Waterloo

Tímto filmem Sergej Bondarčuk překročil laťku, kterou si vysoko nasadil ve "Vojně a míru" zpracováním bitvy u Borodina. Jeho "Waterloo" je téměř dokonalým válečným snímkem a jak nerad nadužívám superlativa, zde se tomu nevyhnu. Rod Steiger jako Napoleon je vynikající, přesto ho zastiňuje Ch. Plummer v roli Wellingtona. Děj má rychlý spád - stačí nás poměrně podrobně seznámit s okolnostmi Napoleonovy 1. abdikace a jeho návratu z Elby a už míří přímo k rozhodující bitvě. Její zpracování je bez přehánění školou režie bitevních scén - řada z nich by si zasloužila samostatný rozbor. Atak skotské jízdy, letecký pohled na Neyův útok proti Wellingtonovu karé, nástup Staré gardy - to jsou záběry nad nimiž se tají dech a nápaditost kamery si zasluhuje jedině chválu. Dále lze snad už jen zmínit výbornou hudbu Nina Roty a přát si aby i v budoucnu vznikaly podobné filmy s napoleonskou tématikou. Současné - převážně televizní - "výpravné" pokusy o tento žánr mohou zatím jenom tiše závidět. (11.10.2007)

Doteď nechápu, jak se něco podobného dalo natočit. Ale dalo, a navíc to Bondarčuk už měl nacvičené:) Ve Waterloo už se nepouštěl do uměleckých nepředložeností jako ve Vojně A Míru, respektive se velmi mírnil, takže je to podstatně stravitelnější záležitost. Byť úvodní emočně vypjatý (původně jsem chtěl napsat pološílený) monolog Roda Steigera mě poněkud znejistěl;) Waterloo je velkolepá a úžasně obsazená věc, obsahující všechny vděčné historické zkazky o Napoleonovi a jeho tažení, a po stránce hereckých výkonů mu nelze nic vytknout. Ostatně to ani po stránce technické - ty letecké záběry bitevního pole s formacemi pěchoty a jízdy halícími se do dýmu ze střelného prachu jsou neskutečné. Řemeslo at its finest a v pohodě přežitelné víc než dvě hodiny historického válečného filmu - bohatě stačí na 80%. (06.10.2018)

Na konci 36 týždňa roku 2014 som si povedal s bratom,že sa podujmeme na Bondarčukovu VOJNA a MIER,začali sme v sobotu,po každom dni sme včera ukončili pozeranie kolosálneho projektu,ale 37 týždeň pokračujeme a vidím,že pán režisér má WATERLOO s dvojicou hlavných predstaviteľov ROD STEIGER a CHRIS PLUMMER,čo ako dnes viem,film sa stretol s nepochopením,a tak v kinách prepadol,čo skomplikovalo cestu STANLEYMU KUBRICKOVI,pre ktorého nastal zlom v tom,že mu zarazili projekt o Napoleonovi,ktorý mal rozpracovaný... Nevadí,producent renomovaného mena Dino De Lautentiis určite videl a zatúžil pracovať so Sergejom a vytvoriť historický film,ktorý by sa niečím zapísal do kinematografie... Myslím,že zapísaný je i napriek tomu,že v kinách neobstál,lebo vidím klasické trademarky režiséra,ktorého extrémne baví nakrúcať ťažké scény zaplnené polia komparzistami,kde si Dino povie:„Zaobstarám mu,čo najviac komparzistov,aj keď viem,že stotisíc ich nebude,moje meno znamená niečo veľké,gigantické,dinosaurie,tak anglicky debut Sergeja Bondarčuka sa musí niesť v takomto duchu,samozrejme aj tlmočníci musia byť k dispozícii...” Prechádzam k hercom,ROD STEIGER zahviezdil v 5 oscarovom IN THE HEAT OF THE NIGHT,výnimočný výkon kvalitného herca,ktorý bez problémov sekundoval černošskému borcovi Sidneymu Poitierovi,ale videl som ho aj v iných snímkoch,napríklad ON THE WATERFRONT,ktorý patrí medzi moje TOP filmy,tam si zahral brata hlavného hrdinu,jeho Napoleon je pán Európy,ale záverečná bitka bude doterajšou rekapituláciou za všetkými bitkami a vlastne aj jeho poslednou...Ako BONAPARTE mu nie je fyzicky podobný,možno výškovo,ale nasadenie,ktoré tomu dáva,ma nechávalo zabudnúť,aby som sa zbytočne nesústredil na tieto detaily... CHRISTOPHER PLUMMER,taktiež nie je zelenáč,zahral si v 5 oscarovom SOUND OF MUSIC,ktorého postava vojvoda z Wellingtonu,ktorý 18. júna 1815 porazil Napoleona v bitke pri Waterloo,a tým ukončil jeho doterajšiu kariéru,keď dominoval... Výkony oboch sú dostatočne uveriteľné,kde BONY je skôr vážny ako vtipný a u Wellingtona je to naopak,ale ja osobne vyzdvihujem výkon Roda Steigera,z ktorého kamera nespustí oči. Orson Welles tu má cameo ako zvrhnutý kráľ Ľudovít XVIII.,ktorého šikanoval práve Bonaparte,inak je to film najmä o hercoch,ktorých uvádzam vyššie. Dôležitá je HUDBA NINA ROTY,kamera a výprava a bitka má taký šmrnc ako bitky vo Vojne a Mier,tak Dino si zaumienil,čo chcel,excelentný historický film,u ktorého až čas preveril,aká sa v ňom skrýva kvalita a nadšenie. Bondarčuk je až chorobne závislý v monumentálnych scénach,kde sa bijú tisíce a tisíce vojakov,pričom spomeniem si na predchádzajúci KOLOS a povestné klasické trademarky... (10.09.2014)

