Vlčí bouda

Mnou dlouho opomíjený film Vlčí bouda se pro mě rázem stal jedním z nejlepších Československých hororových počinů. O filmu jsem věděl málo a jsem za to rád. Protože o to víc si mě získal. Jelikož jsem netušil jakým směrem se bude dál ubírat. Parádní psychologická hra s atmosférou hustou tak, že by se dala krájet. Cuká to se mnou abych dal 5 hvězd, ale herectví většiny mladých protagonistů byla katastrofa. Ikdyž je možný, že to byl úmysl. Tak či tak se jedná o hutnej film. Za mě palec nahoru. (18.12.2017)

Či už ide o nejaké podobenstvo alebo nie (áno, ide - Chytilová by nikdy nenakrútila nič obsahovo vyprázdnené), pravdou je, že niekto tu veľmi operatívne a invenčne nadviazal na princípy amerického hororového boomu z obdobia okolo 1980. Bohužiaľ miestami dosť okato. Chlapík s klobúkom v úvode, tvrdiaci, že "to nejde" evokuje Ralpha z Piatku trinásteho - chlapíka s klobúkom v úvode, tvrdiaceho, že "to nejde". Dievčina, ktorá vysvetľuje, čo je KPZ, akoby z oka vypadla prvej obeti Piatku trinásteho. No a hudobná zložka filmu Manfrediniho šepotavé efekty priamo a bezostyšne kopíruje (tvorcovia zrejme usúdili, že nám ten komunizmus vydrží, takže šanca dostať sa ku komparatívnemu materiálu sa nezdala byť veľká). A to je asi tak všetko, čo by som filmu vytkol. Hneď prvé minúty avizujú, že minimálne po režisérskej stránke rozhodne nepôjde o všedný zážitok, čo definitívne potvrdí "milovanie so snehom". Najlepší čs. horor tých čias to ale nie je (mne vstávali vlasy na hlave z Upíra z Feratu, dokonca i kreslená Krvavá pani je lepšia), ale horor bez krvi, obetí a vrahov, s atmosférou obrazov Caspara Davida Friedricha (mein Gott), kto by to nebral? (19.02.2005)

Nechápem, ako som doteraz mohol zabudnúť na hodnotenie tohoto našeho sci-fi klenotu s "poselstvím". A to som ho videl dvakrát. Atmosféra hustejšia ako v Chate v horách, emzáci premúdrelejší ako všetci tí americkí z 50tych rokov a navyše vydarená pointa, ktorá tomu dáva onen hlbší rozmer, aby Chytilovú nemohol nikto obviniť s lacným koketovaním s "pokleslým" žánrom. Pre mňa spoločne s Tretím šarkanom vrchol tunajších mimozemských scifíčok, ktoré majú navyše detských hrdinov a napriek tomu dokážu vyvolávať poriadne zimomriavky. Možno po rokoch pôsobia trochu naivnejšie, ale myšlienky majú stále aktuálne. Chytilovej filmová reč je taká aká je, riešiť jej kamerové mecheche nemá zmysel, treba ich brať ako fakt. (21.05.2013)

Čekala jsem mnohem větší pocit strachu, bohužel jsem se lekla jenom jednou (sněhulák), a to je na horor málo. Macháček s tím svým kulichem neměl chybu, herecké "výkony" ostatních účinkujících byly ale spíš k smíchu, stejně jako prapodivné válení se ve sněhu. Kocábova hudba navozovala celkem děsivou atmosféru, přesto si myslím, že v rukou jiného režiséra by film dopadl lépe. (18.02.2012)

Pro mě nejlepší film Věry Chytilové, ve kterém svůj styl využila pro sci-fi horor a to neuvěřitelně funkčně, kdy teoreticky sledujeme horskou komedii o lyžařském kurzu, které by se díky hláškám některých účastníků dalo snadno smát, ale tak moc za vším je (a postupně graduje) cosi temného, že mě to dokázalo držet neustále napnutého, kdy vše vypukne. A to i přesto, že už jsem Vlčí boudu několikrát viděl, takže přesně vím, jak vše končí. Je to celkem pěkná protiváha k Upírovi z Feratu, kterého jsem si taky nedávno opakoval - zatímco tam hororové scény moc nefungovaly a občas působily spíš směšně, u Vlčí boudy by samy o sobě mohly dopadnout stejně, ale Chytilové perfektní stylizace to nedovolí a ještě vám vrátí, že byste vůbec mohli pochybovat. Na naši zem perfektní film, ve kterém své místo mají i výkony neherců, které sice jsou křečovité, avšak mi přijde, že toho Chytilová využívá ve svůj prospěch. A ani ta moralitka mi nepřišla tak moc moralizující, jak někteří tvrdí, ale spíš jako jasná myšlenka o tom, co je lidstvo zač a jaká je jeho šance na přežití; na moralitku mi to přijde hlubší. Viděl jsem to znova po pár letech a jsem rád, že mě to nepřestává fascinovat. 5* (09.06.2024)