Noc rozhodnutí

Poslední představení jednoho z našich největších hereckých géniů.....a mimořádně důstojné. Odhaduji, že tehdy v roce 1993 to pro spoustu lidí po letech komunistické masáže ohledně dr. Háchy muselo být celkem překvapivé zpracování. Příběh je hodně komorní, ale ona zoufalost a bezmocnost z toho čiší dokonale. (10.03.2008)

"A co by jste dělal vy na mém místě?" Hácha věděl, že ať podepíše nebo ne, přijde peklo a mám za to, že od samotného začátku jednání mu bylo jasné, že podepsat musí, protože po Mnichovské dohodě jsme neměli šanci se ubránit a spolehnout se na spojence jsme se také nemohli. Jen si nechtěl připusti, že neexistuje jiná možnost. Hácha tak na sebe vzal kříž, který mu postavili Francouzi, Angličané a vlastně i Beneš a nesl si ho až do hořkého konce, kdy byl neprávem obviněn z kolaborace, ačkoliv, narozdíl od mnoha exilových politiků, se snažil i přes omezené možnosti pomáhat lidem jak jen mohl. Samotná inscenace je důstojným rozloučením Rudolfa Hrušínského, který mistrně (jak jinak) ztvárnil přetěžké dilema nemocného prezidenta, snažícího se najít cestu z bezvýchodné situace. Zdatně mu sekundovali František Němec jako proněmecky orientovaný ministr Chvalkovský či Luděk Munzar v roli státního ministra Meissnera. Inscenaci tu je občas vyčtena historická nepřesnost, protože jednání se účastnili Hitler, Göring i Ribbentrop, ale ve formátu, jaký byl zvolen, mi přišlo shrnutí všech přítomných Němců do jedné postavy jako vhodné a zároveň se tak tvůrci vyhnuli věčnému problému, koho do role Hitlera. Navíc je známo, že Hitler se během jednání choval hystericky a ani přemíra křiku by v relativně klidném zpracování nepůsobila dobře. 90% (18.07.2015)

Skvěle natočené dusné drama o temné události našich dějin z roku 1939.. Těžko je mi se nějak vyjadřovat, záměr tvůrců je jasný, mám pro něj pochopení, bolelo mě koukat na Rudolfa Hrušínského v roli Háchy... Díky výborným hercům - František Němec, Josef Abrhám, Luděk Munzar - jsem to zvládla, ale dobře na duši mi z toho vážně není.. (21.05.2022)

Jedno z nejtěžších rozhodnutích v historii naší republiky. Háchův podpis rozhodl o osudech Čech a Moravy v době Protektorátu. Kolaborace a odevzdání českých zemí do rukou Německa nebo záchrana před útokem Hitlera na Prahu? Rudolf Hrušínský ve své velké poslední filmové roli dodal Háchovu charakteru tragickou osudovost a lidskost v této tíživé napjaté situaci a líčí ho jako starého a nemocného muže, který musí jednat o další existenci českého národa. Smutný a depresivní osud....Luděk Munzar v roli německého ministra Meissnera opět excelentní, nácky zahrál vždycky s ukrutnou přesvědčivostí. Noc rozhodnutí v režii Pavla Háši je historickým přepisem noci ze 14. na 15. března 1939 na filmové plátno, mezi jejíž děj se v retrospektivách prolínají skutečné dobové záběry. Převelice těžká doba.... (15.03.2020)

Strhující a tak neuvěřitelně autentické a opravdové, až z toho mrazí. Rudolf Hrušínský zde ztvárnil sebe. Starého, slabého, nemocného muže s geniálním a neopakovatelným hereckým talentem. A ztvárnil také stárnoucího prezidenta Háchu, který stojí před nejtěžší zkouškou, jaká jej mohla potkat. Pocity, které prožívá a myšlenky, které se mu honí hlavou. To vše je vidět. Nesmírnou bolest, jak fyzickou, tak psychickou, strach, možná i stud a beznaděj. Z toho, že mu jeho, naši, vlast kradou před očima a on nemůže zasáhnout. V této chvíli už neměl na výběr. Ani my. V té místnosti, za zavřenými dveřmi, se tehdy rozhodlo o událostech, které psaly historii a změnily svět. Tehdy tam byl Emil Hácha, ale v tomto snímku to byl především Rudolf Hrušínský, jemuž tato role působila také bolest. Jako člověku. Výjimečnému, záhadnému a skvělému. Protože tím podle mne byl. Pamatuji si komentář jednoho uživatele k filmu Dým bramborové natě, ve kterém píše, cituji "panu Hrušínskému nedělalo dobře, tu roli nehrát." Přesně takový pocit mám z Noci rozhodnutí. Ztvárnil svou roli tak nesmírně sugestivně, až to bolelo. "Byl bych radši, kdyby dnešek vůbec nenastal..." (15.03.2009)