Tvrdá osma

Andersonovi se kolem poloviny filmu začne rozpadat dramatická struktura ( podobně jako u Boogie Nights, to byl ale film s mnohem atraktivnějším tématem :)), efektní zkratkovitost a švih ustupuje zbytečně dlouhým sekvencím a celý film se rozbředává. I díky postavám, do kterých "není vidět" a tak působí odcizeně. Formální stránka u Andersona tradičně povedená a poslední třetina ( feeling a Sam Jackson tu hraje snad nachlup to samé ) jako by byla vytržená z Jackie Brown, podobnost musí vidět i slepý. Jenže ve skutečnosti je to naopak. Jackie Brown se odkazuje na Tvrdou osmu, ta vznikla o rok dřív. Jako debut určitě stojí za pozornost a Andersonův styl tu vidět určitě je. (01.05.2007)

Chytlavý príbeh, ktorý som ale nedokázal prežívať. Určite za to nemôže réžia Paula Thomasa Andersona. Aj herecké výkony boli na štandardnej úrovni. Na vine je scenár, kvôli ktorému som bol pasívny voči dianu na obrazovke a nevytvoril som si vzťah k žiadnej z postáv. Je to skôr čistý priemer, ako 3*. (23.07.2004)

Málokdo ví, že film měl původně o 40 minut déle, byla v něm celá další linie zahrnující gamblerské šarvátky Sydneyho a mladého zuhelnatěle humorného P. S. Hoffmana a jednalo se o skutečný epos, který byl jednoznačně nejlepším Andersonovým filmem. Ano, ještě lepším než Punch-Drunk Love! Teď vážně, fakt nechápu proč jsem tomu filmu nedal pětihvězdu, když je to taková pecka. P. B. Hall neuvěřitelně zuhelnatělej wisdomák, C. Reilly klasa jako vždy, Samuel L. Jackson badass motherfucker who have had this with those motherfuckin' snakes on that motherfuckin' plane a okouzlující Gwyneth Paltrow (need to check her out more). Tak nějak jsem prostě čekal po výtečnym začátku nějakej přesvědčivější a hlavně intenzivnější nářez. Je to taková šestáková historka, která hodně rychle uteče, ale moc se toho v ní nestane. Jakožto debut je to nicméně hodně slušný. (30.11.2019)

Na úvod - tvrdá osma je , ak vám v kasíne na oboch kockách padnú dve štvorky. Sydney (starší pán) z ničoho nič osloví spustnutého Johna a nezištne mu ponúkne pomoc v jeho životnej mizérii. Vytiahne ho zo spodných poschodí poklesnutia mysle a obaja si nachádzajú cestu k sebe. Ale že to nebola len taká obyčajná nezištnosť, sa dozviete až v závere ..... (24.08.2003)

Podmanivě loudavý film, který primárně vlastně vůbec není o závislosti na hazardních hrách... Celovečerní debut P.T. Andersona totiž vypráví mnohem víc o hazardu se životem a mezilidskými vztahy. Šlo rovněž o první film tohoto nezávislého amerického režiséra, na který jsem se podíval, a od počátku si mě získal svou jedinečnou atmosférou, dávající důraz na konverzační průběh dvou až tří postav ve vesměs uzavřených prostorech, a také hereckými výkony hlavní dvojice. Ačkoliv se Philip Baker Hall v jedné z mála hlavních rolí blýskl suverénní minimalistickou kreací a nejen díky charakteru své postavy budí dojem nedostižného ostříleného matadora, mladý John C. Reilly se mu výkonem v postavě ňoumy zapleteného do nešťastné hry velmi zdařile přibližuje. **** PS: Z pohledu dnešní hyperkorektní doby je již docela netradičním zážitkem vidět film, v němž nejzápornější roli představuje černoch... odporný byl ten vydírač ovšem dokonale, jestli to byl záměr – už déle mi žádná postava nebrnkala na nervy už jen po zjevení na scéně tak, jako Jimmy. [80%] (20.08.2022)