on stál u kolébky takových děl jako Malý velký muž či Tanec s vlky...)...porušení nepsané premisy, že genocida Indiánů byla v zájmu společnosti a civilizace. James Stewart ztvárňuje bílého hrdinu, který stojí na pomezí dvou světů - ten, kam etnicky patří, ho téměř zlynčuje, a ten druhý je mu nakonec také osudový, ale důraz je tu kladen především na absolutní hodnoty - hrdinství, čestnost, držení slova, mír... To je hlavní hrdina v kostce - a to je také jediná slabina filmu...přílišná idealizace, trochu naivistické vhlédnutí do dob zlatokopů a Indiánské genocidy... Každopádně tenhle western si pozornost zaslouží i po té spoustě let... (třeba už jen kvůli reflektování Apachů a obecně indiánské společnosti coby přirozeně integrované součásti přírody...tedy žijící zjevně ekologicky...) ()
Hodně zajímavý film o válce s indiány, kde lepší pasáže (jednání o míru, akční scénky) střídají horší (naivní romantické dialogy), ale celkově moc lepších filmů s podobnou tematikou (apačské války) k dispozici není. Jeff Chandler tady v roli náčelníka Cochise chvílemi trochu krade prostor a dominanci Jamesi Stewartovi, oba totiž mají charisma na rozdávání. Za povšimnutí stojí i fakt, že film se v závěru netradičně vymyká z obvyklé westernové šablony. ()
Pravá nefalšovaná 57 let stará westernovka. Tom Jeffords veden svým rozumem a srdcem se snaží spřátelit novoosadlíky středozápadu a místní indiány. Vzájemný kompromis, přátelství a spolupráce - To jest jeho krédo. Zprvu dařící se plán míru pokazí odpadlíci od obou skupin. Bandité a vyhoštěnci Apačů. Snoubenka Toma je při jedné přestřelce zabita. Ale nic nikdy nekončí dokud neumírá poslední naděje. ()
James Stewart je prostě tak skvělý herec, že mu budete věřit i toho chlapa, který se snaží o to, aby byl mezi bělochy a Apači mír. Ten scénář je v současné době celkem klišovitý, indiány nehrají indiáni, ale i tak to má poselství a hlavně skvělého hrdinu v hlavní roli, na kterého mě bavilo se koukat a ani trochu mě to neurazilo. ()
Reziser Delmer Daves /Posledni Vuz/ natocil sympaticky western, kedy sa podla mna v 40., 50. 60. rokoch minuleho storocia tocili najlepsie westerny. James Stewart /The Rope, Mr. Smith goes to Washington/ spolu s Jeffom Chandlerom /nacelnik Cochise/ a Debrou Paget /Desatero prikazani/ to pekne spolu tahaju. Teda nie je dobre, ked film tahe len jeden herec/herecka, ale najlepsie byva, ked film potiahne trio ludi. Tu sa to krasne ukazuje. Pribeh ma zmysel, nuda nehrozi, film ma tempo a dobre dialogy, spokojnost : 82 % ()
Galéria (28)
Fotka © Twentieth Century-Fox Film Corporation
Zaujímavosti (12)
- Meno scenáristu Alberta Maltza sa v čase uvedenia filmu do kín nemohlo objaviť v titulkoch, pretože bol v tom čase na zozname zakázaných umelcov, a tak sa namiesto neho objavilo meno Michaela Blankforta. (beso74)
- Zlomený šíp bol ako symbol ukončenia boja v skutočnosti používaný Indiánmi z kmeňa Čiernonožcov, žijúcich v Montane a Alberte, a nie Apačov. (beso74)
- Svetová premiéra filmu sa uskutočnila symbolicky v kine Nusho Theater v mestečku Broken Arrow v Oklahome. (beso74)
Reklama