Barton Fink
Kamera:
Roger DeakinsHudba:
Carter BurwellHrajú:
John Turturro, John Goodman, Judy Davis, Michael Lerner, John Mahoney, Tony Shalhoub, Jon Polito, Steve Buscemi, Richard Portnow, Meagen Fay, Max Grodénchik (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Píše se rok 1941 a mladý neurotický scénárista prožívá v nehostinném hotýlku mučivý existenciální zápas při psaní scénáře na objednávku hysterického šéfa hollywoodského studia, nucený přitom odložit vlastní autorská kritéria. Jeho jediným přítelem v osamocení a prázdnotě je tlustý pojišťovací agent z vedlejšího pokoje, ironicky krásná, permanentně indisponovaná postava. Atmosféra je plná tajemství, stínů a Finkových obsesí. Film je proložený množstvím zvukových a obrazových znaků (makrodetaily, zvláštní záběry). Interiéry i exteriéry jsou důsledně stylizované (světlé barvy prostředí spjatého s vedením studia, resp. pochmurné červenohnědé odstíny a pološero Finkova působiště). Sugestivnost pohybů kamery (bratři Coenové se ve všech svých filmech famózními jízdami kamery těší z kinematografických možností), herectví a zvuku (zvuková rovina je povýšena do neobvyklé významové polohy) dramatizuje banality a vytváří falešné napětí s absurdními zvraty. Film je jakousi kombinací Kafky, Hitchcocka a Harolda Lloyda. Bratři Coenové ve svých znamenitých dílech představují vtipný surrealismus dneška, baví se hrou citátů, rafinovaností a klišé. Jejich absurdní noční můry plné krutosti a černého humoru prozrazují zájem o klasický "film noir" a drsnou školu a vytvářejí stylově vycizelovaný, skeptický obraz lidské existence. Lehké komediální nadsázce jejich filmů odpovídá částečně exaltovaný herecký projev i občasná, s kýčem hraničící symbolika. Patří k čelným představitelům podnětného proudu amerického nezávislého filmu. Film byl roku 1992 nominován na Oscara v kategoriích výprava, kostýmy, mužský herecký výkon ve vedlejší roli (Michael Lerner). (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (247)
Podivněji se Coenové projevili snad jenom v Záskoku. Barton má celou dobu neurčitě krásnou atmosféru, přičemž děj ubíhá jako na běžícím páse. V průběhu filmu vám pak dojde, že se na Finka musíte dívat spíše skrze pocity, než přes rozum, a že Coenové ztvárnili svoji vlastní autorskou krizi tím nejtvořivějším možným způsobem. 8/10 ()
A opět jedna "oddychovka" od Coenů. U těchto dvou povedených bratrů ma divák jedinou jistotu - u jejich filmů nemůže jen bezmyšlenkovitě zírat na to, co se před ním odehrává. A Barton Fink to jen potvrzuje. Johnové Turturro a Goodman by si zasloužili za ztvárnění svých rolí prémie. Jde určitě o velmi dobrý film, ale od Coenů znám i lepší. ()
Na tenhle film jsem byl fakt natesenej, posledni film od Coenu, co mi zbejval skouknout a Coeni me ani tentokrat nezklamali. Hlavni tema filmu, ze spisovatel ma blok a nemuze vymyslet pribeh, sice neni nic originalniho, ale zpusobem vypraveni Coenu a ty veci okolo z toho opet, jak uz je u nich zvykem, delaj vysoce originalni filmecek. Prvni pulka filmu je sice takova vlaznejsi, ale pak se to slusne rozjede a dojde i na sceny, ktery do komedii dvakrat nepatri, vcetne brutalniho zaveru s uchvatnym Goodmanem. Samotnej Turturro vypada jak silenej uchyl, ale je v roli naprosto perfektni. A jeste musim zminit Shalhouba, to byl taky spravnej magor. Akorat me nastval konec, ze jsem se to nedozvedel. Nebudu rikat co, kdo videl, pochopi. Sice to neni na cistejch 5*, i kdyz me film nezklamal, ale Coeni maj zkratka lepsi filmy. ()
Stěžovat si na hlučného souseda v hotelu se nevyplácí... Hodinu a půl dlouhá expozice k strhujícímu finále, při níž se skvěle maskují indicie a bratři umně odvádějí pozornost od skutečné podstaty příběhu, který má ovšem tak coenovsky bizarní rysy... Tahle kafkovsko-camusovská variace na noir detektivku vykazuje i přes své mimikry všechny poznávací znaky onoho typického coenovského tvůrčího rukopisu - retro stylizace, panoptikum bizarních postaviček (jejichž party opět rozehrává ustálený ansámbl coenovských dvorních herců), synkretický mix vlivů a témat, podvratná scenáristická motivace bratrského dua, odkrývání buranské tváře Ameriky a amerického snu (dokonalá postava majitele hollywoodského studia), všudypřítomný černý humor, skrytý ovšem tak nějak do druhého plánu... K tomu bratři navíc přikládají zasazením příběhu do klasického Hollywoodu ve 40. letech zajímavou reflexi filmu v kontrapunktu k divadelní scéně postižením klasického stereotypu (z Broadwaye do Hollywoodu), přičemž těžko říci, kdo vlastně vychází z tohoto srovnání se vztyčenou hlavou. Stejně jako reflexe fenoménu války - stereotyp kladné vítězné mocnosti bojující proti nacismu je poněkud podvratně podkopáván antisemitskými náladami části obyvatel a fraškovitou scénou přerodu bohatého majitele filmového studia v amerického jestřába. Zajímavá reflexe krize elit. O podvratnosti záhadného obsahu neotevřeného balíčku asi netřeba ani hovořit... :-) ()
Už sa zdalo že príbeh upadne do stereotypu, to by však susedom výborného Turtura nemohol byť skvelí John Goodman. Spočiatku obyčajný film však Coenovci obohatia pre nich typickými absurdnosťami, ktorých vyvrcholením je scénka kde Johna Goodman s brokovnicou v ruke kráča chodbou, ktorú postupne zachvacujú plamene. ()
Galéria (98)
Fotka © Working Title Films
Zaujímavosti (25)
- Ve filmu je několik odkazů poukazujících na to, že hotel Earle je ve skutečnosti peklo: Když se recepční hraný Buscemim poprvé objeví ve filmu, vychází odkudsi ze sklepa a otvírá přitom poklop, jakoby se vracel z podzemí. Během Bartonovy cesty výtahem můžeme slyšet slovo "6" celkem třikrát. (MrCreosote)
- V čase 34:30, kdy jde Barton Fink (John Turturro) za Billem Mayhewem (John Mahoney) na pokoj číslo 15, tak při odchodu jsou na ceduli pokojů čísla 37 až 49. (SniperG1)
- John Turturro, hrající Bartona Finka, představoval v předchozím snímku bratří Coenů postavu, která potkala muže v domě s názvem "The Barton Arms." (MrCreosote)
Reklama