Príbehy včelích medvedíkov

Váhám mezi 70-80%. Jako dítě jsem tenhle večerníček nijak zvlášť nemusel a jeho písničky do dospělého věku prakticky neznal. Asi i proto, že jsem ze Slezska a ta česká čeština mi stále neleze přes uši (stejně jako většině českých Čechů naše krácená moravština :-) Ovšem Dvořák je zde skvělý, to nelze upřít! (17.11.2010)

Písničky včelích medvidků si pamatuju dodnes. ´´Na políčku v jetelíčku, tam kde potok pramení, dobře je nám po tělíčku, zákonem jsme chráněni. Sosáčkama sosáme, bez přestání to samé, do pěti, do pěti, musíme být u maminky v doupěti.´´ a tu druhou ´´Přátelé, chvátám, chvátám, nemám chvíli klid. Já tam, já tam, dávno už měl být. Ne, ne, ne, nesnídám, nesvačím, nestihnu to nestačím. Promiňte, vážení, mám veliké zpoždění.´´ Pěkný večerníček. / Viděné epizody *20.dílů / Zhlédnuté vše ( Hodnocení: 8/10 ) (25.05.2012)

K Příběhům včelích medvídků bych mohl okopírovat komentář od Broučků. Ač jsou vlastně tvůrci komplet jiní (předloha, režie, hudba i vypravěči), měli pro mě Medvídci podobné vyznění. Jako malého mě dokázali uhranou atmosférou a já se rád ponořil do jejich světa. Jako dospělý dokáži ocenit skvěle fungující celek a výborné jednotlivé složky. Navíc jsou srozumitelní i dnešní generaci děti, těm mým se to také moc líbí. Solidní čtyři hvězdy jsou rozhodně na místě. (05.05.2024)

SIce loutkový,ale pěkně zpracovaný večerníček. Loutkové nemám ráda,záleží jak jsou loutky udělané. Třeba tady mi ty loutky nevadí, jsou pěkné,tenhle večerníček jsem milovala a dávám mu plný počet hvězdiček. Narozdíl od Jájy a Pájy,kde ty loutky jsou hnusný a dávala jsem odpad. Krásně namluvil i Pepa Dvořák, prostě parádní záležitost. Sádlo,samý sádlo. (30.12.2018)

"Tam, kde v noci jasně svítí světlušky, tam, kde za srdce tě berou berušky, tam, kde vesele si žijí čmeláci, tam, kde brouk si z brouka dělá legraci, tam nás dneska večer možná čekají, pojďme po špičkách a potají." Všimněte si prosím, že ani v textu znělky, v erbovním to znaku seriálu, nepadne ani zmínka o nějakých "včelích medvídcích". Čmelda a Brumda jsou přece čmeláci, jsou na svou identitu náležitě hrdí a padne-li v seriálu vůbec nějaká zmínka o včelách, je sršatě ironická a taková Mája by si ji za plástev určitě nedala. ;-) Myslím, že hlavní kouzlo toho večerníčku je právě v jeho neotřelém humoru, který vznikl do značné míry jako improvizační příspěvek Josefa Dvořáka a Pavla Zedníčka. Ani to věčné pošťuchování s Pučmeloudem nemá obvyklý charakter okázalého "trestání zla". Všichni přece víme, že i když ho čmeláci třeba zavřou "do sudu, do sudu, kde si asi nějaký čas pobudu", jak věštecky zpívá v teskném chansonu, je to spíš v rámci hesla "láska nehněvaná není milovaná". Jediný kritický osten zatnu na vrub hudebnímu skladateli (tuším, že to byl Petr Skoumal), který si pro největší hit seriálu, evergreen "Čmeláku chlupatý, už ti šlapu na paty", jaksi vypůjčil leitmotiv z Gershwinova Američana v Paříži. Na druhou stranu, Mistr by mohl být hrd a pyšen, že jeho hit tolik let po jeho smrti interpretovala taková Superstar, jakou Pučmeloud nesporně byl a je. 100% (10.01.2008)