Prameň života

Tématem více než zajímavý film o dalším střípku z nacistické ideologie. Mile překvapila hlavně jazyková stránka, trochu mě provázela obava, že to bude celé česky (tudíž autenticita půjde do kytek), ale naopak, nejenže se zde velmi lehce přechází z češtiny do němčiny a nazpátek, mluví se zde i polsky (tato řeč už však v titulcích přeložena nebyla, takže když se jí mluvilo rychle, moc dobře jsem bohužel nerozumněl). Příběh by možná mohl být trochu dramatičtější, přece jenom takhle to chvílemi působilo spíš jako historická rekonstrukce, ale hlavní hrdince, i když se chová dost často hloupě a zbytečně riskantně, divák fandí a není mu lhostejné, jak to s ní dopadne. Z ostatních herců se mi jednoznačně nejvíc líbila Vilma Cibulková, která byla ve své roli obrovsky přesvědčivá. Konec jsem čekal trochu jiný, a proto mě docela (dalo by se říct mile) překvapil (přesněji tak z poloviny). Slabší 4*, snímek bych doporučil spíše zájemcům o problematiku druhé světové války než nezainteresovanému publiku. (11.09.2012)

Velké zklamání, celý film je jedním velkým kýčem. Představa, jak Žid bydlí v budově, kde se Němci pokoušejí projektovat nové Übermenschen je přinejmenším směšná. Vážně je někdo s to vůbec si myslet, že by to tak šlo? Další věcí, která mě zklamala je nepřekládaná polština (když už je překládaná němčina nebo ruština, proč se sakra nepřekládá polština??) (19.12.2009)

V českém hraném filmu ojedinělý pohled do prostředí u nás téměř neznámého - "reprodukovny panské rasy". Ve skutečnosti pohled do obludného nevěstince-kravína, v němž jsou obě pohlaví rovnoměrně ponižována ve jménu posedlých nacistických pseudoteorií. Nikoliv náhodou je spoluscénáristou tohoto filmu velká autorská postava tématu - Vladimír Körner. Asociace s ADELHEID nebo KRVÍ ZMIZELÉHO nejsou tedy náhodné. Jedna z největších tragédií moderního středoevropanství je více než přes ideologické slogany a velká slova nazírána důsledně pohledem zděšeného, nejistého děvčete, pochybujícího i o vlastním původu. Z plejády skvělých hereckých výkonů mimo Hilmerové určitě vyniká i Cibulková, dnes jedna z nejvyzrálejších původních osobností naší střední herecké generace. Námět i směřování filmu je jistým pandánem ke konzumistickým šekovým jistotám a důrazným varováním před tím, co by také, byť před lety zažehnáno, mohlo znovu příjít. Varováním ne marným a inspirujícím pro ty, kteří jsou připraveni naslouchat. (12.09.2007)

Víc než dobrý film s neobvyklou tématikou stojí a padá celý především na velmi dobrých hercích - především výborné Cibulkové a chladně dokonalého Dobrého. S Hilmerovou jsem zpočátku úplně spokojený nebyl, zdála se mi moc křehká a působila minimálně první půlhodinu jako neherečka, její role se však počala vyvíjet natolik, že na konci filmu už nebylo ani památky po špatném herectví. Jediné co ještě musím vytknout (a kvůli tomu ubrat i na hodnocení) byla scéna na konci filmu, z prostředí koncentráku. Tento film opravdu nepotřeboval urychlit a zdynamizovat děj, tvůrci ho měli nechat pomalu plynout, koncentrák se konat nemusel, protože to dalo filmu příchuť jiného žánru či druhu filmu a otevřeli další kapitolu. Ale což, i přesto velmi povedené... (15.09.2012)

Mám problém s filmy Milana Cieslara. Pramen života je asi jediný, který nemá přehnané afektované a patetické scény, jak je to třeba u Krve zmizelého. Přesto to zavání falešnou romantikou a nevěrohodnými scénami. Téma jistě zajímavé, ale špatná režie ho sráží k zemi. Divím se Vladimíru Kornerovi, že dopustil svoje scénáře i v dalších snímcích Milana Cieslara takhle prznit. No jo, kdyby to měl v rukou třeba Karel Kachyňa nebo František Vláčil, pro které dříve Korner také psal scénáře, to by potom vypadalo jinak a bylo by to zajisté jiné kafe! Hodnotím i tak lépe, oproti pozdější nekoukatelné Cieslarově tvorbě. Chválím hlavně hudbu Jana Černého a obraz, který se v roce 2020 dočkal restaurování a Česká televize ho takhle odvysílala. (28.10.2020)