Harold a Maude

(1001) If you wanna be free, be free. ♥♥♥ My bledí mladiství intelektuálové s myšlenkami jednostrannějšími než Svaz sovětských socialistických republik se musíme podporovat. Druhý břeh, ach druhý břeh. Kdo by se tam nechtěl podívat. Občas si ovšem člověk říká, že se to zase nemusí uspěchat. Nicméně si myslím, že kdybych se s Haroldem potkala, tak si s ním moc nepokecám... on zkrátka potřebuje svou Maude a já zase jiného extroverta. Ale takhle zpovzdálí se nám po sobě dobře pokukuje. (22.03.2009)

Jedna z nejuznávanějších komedií 20. století, kultovní záležitost a též jeden z nejvýraznějších romantických filmů všech dob. Harold a Maude už v době svého vydání v roce 1971 vzbudila pochopitelný poprask. Příběh silného přátelství 20-letého chlapce a 79-leté důchodkyně, které časem přeroste v romantický vztah působí na první pohled neskutečně provokativním dojmem, který už v 70. letech vyvolal lehké pozdvižení. A to i přes to, že se scéna s milováním hlavní dvojice rychle smetla ze stolu. Přesto je ovšem Harold a Maude jednoduše skvělá záležitost.   Hal Ashby vytvořil výraznou a přesto divácky skutečně vděčnou podívanou. Přesto to ovšem na první pohled tak jednoduché není. Hlavním hrdinou je totiž pořád mladík posedlý smrtí, což dle očekávání do velké míry znamená sázku na černý humor. Scénář Colina Higginse v době svého uvedení kritiky kdovíjak nepotěšil a jako v případě mnoha netradičních filmů teprve musel samotný čas ocenit jeho nezpochybnitelné kvality. Dvojice výstředních protagonistů dle očekávání v roce 1971 vzbudila menší poprask, přesto ovšem Harold a Maude skutečně patří mezi nejvýraznější filmy svého žánru.   Harold a Maude ukazuje, že jde depresivní téma zpracovat velmi zábavným způsobem. Hlavní hrdina sice trpí depresemi, pokouší se o sebevraždy, k vyloženě depresivní podívané má ovšem Harold a Maude skutečně daleko. Především i proto, že díky hlavní hrdince ukazuje, že se život musí skutečně prožít plnými doušky. Celé je to sice tak trochu morbidní, zároveň ovšem skutečně neskutečně zábavné.   Ruth Gordon a Bud Cort odvedli v hlavních rolích skvělou práci. Tohle nepravděpodobné duo těžilo ze své vzájemné chemie, skvěle prodali vývoj jejich vzájemného vztahu a vzájemně se neskutečně zábavným kontrastem dorovnávají a dokazují, že se protiklady skutečně přitahují. Ten film tak skvěle funguje i především díky této skvělé hlavní dvojici.   Za zmínku stojí i povedené vizuální zpracování, výtečný soundtrack Cata Stevense a především naprosto skvělé tempo. Díky délce, která nepřesáhne hodinu a půl komediální tempo skvěle funguje a přitom se naplňuje pocit, že se z látky vydrápalo maximum. Kvůli tehdejšímu kritickému a finančnímu neúspěchu sice plány na pokračování i prequel rychle zanikli, přesto je Harold a Maude skutečně výraznou komediální perlou, která sice není vyloženě pro každého, i přes svou morbiditu je ovšem tím typem filmu, který o životě skutečně řekne víc než strejda Franta v hospodě.   Neskutečně zábavná podívaná, která je filmem o radosti ze života. Prokazatelně film své doby, který se ovšem paradoxně zaslouženého uznání dočkal až o poznání později. Je to škoda, kultovní status si ovšem tahle výtečná podívaná odnesla velmi zaslouženě.... (07.06.2021)

Další film, pro nějž jsou tři hvězdičky málo, ale čtyři už moc. K dobru má jednak dobu vzniku, jendak fakt, že jsem mu uvěřil možnost sexu mladíčka s pětasedmdesátnicí (Ruth Gordon 1896!). Ke zlu má, že jinak jsem osobě jménem Maud nevěřil skoro nic - nikoli vinou její představitelky. A to přesto, že nemám nejmenších pochyb ani o Maudině upřímnosti, ani o možné reálnosti této postavy. (20.03.2015)

Šedesátiletý věkový rozdíl mezi milenci není, v době upřímné lásky k penězům, žádnou mimořádnou záležitostí. Pokud jsou však finance na straně muže a věkový náskok na straně ženy, tak se jedná o značně neobvyklou situaci, ze které nepříliš úspěšný sebevrah Harold s obstarožní zlodějkou aut Maude dokázali vytěžit nekompromisně pozitivní zážitek. (13.12.2011)

Trhlý a ujetý film, který je tak zvláštní až je dobrý. Nevím k čemu to přirovnat. Nic podobného jsem neviděl, ale očaroval mě. Ruth Gordon na mě vždy působila trochu potrhle, takže zde si přišla na své a Bud Cort je jí svým mimoňským zjevem a vystupovaním prefektním spoluhráčem. A skvělá hudba tomu dodává hodně speciální atmosféru. (02.12.2019)