Milujte svojho zabijaka

Charlie Kaufman má zvláštní styl. Taky si vybírá zvláštní náměty. A tohle je nejnormálnější film obdařený jeho scénářem, který jsem zatím viděl. Ale není to ten důvod, proč se mi Dangerous Mind tak líbilo. Tím je totiž naprosto skvělý Sam Rockwell...ano, nehraje žádného sympaťáka...zkraje spíš pěkného zoufalce. A možná právě proto jsem mu zhruba po čtyřech minutách zcela nepokrytě a nadšeně fandil:) A ani sonda do "úpadku americké televizní zábavy" (co by asi tehdejší intelektuální kritici říkali dnes...možná by se radši rituálně upálili, než by se dívali na Udělám Cokoliv a podobné grcy) nijak nesnižuje tempo, tahle dvojkolejnost je totiž zdařilou prací scénáristy svedena dohromady tak, že po závěrečné scéně zůstanete jenom civět na titulky a něco si pomyslíte. Co to bude, to záleží na vašem věku. Vážně. Kruci jaký vážně? Vždyť neznám nikoho mimo svoji věkovou skupinu, kdo ten film viděl. (a je to jenom moje chyba, neberte to jako tvrzení, že tohle je film pro dvacetileté) Anyway - přítomnost George Clooneyho a solidní výkon jsem čekal. Drew Barrymore jsem taky čekal. I když takovéhohle výstupu bych se nenadál. Je naprosto skvělá, její postava má vývoj, má jiskru, je i dobově přesná...no prostě mě potěšila. V celkem depresivním filmu byla jako zářící paprsek. A Julia Roberts...ouuu...femme fatale jako když ji vyšije. Úžasná. Ode mě tedy naprosto zasloužených 80%. Ne pro ni...pro tenhle film. (18.02.2006)

Mám rád dobrý "biftek". Zvlášť rád si ho dám v restauraci, kterou mi doporučí moji známí se stejným zažívacím traktem. Tenhle "biftek" měl všechny náležitosti včetně přílohy a nádherné oblohy, ale ... přestože vypadal skvěle, vařil ho skvělý kuchař a přinesl mi ho zručný číšník, nebylo to "ono". Je to prostě tak - někdy vám nesedne ani velká lahůdka :) (30.10.2003)

Jedna z nejzábavnějších zkušeností roku 2002, Milujte svého zabijáka je nádherně vykonaná práce George Clooneyho. Tento nováček mezi režiséry náramně skloubil komedii a drama s kriminální zápletkou, což snímku dodává vážný a realistický tón. Sam Rockwell se dobře vcítil do své role a zaslouží si za svůj ohromný výkon velké uznání, a George Clooney předvádí své úžasné herecké kvality, ostatně jako vždy. Nakonec si myslím, tohle není skvělý film, je to nádherný filmový a nedoceněný klenot. A Clooney nám ukazuje, že je nejen skvělý herec, ale také režisér. (12.06.2005)

Vynikající psychouš s výrazem pošuka ve filmu řekl: "Jmenuji se Charles H. Barris, zaplnil jsem éter ohlupující infantilní zábavou". Neboj Chucku, tento druh zábavy je jak nájezd potravinových molů - nezničitelný! Však se těší značné oblibě tuším dodnes, k nám taky dorazila a přijdou další... Nicméně vyzdvihuji výkon Sama Rockwella, který předvedl šílenou Gong Show za slabší sukundace hvězd v druhořadém postavení, bez šance jej převýšit a dobrou volbu hudby. Ještě jeden výrok stojí za přemýšlení: "Nietzsche řekl: Kdo sebou pohrdá, stále si sám sebe váží jako někoho, kdo může pohrdat". (24.09.2011)

Na tomhle filmu mě potěšila pouze jedna věc a to ta, že měl jenom hodinu čtyřicet minut, jinak bych se asi zabil. Nemám moc ve zvyku vypínat filmy ještě před koncem, takže jsem to vydržel, ale bylo to něco neskutečného. Clooney se toho zhostil dobře, dělal to hlavně pro efekt a pobavení diváka, ale na mně tohle prostě nehraje žádný vliv, chci kvalitní podívanou, né navoněnou bídu, která se tváří jinak, než jaká doopravdy je. Asi jsem si špatně přečetl titulek, protože jsem vážně očekával něco úplně jiného. Sam Rockwell mi byl po celý film nesympatický, možná díky své vizáži bezdomovce a nebo hloupých grimas ala Austin Powers. Jsem rád, že jsem viděl Georgův režisérský debut, ale prosím, už nikdy víc! (21.03.2008)