U pěti veverek

Trochu naivní film, který jede v divadelním stylu, kdy dokáže černobílé charaktery (dobráckého Houbičku v podání skvělého Jindřicha Plachty i chamtivou Filoménu v podání neméně skvělé Míly Pačové) dovést až do absolutní krajnosti a kontrastu. Na druhou stranu, v některých věcech se Filoméně nelze divit, já bych s těmi čmáraly taky moc trpělivosti neměl. Houbička se i přes svou chorobnou laskavost projeví jako schopný podnikatel a vizionář, Filoména, která je tak šetrná na peníze, nakonec všechny mizerně investuje. A čmáralové, kteří jsou vlastně docela vtipní, dojdou také svého uznání. (04.02.2019)

Pačová si zahrála teda pěkně zlé a nesympatické stvoření, takřka bez srdce. Naštěstí doslova všechny ostatní postavy tohoto příjemně úsměvného a povedeného snímku nevyzařují žádnou špatnou energii, nýbrž právě tu opačnou. Díky jako vždy úžasnému Jindřichu Plachtovi, ale i skvělé Růženě Naskové, Jaroslavu Marvanovi a dvojice Pešek-Pivec se jedná o velmi příjemnou protektorátní komedii, která rozhodně stojí za zhlédnutí. Jen bacha na tu Filoménu, ta je totiž opravdu děsná kreatura.. 4/5 (18.04.2023)

Já ty starý český filmy nějak nemusím, ale v tomto případě jsem byl příjemně překvapen. Sešla se zde plejáda herců, výjimečně nepřehrávající a až na pár bolístek čb filmů (patos a naivita), jsem byl vcelku spokojen a v neposlední řadě i překvapen, že lidé před 60-70 lety řešili stejné problémy jako nyní. Vyzdvihnout musím i na čb film výjimečně kvalitní scénář. (26.10.2009)

Lehká úsměvná komedie o světě, kde nakonec všechno dobře dopadne, jelikož starý dobrý trouba Plachta potře zlou povahu své ženy. Primitivní (ale účinný!) scénář, kořeněný Peškem a Pivcem v roli rozevlátých intelektuálů, namíchává výborný koktejl pro nedělní odpoledne "pro pamětníky". Vše je v prvním plánu jasné, zápletky se velmi brzy rozpletou, překvapení se nekonají, přesto nostalgie první republiky pohřbí všechny pochyby a výtky, a do duše se vplíží klid. A to především od filmů tohoto druhu očekávám. Moc se mi líbil, pohádka jak má být. (17.04.2011)

"Vždycky jsem si přál mít kluka, takového, jako vy... tak si u vás aspoň srdce ohřeju..." - to pan domácí Jindřich Plachta šel ke svým nájemníkům, dvěma mladým malířům, vybírat činži (aby to nestihla dříve jeho žena Filoména). A to bylo hned na začátku filmu - když pak ti dva (Pešek & Pivec) zapějou "píseň předojemnou a pohnutlivou", chtěl by je mít v příbuzenstvu určitě každý z vašnostů či jemnostpaní/slečen diváků! (07.11.2010)