Fargo

Fargo mi v mnohém přijde jako takový upgradovaný Blood Simple. Upgradovaný o rozvětvenější a bohatší děj, ale stále ctící Coenovská pravidla velice chytré zápletky, nezměrné absurdity, špetky černého humoru a jakési všudypřítomné "smůly" hlavních postav. Nevidím v tom přímo genialitu, konkrétně Big Lebowski je zábavnější, Millerova křižovatka dějově hutnější a Země, která není pro starý hardcorovější, ale i tak je Fargo velice nápaditý a promyšlený film. Zvlášť stojí za pochvalu provázanost hereckých výkonů a scénářem předepsaných postav, Stormaremu a Buscemimu pouliční gangsteří náramně sedí a W. H. Macy je taky naivní looser k pohledání. 8/10 (21.12.2008)

Seriál Fargo mě uchvátil svou komplexní propracovaností a úžasným scénářem. Dokázal inteligentně a s lehkostí, stejně jako s jakousi minimalistickou gradací spojit všechny ty bizarní, absurdní a kruté události do jednoho příběhu, jehož každý další díl mě přiváděl v němý úžas, jak je to všechno neuvěřitelně propojené a jak do sebe všechny ty dílky skládačky zapadají. Mělo to logiku, a nebylo z toho vůbec cítit, že je to dělané "na sílu", že je příběh zamotaný, nebo že by nedával smysl. Kromě toho, je tu Martin Freeman. Ten chlap je zatracený génius a jeho výkon v roli Lestera Nygaarda by si zasloužil všechny možné nominace. Jeho přerod z ušlápnutého ňoumy na tvrdého a manipulativního grázlíka je fenomenální. Takže jsem čekala, podle jakého příběhu to vlastně tento seriál vznikl. Asi byla chyba očekávat podobnou originalitu a komplexnost i od slavného díla bratří Coenů. Tu jsem totiž bohužel v tomto filmu nenašla. Někteří uživatelé zde srovnávají verzi Coenů a seriál. A já se k nim musím přidat. Oproti seriálu mi Coenovic Fargo přišlo jako docela průměrný, nijak extra záživný snímek. Nenašla jsem téměř nic, co by vynikalo. Snad jen ta krásná, zasněžená krajina, Peter Stormare u drtičky a hudba. Ale i ta mi přijde mnohem lepší a výraznější v seriálu. Těžko říct, jak bych hodnotila, kdybych seriál neviděla. Možná bych si řekla, že je to docela slušné. Do doby, než bych uviděla excelentní výkon Martina Freemana:) Zde srovnávat musím, protože mi to přijde, jako oheň a voda. Ale tak, každý má svůj názor a spousta diváků jistě na Coenovic Fargo nedá dopustit. (19.07.2015)

Bratři Coeni a jejich epos, který už asi nikdy nepřekonají. Jejich styl mám docela rád. Hlavně díky jejich humoru a stylu, kterým film natočili. Svižně, rychle, ale jen ve chvíli, kdy se má něco dít. Když je klídek, tak hlavně zábavně a originálně. A to je dobrá kombinace. U Farga hlavně převládá násilí, což je docela problém, ale na černý humor si určitě čas také udělají. Občas tam někdo s nějakou pekelnou hláškou zaperlí, což určitě potěší, protože jinak je tohle psychotickej film jak poleno. Například dva hlavní nepřátelé. Steve Buscemi a Peter Stormare nemohli bejt vybráni lépe. U nich je to lotrovství vidět na očích, proto se na to tak hezky kouká. Popravdě díky tomu, že v tom oni dva jsou, jsem vydržel Fargo zkouknout až do konce. Díky ním to má neskutečný náboj. Jinak by to dle mého zas tak velké hodnocení mít nemuselo. Divák v dnešní době řeší ve filmu násilí. Ať se podívá na Fargo, řek bych, že si to asi rozmyslí a bude mlčet. Pro diváky, kteří násilím opovrhují, nechť okusí Fargo. Násilí by bylo, ale tak trošku netradiční formou. No a ten závěr, ten v každým asi trošek citu, jestli ještě nějakej během sledování má, kompletně zlomí a ten osamocen odplave do širého oceánu, protože to z Vás vyvaří mozek. (13.03.2009)

Z Farga si filmoví fanoušci nejčastěji vybaví lidské tělo mizící v drtičce a výrazné tváře ukázkových psychopatů a kriminálníků v podání Steva Buscemiho a Petera Stormareho. Počet mrtvol, které lemují příběh, stejně jako pro Fargo typický černý humor lákají k přirovnání k tarantinovkám. Filmový rukopis mají ale Coenovci odlišný. Jejich humor není prvoplánový, zato chytřejší, posunutý směrem k zžíravé ironii. Coeni si pohrávají s kriminálním žánrem, ale narozdíl od Tarantina to nevyznívá samoúčelně. Porušují konvence nikoliv pro laciný divácký efekt, ale aby zkoumali možnosti rozvoje žánru a dotvářeli atmosféru. Scény šokující brutality kombinují s komikou vyplývající z toho, že hlavní postavy nejsou charismatičtí geniální zločinci, nýbrž nýmandi. Když si nezkušený ambiciózní slaboch s průměrnou inteligencí najme k provedení únosu dva surovce s inteligencí vrat od stodoly, nemůže se divit, že se události rychle vymknou kontrole a řítí samospádem k děsivému průšvihu. Původně to v představách svého pošetilého strůjce měla být precizní chytře vymyšlená akce. Vlivem náhod, ale především neschopností jejich protagonistů se z toho stala krvavá fraška. Coeni budují atmosféru za pomoci kontrastů. Za fasádou měšťácké idyly středostavovské rodinky se skrývá závist, chamtivost a chronická nespokojenost, zasněžená bílá krajina Minnesoty se barví rudou krví. Mimochodem, občanům Minnesoty se vykreslení jejich domoviny Coeny pranic nelíbilo a svým krajanům to taky dali patřičně najevo. Netvrdím, že Fargo je nejlepší coenovský kousek, třeba Muže, který nebyl stavím jednoznačně výš, ale i tak mě svrbí dlaň, abych nenadělil pátou hvězdičku. Fargo má zkrátka hodně co do sebe. Celkový dojem: 85 %. (07.06.2017)

S Fargom mám problém. Obsahuje tucet nezabudnuteľných scén, skvelé postavy a jeden z najlepších soundtrackov Cartera Burwella, ale je natoľko zahľadené do svojej karikaturičnosti, až stráca kontakt s realitou. A tým stráca určitú vážnosť, ktorá preň mala byť kľúčová, a stáva sa iba originálnou filmovou kuriozitkou. (05.07.2009)