Braček, kde si?

Jeden řetěz. Tři rozdílní lidé. Takové jsou základní počty Coenovic variace na starého, dobrého Homéra. Tři trestanci se musí spojit, protože ve hře je poklad v hodnotě 1,2 miliónů dolarů zakopaný na dně rokle, která bude během pár dnů zaplavena (No Odyseus měl na putování jenom deset let) a to vše na jihu Ameriky třicátých let, kde se uprchlým vězňům daří asi tak stejně dobře jako černochům. Na své pouti se setkají se sirénami, kyklopem (skvělý John Goodman), největším gangsterem století Georgem "Babyface" Nelsonem (pst já to neřekl) a spoustou dalších. Rovnou přiznávám, že podobné filmy, které míchají realitu s nadpřirozenými prvky v silně černo-humorném balení, jsou vysloveně moje krevní skupina (i moje povídková tvorba se nese v podobném duchu). Když k tomu připočtu skvěle vytvořenou jižanskou atmosféru, výpravu, skvělé herecké obsazení a chytlavé scény s pokřtěním v řece či taneček Ku-Klux-Klanu, tak svého bratříčka už hledat nemusím (jedna sestra mi bohatě stačí), protože se mi už dávno usadil v TOP 15. (20.09.2007)

Znáte takový ten sitcomový (předtočený), smích, podle kterého každý idiot pozná, kdy se má smát? Tak ten bych zde fakt potřeboval. Protože při sledování tohohle "vtipného, skvělého, kultovního, duchaplného a bůh ví, čeho ještě plného filmu" jsem se cítil jako ten největší idiot pod sluncem. Proč? No možná proto, že očekávám od komedie, že se zasměju. A tady, jaksi nic. Takže věřím tomu, že super mega nejlepší Coenovci opět nezklamali a natočili skvělý film, jen já jsem jej (zase) nepochopil. Tak teda prosím nějakého fakt velkého fanouška Coenovců, aby mi poslal originální DVD nosič s tímto filmem a tím výše zmíněným smíchem. Pak mi to možná bude jasnější. Ale ten smích musí být přesně jako v sitcomech, takže musí být slyšet, kdy se mám smát málo a kdy hodně. Abych náhodou nezapomněl a nesmál se nějakému hloupému vtipu hodně. Ne, teď to zkusím vážněji. Fakt slabota. Potom, co jsem už o tomhle filmu slyšel, jsem čekal fakt něco lepšího. A abych se za 103 minut zasmál sotva JEDNOU, to je "trochu" slabota, ne? Takže mi opět bratři Coenovi potvrdili, že oni pro mě nejsou tím pravým. Možná dám šanci ještě Fargovi, ale to by ten film musel být fakt pecka, abych na pány bratry změnil názor. (05.01.2009)

Vyrazí jako splašený dostavník po plachtu naložený humorem, espritem a neopakovatelnou muzikální atmosférou opožděného Jihu, ale zhruba v polovině úprku se schvátí a po jeho výjimečnosti se slehne zem. Být Homér naživu a tvrdě uplatňovat svou autorskou licenci, topil by se z jejích výdělků po krk v extázi. Tedy, pokud ve škole neopisoval. (25.01.2009)

„Sysla?“ Díky nenucenosti, s jakou Coenovi zasazují trojici pologramotných blbečků do rámce prapředka všech příběhů o návratu, bych neměl problém uvěřit, že Homér byl slepý černoch, který v čase hospodářské krize na drezíně drandil americkým jihem. Sebe-vědomé těžení z faktu, že většina hollywoodských narativů stojí na oddyseovském půdorysu, je odvážné, ale samo ještě kvalitní film nezajišťuje. V jednotlivostech zábavná, v detailech výstižná reminiscence starých časů, starých filmů a hodně starých mýtů po celou dobu marně hledá rytmus, tón i téma vyprávění. Trio hrdinů, kteří ztratili kontrolu nad vlastními příběhy (zato zjistili, že mohou měnit příběhy druhých), navenek každou chvíli míří jiným směrem, a zřejmě bychom jejich konání také měli průběžně posuzovat s rozličnou vážností (od Jsem uprchlý galejník přes Bonnie a Clydea ke Three Stooges). Jak je ale lze brát vážně, když nejprozíravější z nich, na němž komplet stojí nepatřičně nasládlý poslední akt, má jasno nanejvýš v tom, kterou pomádu si chce napatlat do vlasů? Konzistentní je Bratříčku, kde jsi? nakonec pouze svým „vyšisovaným“ vizuálem (Deakinsova kamera je vůbec parádní) a ohledáváním kořenů americké pop-music, což z něj dvakrát žhavého kandidáta k opakovanému sledování nedělá. 75% Zajímavé komentáře: ScarPoul, Jordan, classic (29.03.2018)

Tak tenhle film mě pobavil, tři vězni na útěku, jeden větší magor, než druhý a ty postavy a postavičky, co potkávají cestou. Smála jsem se, když se jeden z nich převtělil v ropuchu, když Clooney pořád sháněl pomádu na vlasy, když se hádali, kdo bude vůdce... jak o tom tak přemýšlím, smála jsem se prakticky nepřetržitě. Coenovy komedie mi evidentně sednou. (03.08.2006)