Prameň života

Víc než dobrý film s neobvyklou tématikou stojí a padá celý především na velmi dobrých hercích - především výborné Cibulkové a chladně dokonalého Dobrého. S Hilmerovou jsem zpočátku úplně spokojený nebyl, zdála se mi moc křehká a působila minimálně první půlhodinu jako neherečka, její role se však počala vyvíjet natolik, že na konci filmu už nebylo ani památky po špatném herectví. Jediné co ještě musím vytknout (a kvůli tomu ubrat i na hodnocení) byla scéna na konci filmu, z prostředí koncentráku. Tento film opravdu nepotřeboval urychlit a zdynamizovat děj, tvůrci ho měli nechat pomalu plynout, koncentrák se konat nemusel, protože to dalo filmu příchuť jiného žánru či druhu filmu a otevřeli další kapitolu. Ale což, i přesto velmi povedené... (15.09.2012)

V hloubi Körnerových krutých, ledem ojíněných příběhů je cosi nekonečně smutného a vědoucího, z pradávných nedětských pohádek, co pamatuje přechody armád a světy dávno neexistujících národů. Téma šíleného projektu Lebensborn v člověku musí něco zaseknout. Vilma C. je tu skvělá, iluze, deziluze a zbytky soucitu se v její doktorce sváří snad podle momentální hladiny morfia v krvi. Okatá Grétka vypadá jako rodná sestra Keiry K. A love story je pořádně tragická. (18.01.2018)

Opět velmi zajímavý snímek. Nacisté svoji teorii o nadřazené rase rozvedli do takových detailů, že nejenže dělily typy lidí podle rozměrů lebek, barev očí či vlasů na což vědci vypracovali rozsáhlé tabulky.... Jejich snaha o rasovou čistotu vedla i k takovým nápadům, jako byla sanatoria o jednomž z nich pojednává tento snímek. Zde se za úředního dohledu dle výběru druhů měly nechat oplodnit ty nejlepší árijské dívky s těmi nejlepšími árijskými vojáky. Z těchto spojení měl vzniknout nový život. Rasově čistá, nová omladina Třetí říše. Noví vojáci s hrdinskou krví po otcích, kteří dotáhnou vlekoucí se válku do vítězného konce. Divák díky filmu může nahlédnou za zdi tohoto nacistického ,,sanatoria''. Roli Grétky se velmi dobře zhostila Monika Hilmerová a oceňuji i výkon Esesačky Vilmy Cibulkové. Doporučuji vidět! * * * * (27.06.2012)

Ukázka myšlení o nadřazenosti, zrůdnosti a fanatismu. Sice oplýval dynamičností opravdu silných momentů, ale i tak se mi nějaké scény až tak nelíbily. Chvilkama mi to přišlo jako jiný způsob podání Romea & Julie (zakázaná láska). Láska i přes všechny překážky. Naopak bych vyzdvihla dvojsmysly některých scén, například poslední - lámání chleba, což může vyznít jako důkaz lásky. Ach, pro Lea nemám slov... (18.05.2012)

Vladimír Körner samozřejmě nikdy nepsal realistické knihy a scénáře, ale v Pramenu života už je přeci jen příliš fantasmagorií (trochu mám podezření, že mu je ta nacistická kvazimystika blízká), nehledě na odpornou rádobyvážnou (z gruntu artrockového kýče) hudbu, která to vše sráží hodně nízko. Snad kdyby to točili Italové (Visconti, Pasolini, Bertolucci, Tornatore, ale i takový Brass), dokázali by filmu dát potřebný náboj, jaký nepostrádaly "fašistické" snímky zmíněných režisérů. (15.06.2010)