Z českých mlýnů

Velkou část na úspěchu filmu májí bezesporu Kocourkovští učitelé. Poloprofesionální sdružení studentů původně z Rychnova nad Kněžnou. Jejich činnost byla přerušena první světovou válkou, ale obnovili činnost po válce a působili cca do roku 1954. Objevují se v řadě českých filmů, bohužel u většiny nejsou uvedeni. (03.08.2014)

Ještěže hraje v tomhle filmu Jindřich Plachta. Jeho role je totiž natolik jedinečná a kouzelná, že sama o sobě by si zasloužila ještě o něco větší prostor, byť i tak jej má ve filmu dost. Kromě Plachty jsou ve filmu některé zajímavé tváře mezi herečkami, ale jinak jde jen o standartní práci, sice zručně řemeslně zvládnutou, ale nikterak vybočující směrem nahoru či dolů z řady mnoha jiných komedií té doby. (01.09.2003)

Dobová adaptace populárních divadelních humoresek Karla Fořta, objevivších se na filmovém plátně již v období němé kinematografie, oživuje nejen atmosféru venkovského mlýna, ale také pražské Jubilejní výstavy, konané ve jménu velkolepých průmyslových a technických objevů. Hereckému obsazení v čele s Theodorem Pištěkem, Jindřichem Plachtou a Svatoplukem Benešem tentokrát vévodí teprve dvacetiletá Zorka Janů, která se s překvapující lehkostí a něžným půvabem dokázala překlenout přes veškerá protivenství, podnícená mmj. nedostatkem vlastního sebevědomí. Adina Mandlová si i přes poměrně malý prostor před kamerou přirozeně získává diváckou pozornost a svou koketní roli krášlí lehkým ironickým nadhledem, byť vrcholné pěvecké sólo bylo nahrazeno profesionálním dubblem. Tradičně znamenitá je další opilecká etuda Ference Futuristy; jasně dominující hodnotou tohoto příjemného filmu ovšem zůstává pěvecký sbor Kocourkovských učitelů coby spolek starých mládenců s heslem "Nežeň se!" Vkusný zábavný titul, který svou atmosférou nakazí i současného diváka a který je dalším důkazem tvrzení, že v nepříznivých dobách vznikají ta nejlepší díla. (23.01.2009)

„Já ti dám pokutu, ty pišišvore!“ Kdepak s tímhle chvástalem na starého podšívku Šafránka…Plachtův lidový vypravěč a věčný cestoval je skvělý, člověk se těší na každou jeho „zaručeně pravdivou“ odpověď či historku. Ostatní také nejsou špatní (ačkoliv třeba Filipovský, Futurista či Trégl určitě mohli dostat víc prostoru), za zmínku jistě stojí i Pištěkův nerudný mlynář toužící po nedosažitelné železniční zastávce, ale ještě víc mě bavil výborný staromládenecký a cyklistický spolek Nežeň se („Společný povinný úsměšek!“) s podařenými, vtipně otextovanými písničkami, kterých bych snesl klidně i víc. Nechybí spousta omylů, setkání, nějaká ta romantika v podání Beneše a Janů, úsměvná, pohodová atmosféra…škoda jen, že filmu postupně začne pomalu ale jistě docházet dech, humoru plíživě ubývat a konec už je bohužel jen chabým odvarem slibně rozjeté podívané. Škoda, na slabší 4* to ovšem ještě stačit bude. „Vy ste byl v Praze?“ - „Zrovna du vodtamtaď.“ - „Šafránku!“ - „No…byl sem skoro v Berouně a jak daleko je z Berouna do Prahy?!“ (25.08.2019)

Selanka při jejímž sledování vás ani nenapadne, že vznikla těsně před atentátem na Heydricha, vyhlazením Lidic a Ležáků, leteckými útoky na Plzeň... . Komedie z prostředí českého venkova, kde se zpívá a rozverničí, si i přesto našla cestu do kin. Táhne ji J. Plachta společně s T. Pištěkem a jako bonus krásná Zorka. Najdeme i pár zajímavostí té doby, které nabourají zažité představy mnohých diváků. Takže neškodná zábava s drobnou osvětou navrch. (18.06.2023)