Zemlja
Earth
Réžia:
Alexandr DovženkoScenár:
Alexandr DovženkoObsahy(1)
Poslední Dovženkův němý film je i vyvrcholením slavné epochy sovětské kinematografie. Analýza třídního boje při kolektivizaci vesnice je tu podána s neobyčejnou silou poetického vidění. Dílo proslavilo svého tvůrce na celém světě a bruselská konference filmových historiků v r. 1958 je zařadila mezi nejlepší filmy v dějinách kinematografie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (29)
Tak trochu opak Ejzenstejnovy Generalni linie. Zatimco v ni se venkov ukazuje jako zaostale misto, ktere maji spasit nove stroje, Dovzenkovi bylo dobovymi ruskymi kritiky mj. vycitano, ze zobrazuje prirodu tak krasnou a sobestacnou, ze uz snad ani neni potreba se v ni temi stroji vrtat. Coz bylo v te dobe - jakkoliv to nebyla vzhledem k obsahu filmu pravda - samozrejme spatne. 8.kvetna 1930 sel film do kin a uz 17.kvetna byl zakazan. Oficialni duvod: naturalismus a orientace na lidové tradice a zvyky. Od tohoto filmu zacinaji vetsi zasahy do Dovzenkovy tvorby, kterych byl cilem az do konce sveho zivota. V zahranici se ale Zeme tesila velkemu uspechu, a roku 1958 byla zvolena jednim z 12ti nejlepsich filmu v historii kinematografie. Kamera: Daniel Demuckij. Zena mezi slunecnicemi je Julie Solncevova, Dovzenkova manzelka. ()
"Umieraš?" "Umieram." "Tak umieraj!" Zúfalo statické a nezáživné. Keď práve nie je statický záber detailu nejakej tváre, tak to pôsobí ako dokument o poľnohospodárskej činnosti na dedine danej doby (orba, žatva, zber ovocia). Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. ()
krásné kamerové cvičení, zběsilý střih a traktor jako hrdina lidu ()
Jako prostředek mučení studentů filmové vědy naprosto geniální, jako materiál pro sadomasochisty použitelné, jako film, na který bych se měl znovu podívat nemyslitelné (možná pouze z čistě studijních či pracovních pohnutek), a místy nechtěně vtipné. Jedna hvězdička je za to, že mi ZEMĚ dopomohla k získání kreditů a také za sekvenci s traktorem, která je EPESNÍ!!! ()
Jsem rozpolcen. Agitaci neberu v uvahu, je jasne ze to bude zamerene na kolektivizaci vesnice. Ovsem problemem je ze jsem na tom podobne jako pepino. Obrazove si me film uplne podmanil, Filip Topol svou hudbou taktez. Ale jelikoz se jednalo o nemy film, doufal jsem alespon v nejake titukly prelozene do jednoho z jazyku (treba i ceskeho, kdyz jsme byli soucasti vych. bloku). Bohuzel madarske titulky mi v lusteni "co kdo asi mohl rici" nepomohly. skoda toho ze nebyl ani simultani preklad. ()
Země je až zarážející svou hloupoučkou zápletkou, která strká do kapsy snad i všechny československé pokusy z 50. let. Dovženko není Ejzenštejn, byť se jeho styl (neúspěšně) snaží napodobit. Jinak by mě zajímalo co myslel distributor tím poetickým viděním vesnice... já viděl jen prázdnou snahu o zobrazení prostého lidu jakožto dobráků od kosti a pár laciných symbolů (těhotná žena = nový žviot... umírající stařec, který ještě před smrtí dává k dobru moudra a ve výsledku se jeho odchod protahuje ještě více než žabího krále ve třetím Shrekovi), které pravděpodobné mají ukázat sílu talentu režiséra, což se nedaří. Ruce pryč od kolchozníků! ()
V maďarštině nekovaný si musím někde přečíst děj:). Ale Topol byl fajn a obrázky jsou to pěkné, i když časem poněkud nudící. Virtuálních 5 hězdiček, protože je poviností každého cinefila Zemi vidět. ()
Bohužel jsem film viděl jen s maďarskými mezititulky takžejsem nevěděl co "říkají" ale na druhou stranu jsem si tento němý skvost vychutnal s živým klavírním doprovodem pana Filipa Topola kterému bych chtěl tímto moc poděkovat protože mému zažitku z tohoto filmu dal úplně jiný rozměr. ()
Docela často jsem se přistihnul, že se víc soustředím na hudební doprovod (geniální Filip Topol)... Tenhle film šel úplně mimo mně, za což mozna mužou madarské titulky (spis ne) tak se všem milovníkům němého filmu omlouvám za své nízké hodnocení... ()