Kam slunce nechodí...

Tenhle snímek je myslím strašlivě přeceňovaná šestáková fraška, která si v sobě nese jednak takovou tu prvoplánovitou přihlouplost povídek z 19. století a jednak nudnou ukázku buržoazní strnulosti. Nijak zvlášť vtipný mi to nepřišlo a to ani když Menšík rozvinul svojí pověstnou komickou žoviálnosti, kvůli který mu ostatně asi titulní role byla psána na tělo. V podstatě zklamání. A nechápu, proč tady má Menšík jako wallpaper svojí fotku z nějakýho svýho Silvestra nebo čeho. (05.03.2013)

Prekvapujúco vysoké hodnotenie ma zlákalo k sledovaniu tohto jednoduchého, takmer anekdotického príbehu o kľukatých cestách pri napĺňaní túžby po potomkovi a najmä dedičovi. Źáner komédie potvrdzovali iba scénky medzi Vladimírom Menšíkom a Ivou Janžurovou. Inak to bola pomerne tuctová zábava, ktorá nenudila, ale ani nenadchla. Taká, maximálne trojhviezdičková zábava. (30.01.2012)

Vzteky jsem si tu rozkousal dvoje boty, já si taak zakládám na svý pověsti zdatnýho spoileristy, ale kam se hrabu na režiséra Nováka. Ten konec celý detektivky vyzradí hned v názvu filmu. Jinak, když už lékařská věda tak pokročila, někdo by měl vzít z Menšíkova hrobu DNA a naklonovat tak dva, tři exempláře. A rázem se vymírání národa překlopí v exponenciální růst populace. (05.02.2017)

Diskrétní inseminační komedie v televizním provedení a ukázka, jak s malým rozpočtem udělat velký film, založený na drobném nápadu ANEB ...kam chodívají lékaři. Scénaristicky vypointovaný příběh se zvládnutým dramatickým obloukem i samozřejmě geniální herectví udržují přes předvídatelnost děje napětí. -"Maminka ti posílá podvlíkačky." -"Jako bych tě strojila do rakve. Nezapomeň na nás, tatínku. A né, aby ses nám tam, ty dobytku, zamiloval." ... Příklad profesní cti drobného řemeslníka: -"Já jsem poctivej člověk, já musím nejdřív vykonat dílo ... Rád bych byl do večera doma, musím ještě zalejvat kedlubny." (04.01.2012)

Sympatická retro stylovka z raných 70. let. Zdá se, že si všichni zúčastnění s gustem zahráli a dali této nenápadné perle televizní tvorby patřičnou šťávu, které zdánlivě dominují programově zhovadilý Menšík (+ jeho k uzoufání stupidní manželka Janžurová) a ostentativně sympatický Matuška. Ovšem dokonale trapný hybatel děje Ilja Prachař zasluhuje velké uznání, kterého by se mělo dostat i neobyčejně slizkému Josefu Kemrovi. Hudba se povedla, až na celkem zbytečné písničky, bez kterých by to šlo jistě lépe. Vtipný a příjemný zážitek, za který díky. (07.04.2015)