Magnólia

Temné a atmosférické drama o smrti, beznaději (nebo spíš naději!) a odpuštění má i přes svou délku velmi málo vaty. Kdyby bylo vypointovanější finále, bylo by to snad dokonalé. Nesmím zapomenout skvělé herecké výkony (Tom Cruise je sice na hraně, ale má roli, která se k jeho herectví hodí). Skvělý film Paula Thomase Andersona, který zatím patří na vrchol jeho kariéry. (06.12.2009)

V úvodu mě film navnadil brutální souhrou okolností a tak jsem čekala, že "Magnólie" bude dalším snímkem jako "Amores Perros", "Crash" nebo "11:14". Zkrátka zpočátku matoucí útržky událostí, které se v závěru spojí do úderného celku, co mi drtivým direktem na solar plexus vyrazí dech. Jenže lejno! "Magnolie" je mnohem roztříštěnější než zmíněné filmy, jediná postava není normální a prakticky všechny mě nehorázně sraly. S kým jsem měla sympatizovat? S umírajícím hajzlem? S jeho hysterickou promiskuitní manželkou-fetkou? S jeho arogantním šovinistickým synem (Tom Cruise si roli zjevně užíval), nebo snad s dětským géniem-pochcánkem, s blbým ex-géniem, s debilním policajtem, se smažkou, kterou balil, s pečovatelem, co ve mně vzbuzoval pocit, že až mu pacient zhebne, s chutí mrtvolu ojede? Tak jsem skřípala zubama a dávala si "Magnolii" jen po kouskách, jelikož nejzábavnější na ní bylo, když jsem vzala manikúrní nůžky a odstříhávala si jeden po druhém přerostlé chlupy z bérců, občas mě vzrušily roztřepené konečky vlasů a chvílemi jsem nůžtičkami přemýšlivě zajela do nosa. Trvalo to sice půl roku, než jsem se stopáží prokousala až do finiše, ale vydržela jsem v očekávání čehosi výjimečného, spojení všech linií do vyššího smyslu. A čekala jsem a čekala, pak přišel déšť, začaly padat hovna (no dobře, tak teda žáby) a po nich závěrečné titulky. COŽE?!! Už dlouho jsem u žádného filmu nezažila takové rozčarování. Nejspíš mě to pasuje na necitlivého imbecila, ovšem nebudu plavat s proudem a chválit něco, u čeho jsem div nechcípla nudou: hvězdičku dávám za herecké výkony, hvězdičku za poselství + hezkou píseň... a fuck off, Magnolia, už se mi nevracej na obrazovku. 45% (17.07.2013)

Mám strach, až nastane čas a já budu muset udělat inventuru. Vím, že mé hříchy budou po zásluze potrestány a všechni kolem budou mít ten nejtěžší úkol - ODPUSTIT ! Několikrát jsem nestíhal sledovat ,,která bije". Dialog za dialogem a já si žádnej nechtěl nechat ujít ! Nejdřív jsem měl z tohoto filmu strach, ale dnes nelituji. Sice jsem asi všechno na poprvé ,,nezpracoval" tak jak bych si představoval, ale příště, to bude jistě chuťovka. Fanatický T.Cruise! To je role, která mi zůstane v paměti dlouho. Stejně jako myšlenky na to, co je a co není náhoda. (27.11.2005)

Bez nadsázky jeden z nejlepších filmů minulého desetiletí. Paul Thomas Anderson je neobyčejně dobrý režisér se smyslem pro naprosto dokonalé vykreslení charakterů. Jeho příběh, jehož stopáž rozhodně nepřekáží ani nenudí, je brilantně rozehraným koncertem hereckých výkonů. Hudba Aimee Mann jen přidušuje atmosféru, která každou minutou houstne. A závěr? Očisťující katarze. (07.06.2003)

Magnoliu som mal "v sufliku" pol roka, hladal som vhodnu chvilu kedy si ten film krasne vychutnam a bez okolkov dam 5*. Asi som tu pravu chvilu nenasiel. Ako zaujimavo ten film zacina, tak nudne sa konci. Anderson chce povedat tak vela a zaroven hovori tak malo.Cakal som bud nieco ako 21 gramov, alebo Love actually, dostal som vsak iba "Poucenie o skodlivosti fajcenia"...(spoiler: vsetci co fajcia skoncia na rakovinu).Mozno keby bola Magnolia kratsia, dal by som jej este jednu sancu. Takto pre mna ostava nepochopenym sklamanim... :-( (06.06.2004)