Najprv by som chcel zdôrazniť, že film je z roku 1970, preto má aj taký štýl, aký má. Veľa rozhovorov, uvažovaní a dlhých zamyslených pohľadov a preto tak vyzerala aj prvá hodina. Nuž áno, nebola to zrovna zábava, ale tie postavy a udalosti boli zahrané až neuveriteľne presvedčivo. Druhá polovica filmu bola v znamení samotnej bitky, ktorá naozaj vyšla. Niečo tak monumentálne, veľkolepé, technicky a filmársky zaujímavo spracované, prekonáva filmy svojej doby. Strategicky zaujímavé a ten komparz prekonáva snáď všetko dovtedy. Ak to porovnám napríklad s viac ako štvorhodinovou epopejou o bitke pri Gettysburgu z roku 1993, tak toto to jednoznačne prekonalo, na to, že je to o približne 23 rokov staršie. Samozrejme, ak by to bolo z tejto doby, keď už je filmárčina vyzretá, nenechal by som na tom nitku suchú a klesol by som možno až na dve hviezdy, najmä pre spomínanú prvú hodinu. Najviac ma tu zaujali tie letecké pohľady, či zábery pri jazde na koni. Bondarčukovo veľdielo, za ktoré si zaslúži klobúk dole. Tiež je zaujímavé, že pre medzinárodné pochopenie, všetci hovorili anglicky, na dnešnú dobu, by som už privítal vlastné jazyky a titulky k tomu, lebo aby Francúzi a Nemci hovorili anglicky v takomto filme, to je pre mňa neprijateľné. Naozaj z tohto filmu robí veľdielo, len rok vzniku, ktorý ospravedlňuje metódy vtedy používané. (09.11.2012)

10/10 Asi nejlepší historický válečný velkofilm (i když to už v době svého natáčení v podstatě každý). Napoleon je po porážce u Lipska donucen svými maršály k abdikaci a nucenému vyhnanství na ostrov Elba. Odtud se ale po 10 měsících vrátil a začal tak svých Sto dnů - začalo to přeběhnutím jeho bývalých věrných vojáků poslaných králem k zastavení vpádu, pokračovalo vyhnáním krále z Paříže a zkočilo rychlým tažením do Belgie a závěrečnou bitvou u Waterloo. Koprodukce natáčená v přesně vymodelované ukrajinské krajině u Waterloo angažovala kromě 23 000 statistů v uniformách tří hlavních armád, také hvězdy západní kinematografie - Welles, Plumer a hlavně Steiger - a mohl tak vzniknout jeden z nejdokumentárnějších a nejmonumentálnějších bitvy 19. století. A to všechno bez pomoci klíčovacích triků, ale zato s leteckými záběry bojujících formací - nádhera. Snad jen ty neustálé výbuchy ohně si specialisté na zvlášní efekty mohli odpustit. A i násilně voperovaný minipříběh o ukradeném praseti a následném pobíhání vojaáků po bitevním poli s řevem, že je to všechno šílenost mi do celého konceptu jaksi nesedělo. (22.05.2008)