Reklama

Reklama

Po 2. svetovej vojne sa bývalý vojak britsko-indickej armády Gian Singh vracia do svojej rodnej dediny v Indii a sníva o pokojnom živote vyplnenom modlitbami a plodnou prácou na poli. V roku 1947 však India vyhlási svoju samostatnosť a v dôsledku zmeny hranice medzi moslimským Pakistanom a hinduistickou Indiou sa Gianov pozemok zrazu ocitne v jej blízkosti. Novú hranicu sužujú konflikty, ktorých korene ležia v dlhodobom nepriateľstve oboch národov. Masakre zo strany pakistanských moslimov nedajú na seba dlho čakať a ničia životy Giana i jeho susedov. Po jednom z početných nájazdov nachádza Gian v lese osamelú moslimskú dievčinu Naseem. Keď vidí, ako je vydesená, tajne ju odvedie do svojho domčeka. Onedlho sa všetko prevalí a pre ubytovanie mladej moslimky sa Gian s matkou stanú terčom nenávisti vlastného ľudu. Naseem a Gian spoločne hospodária na Gianovom políčku, postupne zabudnú na všetky predsudky a zamilujú sa. Keď Giana príde navštíviť Margaret, sestra jeho bývalého spolubojovníka, požiada ju, aby mu pomohla vybaviť oficiálne doklady pre Naseem. Margaret zistí, že jej rodina je ešte nažive. Dokáže zamilovaný pár prekonať všetky nástrahy, ktoré im svet plný náboženskej nenávisti kladie do cesty? (TV JOJ)

(viac)

Recenzie (18)

Volodimir2 

všetky recenzie používateľa

Film je skutočnou historickou udalosťou z obdobia 2. svetovej vojny. Koncom roku 1941 Japonci napadli Barmu a na pomoc domácej armáde boli odoslaní aj Gian Singh, Avtar Singh a ich veliteľ Andrew Stilwell ako kontingent britskej koloniálnej armády. Japonci v Barme zahájili ofenzívu, ktorú spojenecké jednotky neodrazili a do konca mája 1942 japonská armáda obsadila Barmu. Padlo veľa obrancov Barmy a medzi nimi aj britský veliteľ Stilwell. Logickým vyústením 2. svetovej vojny bola dekolonizácia Indie od Británie. Dej filmu sa ďalej presúva do obdobia vyhlásenia samostatnosti Indie. Úderom polnoci na 15. augusta 1947 vznikla nezávislá Indie a Pakistan a Pandžáb a Bengálsko boli rozdelené tzv. Radcliffovou líniou medzi oba štáty a tu vypukli náboženské masakre doprevádzané masovým sťahovaním obyvateľstva. ()

NinonL 

všetky recenzie používateľa

Zajímavý na tomto filmu je pohled do historie Indie a Pákistánu. Odchod Angličanů, konec kolonizace, rozdělení země na dvě, jednu muslimskou, jednu hinduistickou. S tím bylo spojeno mnoho krveprolití, vzájemných náboženských půtek a bitev. Příběh Giana a Nasem je ve filmu vedlejší. Je to klasický romantický příběh, ovšem s nepříliš dobrým koncem. ()

Reklama

peiton 

všetky recenzie používateľa

A zase som plakala, rumázgala ako malá. Takéto filmy zbožňujem - ľudské, plné lásky a hoci popretkávané tragédiami, nešťastiami, bolesťou, tak predsa len naplnené nádejou a perspektívou. Pohľad na život v dvoch rozličných krajinách východného orientu. Láska miestnych ľudí k ich rodnej zemi, ťažké údely a pritom otvorené srdcia, náboženský fanatizmus...láska dvoch nábožensky odlišných ľudí je zároveň nezmyselnou prekážkou.Nemám slov.Zbožňujem príbehy, ktoré sa zaoberajú cudzou kultúrou.Dáva nám privoňať si k bežným vôňam na ulici v Indii. Necháva nás s úžasom pozorovať tisíce odtieňov červenej a ružovej na svadobnom sárí. Opisy sú nádherné, dialógy premyslené, dejová krivka má myšlienku. Postavy sú k veci a nie sú ničím prikrášlené. Nikto nie je úplne čierny alebo biely. Mimoriadne silný, emóciami nabitý príbeh, ktorý mi tuším odporučila kolegyňa a trafila presne. ()

rikitiki 

všetky recenzie používateľa

Ze začátku filmu jsem si říkala: Co všichni máte? Vždyť je to velkoryse pojatý film s vynikající kamerou, která barvami vyvolává všechny vůně Indie. ___ Jenomže pak nastalo neuvěřitelně rychlé usmíření sikhské vesnice s nenáviděnou muslimkou - vpodstatě po pár minutách - a fakt natahovaný konec nutně spějící ke smrtelné katarzi. A to dost nenápaditě, zlouhavě a nudně. ___ Přesto má tenhle snímek, kromě zmíněné kamery a zjevně dostatku vložených peněz, i pár dalších vkladů. ___ Předně neuvěřitelně zasahující vášeň mezi hlavní dvojicí a potom také - pro mě - zjevení Neve Campbell, které jsem si v jiných filmech sotva všimla, ale tady jen očima dokázala zahrát nenaplněnou vášeň, lásku, nikým nežádané odpuštění a nakonec i pochopení, smíření a velkorysou pomoc. /3. 6. 13./ ()

Deimos 

všetky recenzie používateľa

TV/// Obsazení 5/10 Děj 4/10 Hudba 5/10 Efekty 6/10/// +charismatický Jimi Mistry, pěkné obrázky a snad ta Kristin Kreuk -bez napětí, bez emocí, bez válečných scén (přestože zasazení děje by něco přinést mohlo)/// Ze začátku to vypadalo na válečný film. Nakonec z toho bylo něco jiného. Uživatel Raven0 to vystihl docela přesně. Jen dodám, že zajímavé by to být mohlo, ale je to hodně rozvleklé, přesněji občas to nudí. Je faktem, že jim budete fandit, o to horší je ten konec. A k hercům: Kristin jsem ty slzy nevěřil a Neve mi přišla nevýrazná. Takže raději zapomenout./// Celkem 48%/// ()

Galéria (4)

Zaujímavosti (5)

  • Na konci filmu je zmínka o stromu Banyan. Banyan je jedním ze symbolů Indie a navíc i indickým národním stromem. (Cheeker)
  • Neve Campbell, která hrála roli Markéty, navázala při natáčení filmu s Johnem Lightem velmi dobré přátelství. Krátce po vydání filmu v roce 2007 se spolu zasnoubil a později tentýž rok i vzali. Od května 2011 jsou však již rozvedení. (Borrtex)
  • Madhur Jaffrey, která hraje roli matky Gyana Singha (Jimi Mistry), je známá herečka a renomovaná kuchařka, která je autorem mnoha knih s vařením. Z hlavních aktérů filmu byla obsazena jako jediná žena, která žila v době rozdělení. (Borrtex)

Reklama

Reklama