Má je pomsta

Brutalitka akú som od aziatov čakal sa naozaj dostavila. Bolo mi jedno, či sa bude film uberať čiernym humorom, nechutnou, svojskou vyvražďovačkou, alebo smutnou a tragickou drámou, jasné mi však bolo jediné - nečakaj klasickú príbeh o pomste. Na to tu máme hollywoodske trháky. Nakoniec prišlo všetko dokopy a ja som len tíško sledoval čo sa bude diať. Nefalšovane originálny pohľad na pomstu, ktorej ale predchádza silne tragický príbeh. Spracovanie je unikátne, s každým strihom medzi scénami nasleduje scéna, ktorá nemá s klasickou šablónou filmu skoro nič spoločné, príbeh je spletitý, no ako film celok pôsobí ucelene a pôsobivo. Trošku možno menej humánnosti, viac svižnosti a lepšieho hereckého korenia a bol by to naozaj unikát. 80%. (30.04.2009)

Sympathy for Mr. Vengeance je prvním filmem z trilogie o pomstě uznávaného jihokorejského režiséra Chan-wook Parka. Tento film se stylisticky i tempem výrazně odlišuje od zbylých dvou. Oldboy i Sympathy for Lady Vengeance jsou akčnější a jejich scénář dynamičtější, v tomto ohledu tedy vyniká hlavně Oldboy, který by se dal nazvat i akčním filmem. Sympathy for Mr. Vengeance je také prostý všemožných vizuálních perliček, jakými je dominující zelený filtr či choreograficky dokonale sladěná akční sekvence v úzké chodbě točená na jeden záběr. První část trilogie naopak vyniká syrovostí a nestylizovanou brutalitou. Vše se zde děje s naprostou samozřejmostí, ať už jde o mučení elektrickým proudem či brutální vražda basebalovou pálkou. Emocionální dopad na diváka je tedy o to větší. Příběh vypráví o hluchoněmém mladíkovi jménem Ryu a o jeho sestře, která je vážně nemocná a potřebuje transplantaci ledviny. Doktoři bohužel nemohou najít vhodného dárce a tak se Ryu rozhodne, že daruje svojí ledvinu. Ryu ale také není vhodným dárcem a po váhání se upíše obchodníkům s orgány, od kterých má dostat vhodnou ledvinu výměnou za tu svoji a peníze, které měl našetřené na operaci. Po operaci se ale probouzí bez oblečení, bez peněz, bez své ledviny i bez té požadované. Ryu byl podveden. Zanedlouho mu doktor oznámí, že konečně našli vhodného dárce, ale Ryu už nemá peníze. Se svou přítelkyní se nakonec rozhodne získat peníze prostřednictvím únosu dcery Ryuova zaměstavatele. Vše bohužel nejde podle plánu a otec unesené holčičky se chce mstít. Zoufalý Ryu se pod tíhou tragických událostí, které se stále množí, také chce mstít. Kdo z těch dvou mužů má větší právo na pomstu? A komu z nich budete držet palce? Soucítit budete s oběma, i když každý z nich stojí na opačné straně. Více vám z příběhu už neprozradím, abych vás nepřipravil o spoustu překvapení, která se ve filmu objevují od začátku do konce. Musím ale ještě vyzdvihnout úplný závěr filmu, který je vskutku excelentní a dává slovu „pomsta“ nový význam. Tempo filmu je pomalé, ale postupný vývoj příběhu vás stále udržuje v napětí a ani na chvilku nenudí. Stavba příběhu je v porovnání s mainstreamovou tvorbou nezvyklá. Děj je občas zkratkovitý, jsou vypuštěny některé pro děj důležité události, jakými je například průběh únosu malé holčičky. Naopak se zde vyskytují scény, které nemají s příběhem zdánlivě nic společného, ale nakonec nacházejí ve filmu své uplatnění a pomáhají vekreslovat charaktery postav a jejich vzájemné vztahy ( například scéna s copánky). Kamera je většinou statická a záběry dlouhé. Jejich kompozice je tak dokonale promyšlená, že v některých scénách kamera nemusí měnit pozici a celé dění je perfektně přehledné. Chan-wook Park po celý film udržuje diváky v napětí a daří se mu velmi často navozovat nepříjemné mrazení v zádech, ale s citem do svého díla vložil i několik humorných momentů, a to značně černých. (28.08.2006)

První snímek z trilogie pomsty jihokorejského režiséra Park Chan-Wooka se výrazně stylisticky odlišuje od následujících dvou filmů. Znervózňující syrovou atmosférou, smyslem pro černý humor a citem pro nepatetická, byť fatální vyústění, připomíná jeho bolestivý film jiného jihokorejského režiséra - Kim Ki-duka. I u něj bývá krutost a bolest motivována láskou, a i u něj se objevují voayeurští mladíci (v Sympathy for Mr. Vengeance je však jejich šmíráctví dovedeno na mnohem absurdnější úroveň). Kdo má na pomstu větší právo? A má někdo vůbec podobné právo? Mou analýzu celé "trilogie pomsty" najdete tady. (13.01.2006)

Úvodom treba poznamenať že Park Chan-wook je génius. V prvej časti svojej trilógie pomsty zvolil úplne iný prístup ako v Oldboyovi a Lady Vengeance. Mr. má totiž jednoduchý a lineárny scenár, ktorý však výborne plní svoju funkciu ukázať nekonečný bludný kruh pomsty, jej príčin a následkov na pozadí drámy so sociálnym podtextom. Takisto ako jeho mladší súrodenci je však natočený nenormálne originálnym spôsobom. Niektoré zábery majú punc geniality – napríklad to ako rôzne sa dá vyjadriť smútok a zdesenie zo smrti blížneho je výborne stvárnené troma zábermi Ryu - utopené dievčatko – otec, dve rôzne reakcie tej istej osoby na pitvu dvoch rôznych postáv takisto v jedinom zábere bez strihu, len s (odporným) zvukom pílky patológa. Rovnako zaujímavé je ako niektoré časti deja divák nevidí, vidí len príčinu a následok. To môžme chápať i ako ďalšie vyjadrenie toho že pre pomstu sú rozhodné práve príčina a následok, nie samotný akt. Hranice dobra a zla sú tu zotreté, každý z aktérov sa svojim spôsobom niekomu pomstí, rozdiel je len v ich motivácii.Snímok je tiež charakteristický geniálnym vypointovaním jednotlivých scén, asi najlepšie je to vidieť v poslednom telefonáte vo filme. Sympathy for Mr. Vengeance nerobí vôbec hanbu svojim vyčačkanejším mladším súrodencom, preto ho hodnotím úplne rovnako 10/10. (07.12.2005)

Spíš zpruzeně uznalé než potěšené třihvězdičky. Možná jsem na takto rozvláčný asijský thriler jen dnes neměl náladu, možná není Park můj šálek kávy (což je pravděpodobnější). Uvědomuju si, že v průměru na mě mnohem víc působí asijské romance, než asijské thrillery, což je - vzhledem k mému jinak temnému filmovému zaměření - celkem překvapující... (29.12.2011)