Jedovatý brečtan

Jeden z tých námesačných, pomalých a atmosférických filmov, ktoré akoby dokázali točiť iba v istom ospalom období na počiatku 90. rokov. Možno preto mi pripomínajú detstvo, so zvláštnym natiahnutím času a obmedzením priestoru, špecifické, krátke obdobie života, kedy sa zdá, že mladosť, so všetkými svojimi plus aj mínus je večná.. až do jediného okamihu, ktorý si človek nevyberie, od ktorého je nevinnosť stratená. ( Táto téma, ak je spracovaná s citom, ma vo filmoch vždy dostane, ich tempo a dejovosť nepovažujem za negatívum, rovnako ako ma neprekvapuje, že ich často točia ženy, pre ktoré to má predsa len väčšiu mytologickú hodnotu než pre väčšinu mužov.. (určite by som našiel mnohé paralely napr. s JENNIFER´S BODY ) Práve to mi symbolizujú dievčatá v POISON IVY, dvojnásobne potom Drew Barrymore, ktorá práve tu svojou sviežosťou a adolescentným čarom zvečnila na filmovom páse svoj príspevok do hollywoodskej mytológie lolít, presne na polceste medzi kúzelným dievčatkom z E.T. a dynamickým comebackom dospelej ženy v CHARLIE´S ANGELS. (02.11.2012)

Další z mých guilty pleasure... Zápletka o jedné zlobivé malé holce, a o tom, jak dokáže takový sociopat ničit lidské životy (aneb všichni jsme si to prožili...). Pár klíčových scén mi zůstane v hlavě už navždy, stejně jako úplně nevýznamné, ale o to působivější houpačkové salto vzad Drew Barrymore. (08.07.2007)

Od odpadu ke třem hvězdičkám...jediná role, kdy mi Drew Barrymore byla opravdu nesympatická, ale to je pochopitelně tou rolí. Do půlky filmu jsem byla přesvědčená, že dám jednu hvězdičku, ale kvůli závěru jsem nakonec dala slabší trojku. Jsem ráda tak, jak to dopadlo. Zajímavý psychologický thriller..Sára Gilbert mě opět mile překvapila (19.09.2012)

Myslím, že tenhle soft thriller o holkách a pro holky je tak o patnáct dvacet procent podhodnocený (46%). Atmosféru má slušnou a příběh (i když nepříliš originální) je docela záživný; a kdo ví, jestli z jeho začátku nenačerpali inspiraci tvůrci ještě lepšího "holčičího" Foxfire s Angelinou o pár let později. Zmalovaná Barrymore sice vypadá jako parodie na panenku Barbie, ale Skerritt je fajn, Ladd se mi stabilně líbí (a jako depresivní souchotinářka permanentně navlečená v noční košili je nekrofilně sexy), ale ze všech nejlepší je skoro neznámá Sara Gilbert v roli nepůvabné, ukázkově zpruzené a samorostlé intelektuální náctky. Její obličeje a průpovídky nemají chybu a ona je taky ten hlavní důvod, proč jsem si Poison Ivy udržel až dodnes v paměti, i když jsem ho naposledy viděl ještě v minulém tisíciletí. A zajímavost: na několik vteřin se tu z dálky mihne i DiCaprio. (27.01.2016)

Obrovské zklamání pro mě. Děj nestál za nic, hlavní hrdina byla nadmíru ošklivá a nesympatická, tudíž mě konec naštval ještě víc. Marně jsem hledal Lea DiCapria, ale to na mé hodnocení nemá žádný vliv. Jediným plusem tohoto filmu je podle předpokladů Drew Barrymore. Přesmýšlím jestli po takto zpackané a trapné jedničce má vůbec cenu, abych si pustil druhý, třetí popřípadě čtvrtý díl. Jestli budou z poloviny tak dobré jako tento, tak se bojím, že bych si to nikdy neodpustil. (15.01.2012)