Tokijští kmotři

Film: Zvláštní japonské anime, odehrávající se v současném Tokiu o vánocích. Bezdomovec, transvestita a mladá dívka najdou na smetišti malé novorozeně. Nejenže se o ně začnou starat navzdory tvrdému životu tokijských bezdomovců a odpadlíků společnosti, ale také pátrají po rodičích. Dojemný příběh, možná až příliš spoléhající na dojetí diváků díky uvedené kombinaci. Také je docela legrace, když Japonci zpívají Tichá noc a klanějí se Ježíšku. DVD: Trailer na tento a 7 jiných filmů bez jakýchkoliv titulků, anglické menu. (06.06.2022)

Příjemný příběh, animace Satoshi Kona je charakteristická, odlišná od klasické anime, ukazuje, že vše není krásné, že všichni nemají krásné velké oči a ženy nemusí mít pětky podprsenky:)) Podobně jako u Millenium actress, i tady jsem se skvěle pobavil i měl slzy na krajíčku. Každopádně 5* to jistí:) (12.11.2006)

Tři bezdomovci najdou na Vánoce novorozence a začne jim zcela nová životní starost. Musí se o něj postarat a zároveň najít jeho pravou mámu. Dosti originální námět, pěkná kresba a předvánoční nálada s bezdomovci. Ovšem nic navíc z toho tvůrce nedokázal vymačkat. Je to příjemný film, ale nepůsobil ani příliš dojemně ani nijak vtipně. Lehký nadprůměr. (09.10.2013)

Na první pohled to vypadá, že Satoshi Kon natočil další typický vánoční příběh o lidech, kteří, ač jsou bez domova, mrznou a hladoví, mají srdce stále na pravém místě. Jenže Tokijští kmotři určitě nejsou tím nevinným filmem pro celou rodinu, Satoshi Kon je jedním z těch, kteří se snaží vyvrátit nesmyslnou pověru, že animovaný film musí být určen jen těm nejmenším. Menší děti bych k obrazovce určitě nelákala. Nenajdete v něm totiž tančící zvířátka a černobílé schematické postavy. Připravte se spíše na notnou dávku hořce černého humoru, rozporuplné postavy a závažná témata dnešní společnosti. Ti, co alespoň trochu znají japonskou kinematografii (a obzvlášť anime), nebudou překvapeni, když napíšu, že i přesto je Konův snímek milým pohlazením. 4 a ½* (13.09.2006)

Prostredie tokijských bezdomovcov a ich každodenné trampoty vykreslené na jedničku. Príbeh samotný je však príliš predpovedateľný, šablónovitý a založený na neuveriteľných náhodách stretávania potomkov a detí, rodinných príslušníkov, či známych postáv z minulosti bezďákov. Čiže ak zhrniem, že v jednotlivostiach výborné, no nosný príbeh pod priemerom, čo vo výsledku dáva pekných 65%. (10.03.2021)