Gideonov meč

Izraelský Mosad, jako odvetu za vraždu 12 olympijských sportovců Palestinci, vybere 5 odborníků v různých oblastech. Velí jim voják ze speciálního komanda. Jejich úkolem je zabít všechny vytipované lidi, odpovědné za přípravu útoku v Mnichově 1972. Zpočátku se zdají úkoly snadné a viníci padají jak třešně v červenci. Později se ale vyskytnou první komplikace. A následují další. A když se někdo zaplete s tajnou službou, není žádná cesta ven. Tato televizní produkce je velmi dobrá, hlavní role hrají skvělí herci a i děj není špatný. (21.06.2020)

19 let před tím než nás Steven Spielberg seznámil se svou verzí nechvalně známého masakru, který se odehrál na mnichovské olympiádě roku 1972 ve filmu "Mnichov" vznikl tento TV snímek zabývající se stejnou událostí a nabízející kvalitativně totožnou podívanou. Spousta věcí je podobná se Spielbergovým filmem ale rozhodně se nejedná o stejné tituly a každý nám svůj pohled ukazuje jinak. Na TV produkci je film velice povedený a rozhodně nezůstává ve stínu novější verze a nabízí velice napínavou a herecky dobře zvládnutou thrillerovou podívanou. (27.05.2009)

George Jonas v dobré víře (asi) převedl do románu (Venegance (1984)) vzpomínky Juvala Aviva, který tvrdil, že byl šéfem kommanda Mossadu. Ukázalo se, že jde o výmysl, i když založený na skutečných událostech. Meč Gideonův je klasický TV přepis knihy, který sice díky trojhodinové stopáži nemusí zhušťovat a vynechávat, ale taky ji nijak neinterpretuje a nevykládá. Prostě ji vizuálně zobrazuje. Jde o klasickou "forsythovskou" fiction na skutečné politické téma, která se sice dotkne složitosti světového dění, ale jen do té míry, aby nebyly ohroženy čtivost, spád a špionské propriety. Takže pár faktů: Mnichov byl zoufalou reakcí utlačovaného národa na Kennedyho vřelé vyznání lásky Izraeli při návštěvě Goldy Meir. Celý svět se obrátil k Palestincům zády a odepsal je a svou netečností přispěl k masakru. Evropa se totiž chovala a chová hegelovsky. Německý filosof musel do své dialektiky zahrnout revoluci, a zároveň ji zakázat, protože Prusko pro něj bylo vrcholem státního uspořádání. My už své státy máme delší dobu, oslavujeme své "teroristy" z minulých století, kteří nám vybojovali nezávislost, ale nechceme už morálně připustit násilný boj za samostatný stát. Místo hledání řešení strkáme hlavu do písku a lhostejně sledujeme ve zprávách kruh násilí, který se každý rok točí rychleji a rychleji... (16.08.2009)

Působivý film, byť trochu zbytečně dlouhý, který klade stále stejnou otázku - lze zlo zastavit zlem nebo zlo bude plodit zase jen další zlo a nevinní lidé budou ve jménu jakýchsi idejí druhých stále dál umírat? Je možné zlo někdy v budoucnosti konečně udolat dobrem? Ale co bude mezi tím? Nebo je život na Zemi očistec - zastávka mezi nebem a peklem, a tak lidstvo prostě splácí dávné dluhy? Kdo ví... (08.07.2009)

Tento film je dobrý hlavně proto, že čerpá ze silné předlohy. Ta diváka nenechá oddychnout a tak by film nebyl špatný snad ani kdyby ho točil Zdeněk Troška. Jinak za jedinou větší slabinu považuji Stevena Bauera, herce hlavní role. Ten jako by si nevěděl rady s emocemi, které by měl vyjadřovat a tak různě špulí rty, usímvá se a mrká a divák si musí všechno domyslet, protože ho všichni okolní herci přehrávají. (06.12.2009)