Big Lebowski

První film, který jsem od Coenových zhlédla, byl Bratříčku, kde jsi, který mě nijak neupoutal, a od té chvíle jsem vůči jejich tvorbě zaujala jistý nezájem, ač je to jen kvůli jednomu snímku, v poměru k celé jejich tvorbě jistě nefér. K Big Lebowskemu jsem tak přistupovala skepticky a rozhodla se tedy podívat alespoň kvůli Jeffu Bridgesovi. Big Lebowski je především "Kurev*ky sprostý film, v němž se neustále kurev*ky, ale opravdu kurev*ky za*raně nadává":) Kromě Jeffa rozhodně také vévodí postava Johna Goodmana. Drsný maník:) I přes svérázný Coenovský rukopis mám však pocit, že všechny ty vulgarismy, hádky a hysterické výlevy tvoří podstatnou část děje a docela zásadně tím přebíjejí samotný děj. Který vlastně sám o sobě není nijak vysoce obsažný či propracovaný. Mám i dojem, že ona "vulgarismická stránka" a hlášky jsou vlastně tím nejpodstatnějším, čím Lebowski disponuje. Spolu s obsazením. "The Coens Brothers" mají rozhodně svůj styl, který nemusí lahodit každému. "Tak kde jsou ty prachy?" - "Asi v tom hajzlu, ještě se tam podívám." (30.06.2012)

Čím jsem starší, tím víc jsem závislá na tomhle filmu. Přiznávám se, že když jsem ho poprvé asi v deseti letech viděla, byl na mě trochu tvrdý a moc se mi nelíbil. Mezitím jsem ale nezávisle začala bowling "tak trochu hrát" a náplní mého běžného týdne se stalo alespoň nějaké to volné odpoledne strávené s bowlingovou koulí v ruce (mimochodem, můj dosavadní rekord je 226). A pak jsem najednou znovu po letech znovu narazila na Big Lebowskiho a jednoduše jsem se do něj zamilovala :-) Bowling je tu zobrazenej jako životní styl a hlavní postavou je chlapík, jehož největším posláním je dostat náhradu za koberec, kterej mu zničili (ošlivě řečeno pochcali) gangsteři... tak tvrdý, hnusný, odporný a přitom tak krásný. A Jeff Bridges je v roli největšího flákače, jakýho si umíte představit, prostě bezkonkurenční. Dodatek 5. září 2007 Tuhle jsem na Thassosu poslouchala místní rádio a zaslechnu nějakou hrozně příjemnou kytarovou písničku... říkám si, že to sakra odněkud znám a po příjezdu domů si podle slov, který jsem odchytila, zjistím na internetu, že je to Just Dropped In od Kennyho Rogerse, fanoušky tohoto filmu také známé díky jedné snové scéně. Touto nesmyslnou vsuvkou chci tedy ještě dodatečně pochválit i výborný soundtrack složený ze písní hippie generace nebo třeba taky Boba Dylana. (03.02.2006)

Je pravda, že v tomto filmu o něco jde. Nějaká ta zápletka tam asi je. Je to ale důležité? Kdyby "Dude" jen dřepěl na bowlingu a kecal a fuckoval s Walterem klidně by to stačilo. Občas by tito týpkové někam zajeli, aby bylo o čem fuckovat a bylo by. Tím, že v tomto flegmatickém filmu skutečně o něco "fuck" velkýho jde, je nakonec jen dobře. S účastí takových hereckých velikánů to rázem pasuji na můj nejoblíbenější film. To sice není žádné měřítko, ale "fuck" musíte mi věřit. (26.04.2011)

Lebowského "boj za nepochcaný tepich" mě neskutečně nadchl a bavil jsem se jako dlouho ne... Jenže poté jsem ho pár let neviděl, možná jsem si to až moc zidealizoval, ale když jsem se k tomu konečně opětovně dostal, tak mi to přišlo krom pár momentů vlastně docela průměrné. Herci jsou všichni do jednoho neskuteční, o tom žádná. Stále je zde více hlášek na metr filmového pásu než kdekoli jinde, ale nějak tomu chybí "duše". Ovšem třeba za nějaký čas až to znovu uvidím se opět přikloním k tomu, že je to stále zábava, které není rovno. (03.12.2006)

Neo-noir podle Coenů. Voice-over nepatří protagonistovi, ale anonymnímu cizinci ve westernovém ohozu (čím je zesílen mýtotvorný charakter ironického vyprávění). Hlavní hrdina není soukromý detektiv ani pojišťovací agent, nýbrž archetypální devadesátkový "slacker" (s některými rysy květinového dítěte), který kromě hraní bowlingu, poslouchání zvuků velryb a popíjení Bílého Rusa nic nedělá a vyniká pouze v zevlování. Spouštěčem veškerého dění není vražda ani soška Maltézského sokola, ale prostě pochcaný tepich. Až na jeden infarkt nikdy nejde o život, ale nanejvýš o ufiknutý malíček nebo intimní seznámení s fretkou. Femme fatale s odzbrojující otevřeností přiznává, že má ráda sex a s okolním světem komunikuje vaginou (resp. vaginálním uměním). Konec vyznívá tak nějak do prázdna, jako kdyby se vlastně nic nestalo, což je pocit vystihující nejen postavu Dudea, ale vlastně celý film. Pro někoho iritující vyprázdněnost, pro mě hláškami napěchovaná ukázka nesmírně zábavného nenaplňování dokonale osvojených žánrových konvencí. 85% Zajímavé komentáře: Marius, StarsFan, Pacco, ABCD Marta, Bobek15, Bilky (25.09.2005)