Obsahy(1)
Zdá se to téměř neuvěřitelné, ale je to už 30 let, co měla na jevišti někdejšího Tylova, nyní Stavovského, divadla premiéru Kočičí hra Istvána Örkényho s Danou Medřickou a Vlastou Fabiánovou v hlavních rolích. Dosáhla 403 repríz a stala se v pravém slova smyslu kultovní inscenací 70. a počátku 80. let. Příběh dvou sester, jejichž život dělí železná opona, rezonoval s pocity diváků svou pravdivostí. V interpretaci Dany Medřické se navíc postava Erži Orbánové stala symbolem nezdolného optimismu navzdory bídě života. Nejen tato inscenace, ale i herecký výkon Dany Medřické a Vlasty Fabiánové se už za jejich života staly legendami. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (55)
Pohlédneme-li do programu uvozujícího představení proslulé maďarské hry, jejíž námět je blízký i pro českou poúnorovou zkušenost, spatříme v něm hned celou plejádu skvělých hereckých jmen jedné, dnes už prakticky odešlé generace. Není to jen Dana Medřická, mnoho si s ní nezadají ani Fabianová, Matulová, Glázrová, ale i Doležal, Sejk a vlastně také Skořepová. Generace, se kterou se život příliš nemazlil, herečky, které sice nehrají v této hře první housle, ale o to zřetelnější je stopa jejich odkazu v dějinách českého hraného filmu. Hra sama je rovněž velkou nostalgií; uzavírající se život však není v strhujícím a podmaňujícím podání Medřické nesen pouze nostalgií a smutkem; čas od času to v něm perlí i smíchem, i křísne neshodou, v nichž komediální nadsázka nachází pro předvědění svých ctností jen zřídka vídanou možnost. Viděl jsem tutéž hru na jevišti šumperského divadla s Natalií Baženovovou; Medřická samozřejmě vévodí, ale nezapomenutelné zážitky mi přinesly obě kreace vlastně rovnostejně. Velká česká herečka nám na závěr své umělecké dráhy a nečekaně i života přichystala dvě laskominy. Tou první je její rázná a současně zranitelná lékařka z druhého pokračování NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA, tou druhou tato klasická role navzdory normalizaci, kterou byla tak postižena. Co je živé, neumírá. ()
Za herectví Dany Medřické opravdu nejde dát méně než plný počet hvězd. Táhne celou hru, celých 127 minut, stále překypující energií. Jednou plná optimismu, podruhé plačící a hystericky křičící. A všechno jí věříte. Neumím si v této roli představit žádnou jinou českou (ani zahraniční) herečku, aby byla tak dobrá, jako byla Dana Medřická. ()
Klasický divadelní komunistický přenos bez diváků a tady okořeněný ještě střihem. Dnes se naštěstí záznamy vedou jinak. I když by se hra dala nazvat jinak jednotvárnou, díky Daně Medřické a Vlastě Fabiánové naprosto chápu, že dosáhla takových úspěchů. Obě se vyznačovaly velmi přesným a hlavně přirozeným herectvím. Co dodat? Bez nich by to asi nebylo ono. Snad jednou shlédnu jejich následovnice Jiřinu Bohdalovou a Janou Štěpánkovou, abych mohl porovnat, ač věřím, že byly neméně skvělé. ()
Hra mě moc nebavila, mám radši velké plátno, ale výkony herců ano, zvláště paní herečky Dany Medřické. Byla to zřejmě jedna z jejích posledních rolí a bylo vidět, že do toho dává samu sebe. Její šílené výrazové proměny a mluva ("Ať jde k čertu baba!") krásně korespondovaly s protichůdnou distingovanou Vlastou Fabiánovou a jejím sametovým hlasem. Obě dámy by se možná obracely v hrobě, kdyby věděly jak aktuální je téma hry dnes u nás a jak citelně vnímáme na vlastní kůži Gízinu charakteristiku kapitalismu, coby známostí, moci a peněz... ()
Je škoda, že jsem kvůli datu svého narození nestihla Danu Medřickou "live". Nicméně i prostřednictvím TV záznamu mě dovedla okouzlit, ostatně ona málokdy zklamala. Ta neuvěřitelně působivá hra její tváře - radost i smutek v očích. Mohli by udělat vyhlášku na to, aby tento záznam musel vidět každý a mohl si tak úžasnou Danu Medřickou vychutnat v celé její kráse. ()
Galéria (4)
Zaujímavosti (1)
- Do září roku 2008 držela inscenace rekord v počtu repríz (403), jejichž počet nadále nemohl růst, když byla hra stažena z repertoáru z důvodu smrti hlavní představitelky Dany Medřické. Rekord byl překonán inscenací Sluha dvou pánů s Miroslavem Donutilem v hlavní roli. (Bart)
Reklama