Forbidden Love
Kamera:
Jan RothHudba:
Josef DobešHrajú:
Václav Trégl, Karel Lamač, Hana Vítová, Jindřich Plachta, Anna Letenská, Helena Bušová, Jaroslav Marvan, Jindřich Láznička, Světla Svozilová (viac)Obsahy(1)
To se stává: lidé si řeknou, že se po letech sejdou, ale zůstane je při slibech. Výjimku učinili naši tři přátelé z mládí, kteří si dali po 25 letech randes-vouz a takto se představují: továrník Brejcha, kdysi dobře situovaný, ale nepřízní osudu stal se z něho továrník bez továrny. O všechno přišel, i žena s dcerou ho opustily. Druhý z kamarádů je věčný student, filosof Netušil. Osud mu otevřel náruč v podobě obchodnice, která se stala existenční základnou svému muži, kromě kterého zvelebovala své hokynářství. Přátelský trojlístek uzavírá kamád Marek, žijící v Americe jako kouzelník se svým synovcem Tonnym. Cirkusové prostředí učinilo Marka slavným a bohatým, nicméně toužícím po vlasti... [dobový program]
Po mnoha letech se mají v Praze setkat tři přátelé. Kouzelník Marek byl v Americe a spolu se synovcem Tonnym přivážejí do vlasti své klopotně vydělané peníze. Továrník Brejcha žije sám. Manželka a dcera ho přivedly k bankrotu a opustily. Věčný student Netušil přijíždí z venkova se svou milující ženou, majitelkou zelinářství, a dcerou Ančou. Věřitelé mezitím zcela vystěhovali Brejchovu vilu. Marek se v dopise zmínil, že by rád oženil svého synovce s Brejchovou dcerou. Netušil, aby Brejchovi pomohl, vymyslí plán. Jeho žena a dcera se stanou Brejchovou rodinou a peníze získané od Marka pomohou bankrotujícímu továrníkovi splatit všechny dluhy. Věřitelé vrátí zařízení vily a v rolích personálu si hlídají své pohledávky. Po příjezdu Marka a jeho synovce je vše jinak. Tonnymu se líbí Tonča, jedna z věřitelek. Anča Netušilová se zase zamiluje do svého "otce" Brejchy. Stěhováci se několikrát omylem snaží znovu vystěhovat vilu. Když se vše prozradí, Marek i Tonny jsou nejprve rozzlobení, ale pak ze starého kamarádství Brejchovi odpustí a pomohou mu. Také oba zamilované páry se mohou věnovat svým citům. [NFA.cz]
Postava ztělesněná Jaroslavem Marvanem se v počátku děje představí (i písemně) jako Jan Brejcha, ale posléze je v ději oslovován jako Karel. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (24)
Není divu, že jsem se tomuto filmu vyhýbal. Lamačům herecký projev je mi nesympatický. Podobně mi nesedli ani mladí V+W. Sebevědomé vystupování, které je natolik civilní, že vlastně herectvím ani není. Ve společnosti ostatních prvorepublikových hvězd to bije do očí, ale především do uší. Ostatní si svoje odvedli...snad s výjimkou velmi utlumeného Marvana, který neměl co hrát. Příběh nevybočuje z produkce tehdejší doby...hon na movitého ženicha, jehož peníze vše zachrání. Díky závěru to zpětně nedávalo smysl; působil překotně, neuspokojivě. Tentokrát to žádná sláva nebyla a ty 3* jsou s odřenýma cípama. ()
Po filmech s Hugo Haasem jeden z prvních pokusů o crazy komedii po americkém vzoru. Na to, že se jedná o pokus, výsledek vůbec není špatný. Je zde sice několik zhola zbytečných motivů táhnoucích se celým filmem - reklama na vysavač, losos tlukoucí se přes jezy, kouzelné těsto na ryby..., ale pokud vypustíme tuhle hlušinu, zbývá celá řada kouzelných situací - personál věřitelů, stěhováci, rybí polévka a hlavně harfa vs. gramofon. Karel Lamač už stárnul (a jednak se odcizoval domácímu publiku častým působením v cizině), takže tato milovnická kreace není zrovna přesvědčivá. O to víc na vás působí ostatní herci. Velmi sympatická Hana Vítová, tradičně dobrý Jindřich Plachta, skvělá Anna Letenská, která měla být pro komedie mnohem více využívána, podobně jako Světla Svozilová. Jedna z výraznějších rolí Jindry Lázničky, který měl smysl pro komickou drobnokresbu (viz. Dívka v modrém, Katakomby). Místy jsem se upřímně řezal smíchy, na jednu z prvních crazy-komedií je to víc než dobrý výsledek. ()
Mám opravdu hodně rád staré české komedie, i s jejich roztomilou naivitou, ale tahle mě vůbec nezaujala. Celé mi to přišlo příliš nucené, vtipy,či spíše pokusy o ně, nevyplývaly ze situace, jednotlivé scény byly poskládány jen tak nahodile, jako by se scénář ztratil a herci improvizovali dle jeho krátké anotace. Bohužel, né každý zvládá improvizaci jako Vlasta Burian a tak tuto komedii nedokázalo pozvednout ani jinak vskutku hvězdné obsazení. Ještě průměrných 50 % ()
Film Milování zakázáno je zajímavý hned z několika důvodů. Například Jaroslav Marvan tady neztvárnil nerudného strejdu, ale naopak milého, hodného, laskavého člověka. Pak zde máme i několik pasáží v angličtině, jako že se odehrávají v Americe, škoda jen, že nebyly přeloženy. A konečně...objevuje se tu černošský herec, to v tehdejší filmografii bylo více než neobvyklé. Naopak naprosto nepřípustné by pro pro dnešní filmaře bylo, aby byl takový člověk titulován „černá obluda“. Jinak se jedná o klasickou situační komedii nejvíce připomínající divadelní představení, kdy postavy na jevišti se objevují a zase mizí, prolínají se různými scénami, vycházejí jednou tamtěmi dveřmi, podruhé jinými. Chvíli mi to připomínalo pozdějšího francouzského Oskara. Jinak je divákovi brzy jasné, jak to celé dopadne, ačkoli ta správná romantika moc nenastane, to se spíš jen páry k sobě přiřadí. Nicméně vedle kvalitních fórů jsou tu i slabší scény, ale zajímavý film to je. ()
"I am the driver of mister Marconi." - "Marconi? To bude asi ten od rádia." aneb Duo Marconi a sladké rozloučení herce Lamače v české screwball comedy, která nemá obdoby. Dva Čechoameričani, stepující černoch a vysavač značky Madelon, který vám vysaje i ty poslední úspory. ♫ "Ale Ameriku!" ♪ ()
Galéria (1)
Zaujímavosti (4)
- Když se Anča (Helena Bušová) dožaduje k odpolednímu čtení Glynové, míní tím Elinor Glyn, velmi populární americkou spisovatelku, hojně překládanou i u nás od začátku 20. století až do 30. let. Její romány byly populární i mezi filmaři zejména v němé éře. Po roce 1989 u nás znovu vyšlo 6 románů v obnovených edicích Červené knihovny a Do kabelky. (NinadeL)
- Jediná hlavní role pro Václava Trégla. Dokonce je i první uváděn v titulkách. (cariada)
- Postava ztělesněná Jaroslavem Marvanem se v počátku děje představí i písemně jako Jan Brejcha, ale posléze je v ději oslovován jako Karel. (Karlos80)
Reklama