Prepadnutie vo vzduchu

Shlédnuto ve sladkých 15-ti letech v letním kině a ani tehdy mi to nepřišlo jako bůhvíjaký zázrak (a to jsem v tom věku akční filmy zbožňovala). Letadla, teroristi, rvačky, skoky... Vůbec mě neláká sledovat celý snímek podruhé, ale patrně bych to přežila bez úhony na pychickém zdraví. Z útržků a upoutávek, co jsem z tohohle filmu viděla od té doby, nemám pocit, že by šlo o něco víc než slabší průměr v žánru akčňáků. 45% (20.01.2010)

Nechápu tak nízká hodnocení, tohle je jedna z klasik o únosu letadla. Všechno krásně podtrhuje devadesátá léta. Kamera, elektrická hudba, styl, scénář, prostě všechno, tak jak se sluší a patří k 90. létům. Je pravda, že bitky mohly být provedeny lépe, našlo by se pár klišé a dabing byl děsný, ale mě tohle ani na minutku nenudilo, proto moje hodnocení 70%. (24.01.2011)

Nebolo to až také zlé ako sa zdá, ale ani také dobré ako to vyzerá. Očakávania som nemal žiadne, jednoducho som si zapol telku a narazil na to, čo prvé vysielajú. Mal som smolu lebo Wesley Snipes ma nalákal na zlý chodníček. A k tomu sa mi ešte celý čas zdalo, že som po tejto ceste už kráčal... (veľmi podobné s miliónom ďalších filmov) Rada na záver: Ak by ste mali tú možnosť ísť namiesto toho na pivo, určite choďte! Využijete totiž večer plnohodnotnejšie... (25.03.2008)

Popkornový akční snímek vezoucí se ve své době po zavedené šabloně: Sám proti všem. Tentokrát je to Wesley Snipes, kterému to samozřejmě jde velice dobře. Mnohé scény jakoby jsme už někde viděli, ale nenechejme si to tím zkazit. Snímek plný hlášek, slizkým padouchem a skvělými akčními scénami. Jediné velké zklamání je vyvrcholení příběhu. Čekal jsem to daleko dramatičtější a akčnější. No nic. Příběh odsýpá tak jak má a nezdržuje se nepodstatnými věcmi. Stopáž filmu zcela vyhovuje. Film tedy splňuje svůj účel a tak to má být. (15.07.2014)

„Nora, urob pre mňa niečo. Uvar mi kafčo. A prines aspirín.“ S chuťou nakrútené, solídne béčko stojace na Snipesovi, psychopatovi Payneovi („Aký chcete stejk?“ – „Krvavý.“), fajn kastu vedľajšákov (Tom Sizemore, Bruce Greenwood, Elizabeth Hurley a herec neuveriteľne sa podobajúci na Michaela Ironsidea) a svižnom scenári. Ten síce nezjedol všetku múdrosť sveta, ale aspoň sa v ňom plynulo striedajú atraktívne lokácie. Trvá to len 84 minút (aj s titulkami) a behom toho krátkeho obdobia stihneme navštíviť ambulanciu plastického chirurga, televízne štúdio, mesto, lietadlo, letisko a nakoniec zábavný park. V čase vzniku som tento film registroval, ale ignoroval. S pribúdajúcimi rokmi som kde-tu v televízii zahliadol pár minút, nejakú scénu. Ale poriadne som si ho pozrel až v roku 2018 a musím uznať, že s odstupom času sa na to naozaj dá pozerať. Možno dokonca ešte lepšie, ako v dobe premiéry. Vtedy totiž snímka bola porovnávaná s relatívnymi spriaznenými (ale oveľa lepšími, bombastickejšími a áčkarskejšími) titulmi Smrtonosná pasca 1 a 2 alebo Prepadnutie v Pacifiku. Jednak však so skromným 15-miliónovým rozpočtom nemala šancu (a teda ani ambície a chuť) vyrovnať sa 35-miliónovému Prepadnutiu v Pacifiku, nedajbože 70-miliónovej Smrtonosnej pasci 2 a jednak, ako píše choze, s nimi po stránke scenára nemá až toľko spoločného, ako by sa mohlo zdať, keďže v skutočnosti sa v uzavretom priestore odohráva len jedna dlhšia pasáž a nie celý film. Za to, že Prepadnutie vo vzduchu mnohí dodnes pokladajú za podobne „prepadový“ film však nemôžu tvorcovia, ale prekladateľ, ktorý z originálneho Passenger 57 urobil Prepadnutie vo vzduchu. No... čo už. (18.06.2018)