Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zahořklý voják O’Meara (Rod Steiger) není schopen přijmout porážku milovaného Jihu a záhy po skončení občanské války odchází na západ, směrem k původním obyvatelům, kteří stejně jako on nerespektují vládu USA. „Letící šíp je epický western, v němž nepotkáte kovboje, zloděje dobytka, zkorumpované šerify ani pohledné učitelky,“ řekl Fuller o filmu, který inspiroval Costnerův Tanec s vlky. (MFF Karlovy Vary)

(viac)

Recenzie (13)

špaček421 

všetky recenzie používateľa

Dost naivní film o muži, který nevěděl, kam patří. Určitě dost inspiroval jak Tanec s vlky, tak filmy s Vinnetouem. Ale když odmyslím všechny ty scény "nejsi Sioux ale Američan" "já nejsem Američan, jsem rebel!", tak je to docela fajn western o střetu bělochů a indiánů. Hlavní klady jsou délka, film je celkem krátký, takže nestihne začít nudit, akce není moc, ale když nějaká je, tak je výborně a syrově natočená (animované lety šípů jsou sice trochu mimo, ale líp to tenkrát asi udělat nešlo), nestrannost, sám hrdina není zrovna typický westernový klaďák, a jak mezi Indiány, tak mezi bělochy jsou parchanti, nádherná krajina, ve které se točilo, a především herecké obsazení. Rod Steiger je vynikající, Ralph Meeker vystupuje hlavně ve druhé polovině, ale je to perfektní sviňák, a navíc se v roli náčelníka objevuje Charlie Bronson - sice s šílenou parukou (ale ne tak moc jako Van Cleefovo tupé) a natřený nahnědo, nakecá toho víc, než jako Chato, ani nějak zvlášť dobře tu nehraje, ale já ho prostě ve filmech rád vidím :) Na druhou stranu, Bronson toho na svůj průměr nakecá docela dost, ale jinak film není moc užvaněný, mluví se jenom když je to potřeba. Ještě k té krátkosti - je to fajn, ale byly momenty, u kterých mi bylo trochu líto, že nejsou delší. Třeba scény se siouxským učitelem, opilým odpadlíkem se mi dost líbily. Nakonec 4*. ()

Mikino00 

všetky recenzie používateľa

Slabý western, kde hlavní hrdina mění strany častěji než koně, je sice plus že zvítězí indiáni vedení Bronsonem, ale i tak se nijak oslnivý děj nedostavil. Řekněte mi někdo, kde v té vyprahlé pustině sehnali ty stromy na stavbu opevnění tábora. Jinak je zajímavé podívat se na Steigera s vlasy a Bronsona v době kdy evidentně intenzivně posiloval. ()

Reklama

anais 

všetky recenzie používateľa

Filmy Samuela Fullera mají společný jakýsi nepříjemný podtón - na základě standardních holywoodských schemat se postupně buduje něco tak trochu jiného, někdy lehce podvratného. Vždy se však jedná o naprosto autorský počin, který se vymyká běžné produkci doby (byť s ní má mnoho styčných bodů). V tomto případě je onou podivností, nezvyklostí, sám hlavní hrdina. Zapřísáhlý Jižan má odpor k vítezství Grantovy armády. Film začíná dechberoucí scénou, v níž Rod Steiger z úkrytu střelí nic netušícího jezdce na koni jen proto, že má modrou uniformu. Přitom válka už v podstatě skončila - jedná se tedy jen o akt nechuti a pohrdání vůči vítězné armádě. Na pozadí úvodních titulků pak Steigerova postava oloupí sestřeleného vojáka, a na bezvládném těle sní ukradené jídlo. Z nekompromisního začátku pak film trochu ustupuje a nabízí příběh vzdáleně podobný Tanci s vlky. Pár úsměvných scén poplatných filmům 50.let (hlavně ty milostné), ale nenaruší jednoznačné Fullerovo volání po Americe bez rasových a jiných předsudků. Prostředky, které k tomu volí jsou často originální a narušují mnoho zažitých představ, ať už o westernu jako žánru nebo o americké demokracii. ()

kkarx 

všetky recenzie používateľa

Rozporuplná podívaná, protože na každou dobrou scénu připadají dvě nepovedné. Steiger ukazuje svůj potenciál, ale Fuller mu dal do pusy mnoho neuvěřitelných a hloupých monologů, za které jsem se sám při sledování styděl. Nebyl z autorů, který by v mé paměti kdy zanechal jakoukoliv stopu. A udělat z Bronsona indiána s takhle stupidní parukou by mělo být považováno za zločin proti lidskosti! :> ()

Cervenak 

všetky recenzie používateľa

Podobnosť s Tancom s vlkmi tam naozaj je, film má prvky, ktoré výrazne predstihli dobu, ale vojak Roda Steigera je skôr nesympatická postava, naivný nevzdelaný "sedlák" zaseknutý vo svojich predsudkoch. Film kazí najmä to, že končí práve vo chvíli, keď získa zaujímavejší epický rozmach a tvorcovia to ukončia slovami "každý nech si dopíše koniec príbehu sám", pričom tam malo skôr byť "prešvihli sme rozpočet a natáčací plán a ušiel nám scenárista, tak čau". ()

Galéria (5)

Zaujímavosti (3)

  • Celosvětová premiéra proběhla 25. července 1957 v Los Angeles. (ČSFD)
  • První film, ve kterém byly použity prskavky simulující reálnější výstřely z pušek. (Mirokukii)

Reklama

Reklama