Magnólia

10 / 10 Magnólia je ďalší z filmov, o ktorých sa veľmi ťažko niečo píše bez toho, aby ste ho neurazili - herecké výkony, hudba, réžia, scenár... to všetko ťahá za správny koniec a z plných síl a nám nezostáva nič iné len spokojne pokyvkávať hlavou. Ďalšie slová by už boli zbytočné - neváhajte ani sekundu, pozrite si to a urobte si svoj vlastný názor. (07.05.2005)

Tenhle komentář nebude příjemný a už vůbec nebude pozitivní. V Magnolii se totiž mluví hlavně o náhodách a já bych rád taky jednu přidal, i když se stala zrovna nedávno. To co se děje tady, to, co se začíná rozvíjet, má dozajista strhující pád, ale po chvíli to umlkne a já vlastně koukám na příběhy několika lidí míchající a proplétající se obdivuhodně do sebe, jenže během filmu se nic neděje, až nakonec jedna velká náhoda zamíchá kartami a ukáže jaká je to vlastně náhoda, že dokáže změnit celý život. Ale porovnejte fakt, který právě popíšu. Nedávno myslivec zastřelil svojí třináctiletou dceru...omylem. Při lovu mířil vysoko nad sebe a když pomalu ušlapával pozádu tak zakopl o kořen a při pádu vystřelil ještě jednou ze své brokovnice....Svojí dceru měl při lovu poprvé a vlastně jí tam ani brát neměl. Je tohle konec? Je. Tahle náhoda má od té filmové naprosto opačný charakter. Teď je otázka co si o tomhle filmu a pojmu náhoda vlastně mám myslet. Nejhorší na tom všem je, že to může potkat kohokoliv a my s tím absolutně nic nenaděláme. Tak těžký je život. Nebýt konce tohoto filmu, nestál by za nic, až na pár výborných výkonů, ale protože tam právě byla ta náhoda, mělo to něco do sebe. (11.09.2008)

Už v prologu má divák pocit, že ta hromada zdánlivě nesouvisejících záběrů a dějových úseků nedává dohromady žádný smysl. Devět postav, devět osudů, devět nástrojů, které zpočátku hrají každý svoji melodii. Filmem se prolíná několik zásadních témat. Hlavním a bezesporu nejzajímavějším tématem je chaos a zmatek současného světa, záměna všední skutečnosti s virtuální realitou médií. Příběhy se několikrát převrátí jako na horské dráze přes slibný začátek k mizérii a naopak. Vztah Claudie a Jima může mít pro oba šťastný rozjezd, Frank má v rozhovoru se zvídavou reportérkou navrch, soutěžící děti se blíží rekordu soutěže apod. Ale jakmile do jednání postav promluví strach z pravdy, z citu a z kontaktu, je to náhle podobné tomu, když vám v šachové partii vezmou jezdce – Claudie začíná panikařit, reportérka se na rozhovor skutečně pečlivě připravila, Jimmy zapomíná léta nezměněný text, Stanley se musí pomočit, aby ho ostatní konečně začali brát vážně.. a tak můžeme pokračovat dál a dál, protože těch 188 minut nedává vydechnout!! A lavina Tom Cruise? Výtečný. (19.03.2012)

Tenhle film jsem dlouho odkládala a to především kvůli jeho délce. Kdyby však jen všechny tříhodinové filmy měly takové tempo jako Magnolia. Už svým naprosto skvělým úvodem mě film dokonale vtáhl a nešlo od něho odtrhnout zrak. Výborně napsaný film, který je neuvěřitelně plynulý a nezastaví se na jednom jediném mrtvém bodě. Vážně mi tohle nepřišlo, jako tři hodiny. Dokonalé propletení jednotlivých postav, skvělý scénář a parádní herecké výkony. Zejména mě zaujala Julianne Moore a Tom Cruise, který zde předvedl jeden z jeho nejlepších hereckých výkonů, co jsem zatím u něho viděla. Tu pátou hvězdu přidávám za velkou originalitu, skvělou režii a nápad s deštěm na konci, který mě dostal a tomu "Divné věci se dějí pořád" už jen nasadil korunu. (22.07.2011)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Dlouhý, krásný, smutný, cituplný film o přiznávání viny s geniálně hrajícími herci. Zvláště skvělí byli podle mne P.S.Hoffman v roli ošetřovatele a Tom Cruise v roli syna a sexuálního guru. Život není jen televizní vědomostní soutěž... Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=LsdMbJNDFxc&feature=related (26.12.2011)