Muž, ktorý nebol

Psychologické drama ve stylu padesátkových noir filmů nemohlo být natočeno lépe. Je pravda, že bratři Coenové už asi nikdy nenatočí nic úplně "normálního" a jejich lehce monotónní vyprávění nepadne každému do noty, ale zde to všechno fungovalo naprosto skvěle. Ruku v ruce s parádní kamerou, dobře zvoleným černobílým zpracováním a v neposlední řadě již tradičně famózním Billy Bob Thorntonem v hlavní roli to jde hold ihned o něco snadněji, navíc řídí-li to všechno režiséři, jejichž filmy mají jednoduše zcela jinou krevní skupinu než všechny ostatní. Možná to není dokonalé, příběh není zrovna nadupaný a rozhodně by mu stačilo mnohem méně než 110 minut, ale už jen za Thorntonův podmanivý hlas a závěrečný pohled tenhle film stojí za to vidět... A ne jen jednou. (29.06.2012)

Hrdina - naivni a pomerne hloupy holic v podni B.B. Thorntona je vynikajici. Vecne zapalena cigeretka, vyraz nepritomnosti a minimum slov. Kdyby nebylo hercu jedna se o pomenre obycejnou kriminalku v retro stylu s vymakanou zapletkou... A za absolutni bonus povazuji talire. Tragikomika pribehu je v urcitych momentech vybrousena k dokonalosti. (09.03.2004)

Pro mě překvapivý a zcela odzbrojující film. Souhlasím, že tento snímek Joela a Ethana Coenových není noirem, jelikož "černý film" je vymezen především dobou. Ale líbí se mi užití výrazu - neonoir. Je tedy spíše poctou filmům, které ve 40. a 50. letech minulého století reflektovaly kulturní a politické vlivy ve Spojených státech a staly se díky svému přízračnému stylu spíše novým směrem filmového umění než pouhou reflexí. Podobu můžeme nalézt jak v charakteru a formě, tak ve volbě způsobu technického zpracování. Zápletka je samozřejmě kriminální a snad neprozradím příliš, když řeknu, že se jedná o vraždu. Je zde víc než kdy jindy patrná "špinavost" a zkorumpovanost světa - druhá strana mince. Jakoby zmizela nějaká clona a odhalila divákovi dříve neviděné zkažené jádro společnosti, kde však vždy zbývá nikdy nenaplněná jiskřička naděje. Zobrazované prostředí není nijak ohyzdné, zato z něj však čiší depresivní všednost a osamocenost. Povětšinou je noc nebo šero (kterým působí i mnohé interiéry), kdy vznikají pitvorné stíny a vše, co je za dne jakkoliv krásné, vzbuzuje touto dobou obavy a hrůzu. Ale přes všechnu stylizaci a bezchybnou režii by tento film byl polovičatý bez fantastického projevu Billy Bob Thorntona. Ten odvádí vynikající výkon v roli Eda Cranea, životem otráveného zaměstnance typického amerického holičství. Ed vede jednotvárný život, je často zmítán silnou paranoiou a pomalu nerozeznává realitu od iluzí (létající talíře). V důsledku těchto exotických stavů vědomí jedná často tak, jak by se za běžných okolností pravděpodobně nezachoval. Ed Crane boří dnešní zažitý model o vlastnostech ústředních postav. Je pasivní a odtažitý a přitom ve filmu vynikne. Ani jeho identita není příliš konkretizovaná, což je příznačné názvu filmu. Vlastně sám sebe vnímá velmi méněcenně a ve svých vypravěčských monolozích se o sobě dokonce zmíní jen jako o "přízraku". Jeho život je postupem čím dál nuznější a nevyhnutelně vede k z mého pohledu hlavnímu motivu tohoto filmu - ztrátě kontroly nad svým životem. Nejvyšší mocí je zde totiž osud, jehož bizarním machinacím se pouhý člověk nemůže ubránit. Zvláště, když vlastně vůbec nebyl. (19.02.2006)

Nic proti černobílému zpracování (tomuhle snímku fakt prospělo), ani hercům (Billy Bob Thorton je vynikající), ani proti režii a kameře, a už vůbec ne proti hudbě, ale jako celek to nezapůsobilo :( Sorry - možná to ale bylo tím, že když jsem si předem přečtetl ofic.text distributora (ten původní to byl jeden dlouhý spoiler!), tak už mě nemohlo nic překvapit. Uvidíme napodruhé :) (27.02.2003)

Braťja Coenovci zrají jako víno a s každým dalším filmem jsou lepší a lepší. Billy Bob tu předvádí nesnesitelnou lehkost nebytí a se svým kamenným výrazem rozehrává herecký koncert. Miluju Coenovskou poetiku, miluju jejich smysl pro absurdno, kterého si i v tomto díle užijete dosyta. Jasná pětihvězdičková záležitost. (23.12.2002)