Mladí a slobodní

Nie som a nikdy som nebol fanúšikom grunge, ale dnes už toto obdobie beriem značne nostalgicky a moje antipatie už časom vymizli. Môže za to asi aj Crowe, ktorý je tak šikovný režisér, že máte pri jeho filmoch pocit absolútnej úprimnosti a ich pozitívne vyznenie nepôsobí nikdy falošne. Singles som videl už dávnejšie, ale celkom dobre si ich pamätám a rád by som si ich v TV niekedy zopakoval, ak by vedenie komerčných televízií vôbec poznalo meno Cameron Crowe. VIDENÉ ZNOVA: Tak som sa dočkal v TV po rokoch reprízy a film na mňa pôsobil rovnako, ako v 90-tych rokoch. Čo viac si môže režisér od svojho filmu priať viac, ako nadčasovosť témy a jeho večnú obľúbenosť. Ani som si nevšimol strašidelnosť módy prvej polovice 90-tok, možno to v okolí grunge scény nebolo tak hrozné. Najlepšie z množstva cameí: Chris Cornell a repráky v aute. (28.01.2013)

Šel jsem takhle v raných 90. letech do kina, a čekal fajn film ze života příznivců rockové muziky. Dočkal jsem se zoufalého pohledu na partu uvědomělých čajíčkářů, věčně zaneprázdněných budováním kariéry a plkáním o zodpovědnosti. (Vzpomínám si, že jeden "rocker" tam měl najednou asi tři zaměstnání, a byl spokojený.) Už v 80. letech nebyli mladí moc na nějakou rebelii, ale aspoň se uměli bavit. V 90. letech jim nešla už ani ta zábava. Ono se zas není čemu divit, když jim k tomu vyhrával grunge. (18.09.2007)

kingik někdy v komentáři vystihne mé pocity z filmu lépe než já, u Singles je to přesně ten případ, kdy není moc co dodávat. Film na mě také působí jako slátanina o ničem, která chce být děsně pro mladé a strašně cool, pro mladé je a strašně cool pro některé asi taky, ale připadám si jako při sledování Áčka a cítím se trapně za sebe, že na takovou blblost vůbec koukám. Ale když jsou tam ty rockové kapely, progresivní, Pearl Jam, hudby je hodně a té se taky film dost týká, tak je to asi dobré, že jo (ironie). No, já z toho takový pocit neměl a film mě nudil od začátku do konce. (20.10.2016)

„Have fun. Stay single.“ Některé filmy si je lepší pamatovat jenom na základě prvního zhlédnutí a nevracet se k nim. Singles pro mne holt nebudou stejně oblíbenou vztahovou poradnou jako Annie Hall nebo Když Harry potkal Sally, jimiž se Crowe zjevně inspiroval (fragmentarizované vyprávění, paradokumentární promluvy do kamery). Ten film především kvůli neobratné vyprávěcí konstrukci nedrží pohromadě. Příběhy žádného z páru se kvůli neustálému přerušování a nesmyslnému dělení do kapitol nikdy pořádně nerozjedou. Jednotlivým segmentům na druhou stranu chybí jednotné téma a výrazná pointa, aby film fungoval jako soubor esejů, když už nefunguje jako román. Neblahý vliv na rytmus vyprávění mají zcela nadbytečné dějové linie vedlejších postav, Debbieho a Dicka, které jsou jen zábavnými karikaturami a s realitou mají ještě méně společného než Janet, Steve a Linda. Podobně jako jednoduchým fraškovitým humorem si Crowe vypomáhá hudbou, jejíž časté užití se dost nešikovně snaží motivovat tím, že Steve byl na vysoké DJ (což je zároveň jediný jeho rys). Kvantita podobně neobratných scenáristických berliček, vyplývajících z toho, že autor potřebuje postavy narychlo dostat do určité situace/postavit před určité dilema, s přibývajícími minutami narůstá (nucený přechod k dramatu po autohavárii), aby vyvrcholila v utahaném finále, napěchovaném těmi nejlacinějšími romcomovými klišé. Přes nekonzistentnost v chování postav (Dick možná nakonec až takový „dick“ není, Janet se oproti Debbie nechová tak povrchně, aby působilo přesvědčivě její odhodlání nechat si zvětšit prsa), užití určitých vyprávěcích postupů (Dick začne například do kamery mluvit až těsně před koncem, protože Crowe nevymyslel lepší způsob, jak nás zpravit o tom, co se stalo s Debbie) mají Singles své světlé momenty, dovedou trefně popsat pocity člověka procházejícího nelehkým životním obdobím a lépe než jiné filmy si uvědomují, že „singles“ nutně neznamená žít sám. Jde spíše o jisté mentální nastavení. 60% Zajímavé komentáře: Lima, Nathalie, Leoric (10.11.2007)

A opäť jedna z mojich srdcoviek:) Singles sú asi určení hlavne pre špecifické publikum, ktoré si užije prostredie grungeového Seattlu, čiže pre mňa sú rozhodne tým pravým:D Hlbšiu myšlienku tu asi nikto nenájde, ale ako oddych pre mozog je to fakt úžasné + hudba vás vykopne až na mesiac:) Hlavne pri scéne na koncerte Alice in chains, nikdy neviem obsedieť :D + mi dal tento film tu najvzácnejšiu radu do života: Have fun, stay single:) (04.01.2013)