Kočičí hra

Koncert pro paní Danu Medřickou, vždy jsem ji měla ráda, ale až tady jsem si uvědomila jak veliká to byla herečka. Kočičí hra sama o sobě není veledílo (i když je to příjemný lidský příběh). Obě dámy dokazují, že když je herec opravdovský a velký, tak překoná i téma hry (jako tomu bylo pro přiblížení v Pochybách s Meryl Streep). Kdyby důraz zůstal na hře, mohlo by to sklouznout k ulepené nostalgii, zášti a jakémusi průměru, ale naštěstí si ten "důraz" paní Medřická ukradla se spolupachatelkou paní Fabiánovou a hru doslova vyšperkovaly. Až neuvěřitelné,co talent dovede! Nepřeháním,když řeknu, že na paní Medřickou jsem koukala s otevřenou pusou. Lepší divadlení výkon jsem sotva viděla! Většinu mého hodnocení patří hereckému výkonu paní Medřické. (02.05.2011)

Za herectví Dany Medřické opravdu nejde dát méně než plný počet hvězd. Táhne celou hru, celých 127 minut, stále překypující energií. Jednou plná optimismu, podruhé plačící a hystericky křičící. A všechno jí věříte. Neumím si v této roli představit žádnou jinou českou (ani zahraniční) herečku, aby byla tak dobrá, jako byla Dana Medřická. (18.05.2020)

Pohlédneme-li do programu uvozujícího představení proslulé maďarské hry, jejíž námět je blízký i pro českou poúnorovou zkušenost, spatříme v něm hned celou plejádu skvělých hereckých jmen jedné, dnes už prakticky odešlé generace. Není to jen Dana Medřická, mnoho si s ní nezadají ani Fabianová, Matulová, Glázrová, ale i Doležal, Sejk a vlastně také Skořepová. Generace, se kterou se život příliš nemazlil, herečky, které sice nehrají v této hře první housle, ale o to zřetelnější je stopa jejich odkazu v dějinách českého hraného filmu. Hra sama je rovněž velkou nostalgií; uzavírající se život však není v strhujícím a podmaňujícím podání Medřické nesen pouze nostalgií a smutkem; čas od času to v něm perlí i smíchem, i křísne neshodou, v nichž komediální nadsázka nachází pro předvědění svých ctností jen zřídka vídanou možnost. Viděl jsem tutéž hru na jevišti šumperského divadla s Natalií Baženovovou; Medřická samozřejmě vévodí, ale nezapomenutelné zážitky mi přinesly obě kreace vlastně rovnostejně. Velká česká herečka nám na závěr své umělecké dráhy a nečekaně i života přichystala dvě laskominy. Tou první je její rázná a současně zranitelná lékařka z druhého pokračování NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA, tou druhou tato klasická role navzdory normalizaci, kterou byla tak postižena. Co je živé, neumírá. (24.03.2008)

.....ozaj nezdieľam všeobecné nadšenie.....také tliachanie o ničom...a D.M. hrá ako v Žene za pultom ako Byl jednou jeden dum-ukričané,prehnaná intonácia,zmena nálady typu maniodepresivna - možno to je to pravé herectvo - ale mne to nesedí ....inak v spomínaných seriáloch som D.M. celkom bral -  ale tu tie prejavy boli extrémne. (01.12.2021)

Hra mě moc nebavila, mám radši velké plátno, ale výkony herců ano, zvláště paní herečky Dany Medřické. Byla to zřejmě jedna z jejích posledních rolí a bylo vidět, že do toho dává samu sebe. Její šílené výrazové proměny a mluva ("Ať jde k čertu baba!") krásně korespondovaly s protichůdnou distingovanou Vlastou Fabiánovou a jejím sametovým hlasem. Obě dámy by se možná obracely v hrobě, kdyby věděly jak aktuální je téma hry dnes u nás a jak citelně vnímáme na vlastní kůži Gízinu charakteristiku kapitalismu, coby známostí, moci a peněz... (27.10.2011)