Vlčí bouda

Dobrých českých filmů existuje spousta, ale těch které patří do hororového žánru byť jen okrajově je jako šafránu. Proto jsem byl po shlédnutí tohoto snímku velmi mile překvapen. Režisérku Věru Chytilovou a její díla moc neznám, jedinou výjimkou je legendární Dědictví a tak to budu muset asi velmi rychle napravit, protože jde vidět, že tato dáma své kvality určitě má. . Režisérka dobře rozdala karty a díky barevnosti jednotlivých postav se do toho mohla pěkně pustit. Jedenáct lidí kteří se navzájem neznají spolu musí spolupracovat a legendární heslo: ‚‘‘Jeden za všechny, všichni za jednoho‘‘ začne brzy dostávat první trhliny. Sám osobně si nedokážu představit, že bych musel něco takového prožít. Protože větší bandu rozmazlených fracků jsem ještě neviděl. Samotná atmosféra začala houstnout rovněž zhruba uprostřed filmu a za pomoci kosmické hudby poslance Kocába, která do snímku perfektně zapadla se rozjela ta prává psychologická bitva, která nenechá diváka klidným. (15.12.2009)

Pokud by někdo hledal inspirační látku pro nizkorozpočtové turecké sci-fi spektákly, vkčí bouda poslouží vcelku spolehlivě. Musíte však prominout moralizující část filmu, která mi způsobila naprostou nerozhodnost v druhu diváckého zážitku. Při projekci jsem se především divil a uškliboval, ale od skončení mi Vlčí buda pořád v hlavě podvratně pracuje. (01.08.2014)

Sněženky a machři over 9000. Chytilka mi prostě nějak vypíná kritickou část mozku, takže jí sežeru i to, když mimozemšťan s indulonou na ksichtě ryje držkou ve sněhu a rozdává nesnesitelným zrůdičkám morality jak ze základky. Je to tak strašný, až je to geniální. A pokaždý lepší. P. S. Jakýkoli výskyt v TV programu je fatální šrapnel, jelikož to při náhodném přepnutí už nejde nedokoukat. (29.11.2013)

V dětství jsem tenhle mrazivý film zbožňoval a po skoro desetileté pauze jsem se ujistil, že skoro neztratil na svých kvalitách ani u odrostlejšího diváka. Chytilová se protentokrát trochu umírnila a tvůrčí chaos podřídila pečlivému budování atmosféry a dodržování žánrovým konvencí. Vznikla hororová psychologická sonda, která má co říct k dobové společnosti a svoji výpovědní hodnotou povyšuje dobře zvládnutý žánr ještě do vyšší polohy. Žádný Upír z Feratu, ale Vlčí bouda je filmem, z něhož člověk může zakusit nefalšované zamrazení. (08.01.2011)

na to, že to dělala Chytilová, to ale vůbec nebylo špatné...no, ono to nebylo špatné vůbec. Jasně, trocha moralizování musí být, jak jinak, to mi taky vadilo, ale jednak Kocábova hudba navodila hodně strašidelnou atmosféru, jednak některý detaily vyvolají mrazení v zádech spolehlivě...vedoucí zájezdu se zběsile válí ve sněhu, jinou z vedoucích najdete ve sněhulákovi...napsaný to vypadá směšně, ale do malého atmosférického horůrku to sedí víc než dobře. (15.07.2012)