Pred súmrakom

Před soumrakem po úsvitu ;-) . . . Ano, opět nudné a prosté, jak prostý a nudný život je. Nic pro hledače emocí typu >rodinných pout< ... Film myslím snad i lepší, než jeho předchůdce, film pro dospělé, jen schopné přijmout cizí příběh, který ve své sobě dané podobě podobně třeba i mohli zažít... - - - P.S. Viz: http://www.csfd.cz/film/13215-pred-usvitem/ (21.06.2006)

Osmdesát minut ne ani tak sledujeme, jako spíš posloucháme dialog dvou dávných přátel (menší pozornost věnována mizanscéně je tou oblastí, ve které Linklater za Rohmerem nejvýrazněji zaostává). Je to konverzace dvou inteligentních lidí, kteří se pěknou řádku let neviděli, tudíž si mají co vyprávět – pravda, na rozdíl od jiných zapomínají mlčet (mlčení při vycházení schodů přitom vydává za tolik slov), ale buďme milostiví a přičtěme to na vrub omezenému rozpočtu, tedy i délce. Jesse a Celine opět čelí času, nově ale mají na co (společného) vzpomínat. Knižním zadaptováním se z jejich vídeňského setkání stalo romantické klišé. První i poslední opravdová láska. Přiblížili se ideál (nebo tak alespoň podle paměti soudí), jehož nedosažitelnost formovala následujících devět let jejich životů. S krátícím se časem do jejich konverzace proniká více hořkosti. Více výčitek a úvah, jak mohlo být všechno jinak. Filmu velmi prospívá, že se oproti Před úsvitem nezdržuje vedlejšími postavami, hrdinové si mají dost co říct sami mezi sebou. Jestliže svižně plynoucí povídání, které mnohé jistě přiměje ke zhodnocení vlastního života, zanechává veskrze příjemný dojem, dokonale nenucené zakončení, uspokojivé pro diváka (který si může domyslet vlastní verzi) a ohleduplné k postavám (kterým je ponecháno právo na tajemství), filmu dodává nadreálných kvalit. Podobný pocit "přesahu" jsem měl z finále Zeleného paprsku. 85% (07.01.2007)

Sladko-boľavú romantiku nahradila trpkosť vyvierajúca z navonok ľahostajného hlasu, v nenútených úsmevoch sa zrkadlila večná osudovosť, závan parížskeho vetra privolal stratené city, oči prezrádzali dávno predurčené. Viedeň bola sprostredkovateľom k nenútenému vzniku náklonnosti a pubertálnej vášne. V Paríži sa stretávajú o pár rokov neskôr, aby cez navodenú iróniu a sarkastické úškrny predstierali, že sa viedenská romanca nedotkla ich ďalšieho života. Pred úsvitom ma nevinne vykreslenými charaktermi zamilovanej dvojice nadchlo podstatne viac, ale Pred súmrakom je výpoveďou dvoch dospelých, rozčarovaných a od života nič neočakávajúcich ľudí. Trefná filmová konverzačka s filozofickým nádychom. PS: Nutné poznať najskôr Pred úsvitom z roku 1995, aby vás neminuli súvislosti :-) (20.07.2010)

Zatímco první díl zůstal daleko za mými očekáváními, tohle pokračování je překročilo několikrát. Before Sunset je film, který je svým způsoben unikátní. Proč? Pokračování snímku musí (alespoň pro mě) splnit pár věcí - film musí mít důvod, proč by měl být natočen, rozvinout příběh z předchozího snímku, ALE zároveň to nesmí být jediná linie celého filmu. Pokračování musí být o něčem jiném, hlavní hrdinové se musí někam posunout a hlavně poučit z minula no a mělo by to být o něco lepší, než předchozí film. Většina filmových pokračování splní jen pár těchto bodů, takže co se mé osoby týče, pokračování moc nevítám. Ale v tomto případě se všechno povedlo naprosto dokonale, konečně jsem měl ten pocit, jako že jsem opravdu součástí něčeho (zatímco v jedničce mi přišlo, že jsem byl pouhým divákem sledujícím hru, zde jsem si připadal jako kamarád jednoho z hlavních hrdinů, který mi vypráví o jednom neskutečném příběhu) a konečně jsem uvěřil, že tohle mohou být skuteční lidé a ne jen postavy na papíru. No a ten závěr… Smekám před Ethanem, Julie a Richardem. Tohle si zaslouží jednoznačných 100 %. (04.07.2014)

Ufffffff.... Dokoukal jsem tento romatický film a nemám slov. Pro mě neuvěřitelně krásný film. Rozhovor dvou lidí, dvou milenců, jenž se ve skrytu duše milují a postupně odkrývají své "dokonalé" životy. Okolo 80 minut dlouhá procházka a stále komunikující dvojce lidí. Je zvláštní, že něco takového může fungovat. Úžasně dokonalé role zde předvedli oba hlavní(resp. jediní herci) Ethan Hawke a Julie Delpy. Naprosto realistická konverzace s tématy naprosto odlišnými. Jednou se mluví o problémech se sexem a jindy se mluví o věření v nadpřirozeno, magii, posmrtný život. Oba jsou chvíli usměvavý a září v druhé chvíli se rozčíli a rozčileně na druhého křičí jeden argument ze svého života za druhým. Režie Richarda Linklatera je klidná, plynulá a příjemná. Je vidět, že se hlavní herci a režisér tohoto tématu ujeli velmi rádi a s citem. Je velmi cítit i podíl herců na scénáři. Hudba, která skvěle podkresluje příběh a rozhovor je příjemná. Díky tomuto všemu film uteče rychle jako voda. Začne pohltí vás konverzací a vyplivne nakonci, za 80 minut, s úsměvem na rtech a údivem v očích. Krásný film, který by si neměl správný romatik ujít. Nepotřebujete ani znát předešlí díl. Vás by snad nezajímalo jestli se ty dva znovu uvidí... :) (25.01.2005)