Kamera:
Barry SonnenfeldHudba:
Carter BurwellHrajú:
John Getz, Frances McDormand, Dan Hedaya, M. Emmet Walsh, Samm-Art Williams, Deborah Neumann, William Creamer, Holly Hunter, Barry SonnenfeldObsahy(1)
Marty, bohatý majitel baru v Texasu, zjistí, že jeho nešťastná žena Abby má poměr s jeho sympatickým barmanem Rayem. Najme si toho nejbezohlednějšího soukromého detektiva, aby je oba zlikvidoval. Marty si neuvědomí, že detektivovi Visserovi úplně chybí jakákoli morálka, a za všech okolností si bude chránit jen svou kůži. Tím je pro Martyho nebezpečný, ale aspoň ví, na čem je. Abby a Ray tento luxus nemají a věří, že Marty je jejich jediný problém. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (372)
Svými prvními filmy – Zbytečná krutost a Raising Arizona – bratři Coenové jasně stanovili dva směry své nadcházející tvorby – seriózní dramata/thrillery/noir a bizarní černohumorné komedie – které se v pozdějších dílech pak různě proplétaly (např. Seriózní muž, Po přečtení spalte,…). Zatímco pozdější Raising Arizona spadá do druhého směru, jejich debut Zbytečná krutost je čirou esencí směru prvního. Ústředním motivem zde je pro Coeny typické osnování a následná realizace pečlivého plánu daleko za hranicemi zákona, který se nakonec ošklivě pokazí. Spolu s Mužem, který nebyl je Zbytečná krutost filmem, který nejvýrazněji pracuje s žánrem film-noir, ve vypjatých momentech pak zabředává do čirého thrilleru a naleznou se zde i čistě hororové prvky. Atmosféra houstne konstantně s přibývajícími minutami a v poslední čtvrthodině se mi pro veškeré to napětí tajil dech. Je fascinující, že už tato prvotina Coenových oplývá nezaměnitelně precizní režií, jednotlivé scény jsou dokonale vysoustruženými audiovizuálními díly silně brnkající na divákovy nervy a navzdory „dějovému minimalismu“ jsem se ani na minutu nenudil. Spolu s filmem Tahle země není pro starý je Zbytečná krutost nejkrutějším a nejméně humorným (typického černého humoru zde je opravdu poskrovnu) dílem bratří Coenových. ()
Prvních dvacet minut bylo pro mě naprosto ZBYTEČNÝCH. Přemýšlel jsem, jestli se mám vůbec dívat. Z nudy jsem si stříhal nehty na rukou. Ale následující hodinka byla opravdu KRUTÁ, takže jsem si stihnul ostříhat jen nehty jedné ruky. Při závěrečných titulcích jsem ještě svíral kleštičky na nehty. Dějově strhující, skvěle natočené - nejlepší bratři Coenové. ()
Doufal jsem, že po zhlédnutí idiotských kreací Pierra Richarda ve Velkém blondýnovi dlouho neuvidím příšernější film. Stalo se. Bratrům Coenům jsem nikdy nepřišel pořádně na chuť. Uznávám kvality Farga a Biga Lebowského, ale ostatní snímky stojí za starou belu. Tahle země není pro starý měla aspoň trumf v Bardemovi, ale Zbytečná krutost nemá vůbec nic. Zoufalá nuda, debilní scénář, loudavá kamera, hrozné herecké výkony v čele s M.Emmetem Walshem a celkově stupidní film, který nic nenabízí. S bratry Coenovými jsem nadlouho skončil, možná navždy. ()
Coenovým filmům jsem jaksi na chuť nepřišel. Někdo je vynáší do nebeských výšin filmového nebe, jiný zatracuje jako roztahané a nudné. Jsem někde uprostřed. Zbytečná krutost je tím lepším z jejich tvorby. Byť se drama hlavních postav rozjíždí pomalu, nakonec zasekne drápek a strhne vás s sebou. Většina si rychle všimne, že postavy mají okolo sebe jakousi zeď, přes kterou se nedokážou domluvit. Bezradně na sebe koukají, hraje klavír a divák drtí opěradlo, aby nekřičel nahlas to, co si nejsou schopny sdělit. Nemožnost naladění se na stejnou vlnu Raye a Abby je předzvěstí blížící se tragédie. Od Bergmana přes Hitchcocka k Tarantinovi. Závěr je lahodný. ()
Právě jsem komentoval Body Heat a označil ji za staromódní detektivku. A Coenové píší a točí detektivky moderní. V čem je rozdíl? „Objev“ spočívá v tom, že zločiny většinou páchají nanejvýš průměrně chytří lidé. Takže znervózní, leccos zpackají, skoro vždy něco nevyjde, prostor dostává náhoda, omyl, nedorozumění, ba i humor. Literatura, jako obvykle, byla napřed, již tak od šedesátých let. Coenové v osmdesátých letech patřili k prvním, kdo takové detektivky filmovali. --- Dávám tomuto typu přednost, připadá mi mnohem realističtější a tedy působivější. A tahleta je opravdu dobře zapletená. Coenové navíc dokáží diváka vtáhnout do děje, do pocitů jednajících postav. Představovat si sám sebe jako Hercula Poirota je vábivé a dětinské. Na druhou stranu, objevíte-li přizabitého chlapa, o němž jste přesvědčeni, že ho postřelila vaše partnerka, to je, panečku, kaše docela jiná! Co teď? Dorazit ho lopatou? To není tak snadné, že? --- Takže, tohle je „jenom“ detektivka, ale silná, působivá. Byl jsem naprosto spokojen. ()
Galéria (101)
Zaujímavosti (21)
- I když se jméno postavy M. Emmeta Walshe nikdy ve filmu nezmíní, ve scénáři je pojmenována jako Loren Visser. V titulcích je pak uveden jako "soukromý detektiv". (MrCreosote)
- Na radu Sama Raimiho obcházeli bratři Coenové celý rok studio po studiu s trailerem na film, jenž ještě nebyl vytvořen, než sehnali 750 000 dolarů do rozpočtu. (Othello)
- Název filmu je založen na výroku z knihy ,,Rudá sklizeň" od Dashiela Hammeta. (MrCreosote)
Reklama