Braček, kde si?

Znáte takový ten sitcomový (předtočený), smích, podle kterého každý idiot pozná, kdy se má smát? Tak ten bych zde fakt potřeboval. Protože při sledování tohohle "vtipného, skvělého, kultovního, duchaplného a bůh ví, čeho ještě plného filmu" jsem se cítil jako ten největší idiot pod sluncem. Proč? No možná proto, že očekávám od komedie, že se zasměju. A tady, jaksi nic. Takže věřím tomu, že super mega nejlepší Coenovci opět nezklamali a natočili skvělý film, jen já jsem jej (zase) nepochopil. Tak teda prosím nějakého fakt velkého fanouška Coenovců, aby mi poslal originální DVD nosič s tímto filmem a tím výše zmíněným smíchem. Pak mi to možná bude jasnější. Ale ten smích musí být přesně jako v sitcomech, takže musí být slyšet, kdy se mám smát málo a kdy hodně. Abych náhodou nezapomněl a nesmál se nějakému hloupému vtipu hodně. Ne, teď to zkusím vážněji. Fakt slabota. Potom, co jsem už o tomhle filmu slyšel, jsem čekal fakt něco lepšího. A abych se za 103 minut zasmál sotva JEDNOU, to je "trochu" slabota, ne? Takže mi opět bratři Coenovi potvrdili, že oni pro mě nejsou tím pravým. Možná dám šanci ještě Fargovi, ale to by ten film musel být fakt pecka, abych na pány bratry změnil názor. (05.01.2009)

"Jsem největší gangster na světě. Měřím tři metry padesát a pořád ještě rostu." Vlasy jsem zapomněl někde v minulým století, ale kdybych je měl, tak bych je pomádoval Fešákem od rána do večera a pak bych si je schoval pod síťku na vlasy. Tak byl Everett přesvědčivej. A celkově byli Hoši od Syslí řeky zábavní a pouční. Já jsem se například poučil v tom, že se mám krýt, když mi prodavač Biblí dává lekci nebo polonahý Sirény nabízejí svá těla. To jsem třeba vůbec nevěděl. Stejně jako to, že KKK pořádal spartakiády a rovněž mi nebyl znám význam termínu čuňomlatská krev. Na druhou stranu už mi život věnoval lekci o tom, že žena může být nejkrutější mučící nástroj, což výstižně popsala skupina Poletíme? slovy - Pokoušel jsem myslet tedy na jinou, našla si ji na facebooku, přejela ji šalinou. (11.01.2022)

„Sysla?“ Díky nenucenosti, s jakou Coenovi zasazují trojici pologramotných blbečků do rámce prapředka všech příběhů o návratu, bych neměl problém uvěřit, že Homér byl slepý černoch, který v čase hospodářské krize na drezíně drandil americkým jihem. Sebe-vědomé těžení z faktu, že většina hollywoodských narativů stojí na oddyseovském půdorysu, je odvážné, ale samo ještě kvalitní film nezajišťuje. V jednotlivostech zábavná, v detailech výstižná reminiscence starých časů, starých filmů a hodně starých mýtů po celou dobu marně hledá rytmus, tón i téma vyprávění. Trio hrdinů, kteří ztratili kontrolu nad vlastními příběhy (zato zjistili, že mohou měnit příběhy druhých), navenek každou chvíli míří jiným směrem, a zřejmě bychom jejich konání také měli průběžně posuzovat s rozličnou vážností (od Jsem uprchlý galejník přes Bonnie a Clydea ke Three Stooges). Jak je ale lze brát vážně, když nejprozíravější z nich, na němž komplet stojí nepatřičně nasládlý poslední akt, má jasno nanejvýš v tom, kterou pomádu si chce napatlat do vlasů? Konzistentní je Bratříčku, kde jsi? nakonec pouze svým „vyšisovaným“ vizuálem (Deakinsova kamera je vůbec parádní) a ohledáváním kořenů americké pop-music, což z něj dvakrát žhavého kandidáta k opakovanému sledování nedělá. 75% Zajímavé komentáře: ScarPoul, Jordan, classic (29.03.2018)

Vyrazí jako splašený dostavník po plachtu naložený humorem, espritem a neopakovatelnou muzikální atmosférou opožděného Jihu, ale zhruba v polovině úprku se schvátí a po jeho výjimečnosti se slehne zem. Být Homér naživu a tvrdě uplatňovat svou autorskou licenci, topil by se z jejích výdělků po krk v extázi. Tedy, pokud ve škole neopisoval. (25.01.2009)

Taková zvláštní směsice žánrů. Není to špatné, ale tak trochu chaoticky uchopené, nicméně velmi citlivě natočené. Vůbec se nedivím tomu, že se jedná o relativně rozporuplný počin. V jednotlivostech je to moc pěkné, pár podařených komediálnách i emotivních scén, v celkovém pohledu to ale žádná hitparáda není. 65% (30.11.2021)