TGM Osvoboditel

Neříkám, že jsem se nedozvěděla zajímavé věci, ale více bylo těch, které jsou všeobecně známé. Masaryk je líčen až idealisticky, nechybí Má vlast, aby byla navozena patřičná atmosféra... Na poměry Chytilové je to docela konzervativní dokument. Není špatný, pozornost jsem neměla problém udržet, ale od Chytilové prostě člověk čeká tak nějak více. (02.10.2013)

Vcelku povedený netradiční dokument, jak už výstižně napsal kolega "sportovec". Byl jsem velice překvapen, že se mi ho podařilo po několika letech nalézt na videokazetě, na kterou jsem si ho nahrál patrně při 150. výročí narození T.G.M. v roce 2000. Ještě více jsem byl překvapen, že za oním dokumentem byl nahraný jeden díl z cyklu Ta naše povaha česká právě o Masarykovi, kde se člověk mohl v anketě od Hodonínských dozvědět, že T.G.M. byl napříkald prvním dělnickým prezidentem atd. Bohužel to odráží smutnou realitu - Masarykův odkaz je už dávno mrtvý a tlachání současných politiků o něm působí na veřejnost poněkud anachronicky, ba i komicky. V dnešní konzumní společnosti jde vlastně vůbec jen o prázdná klišé. T.G.M. zůstává v obecném povědomí "jen" velice důležitou historickou postavou s velkým významem pro náš stát, zejména pro jeho vznik. Více informací o prvním čsl. prezidentovi si ovšem zjistí už málokdo... (03.05.2009)

Kopie, kterou jsem viděl, byla rozporuplná. Zdálo se mi také, že špatně sestříhaná s řadou dodatečně dodávaných a vynucovaných hlušin (ještě stále přínosné vystoupení vnuček, dodatečné naprosto nevhodné záběry s Havlem ad.) Ale základní přístup, Macháčkovo předčítání Čapkových Hovorů s TGM (pravděpodobně i dalších textů zčásti přímo Masarykových) v kombinaci se Smetanovou hudbou a rytmizovanou koláží současných a dobových filmových záběrů a dokumentů, je nesporně invenční a objevný. TGM tu vyrůstá jako osobnost vlastně současná a zásady, které hlásá, vyznívají v dnešním postmodernistickém kontextu pozoruhodně moderně, v některých momentech až avantgardně. Jestliže se Chytilové pojetí zdá být z rutinního dokumentaristického pojetí až příliš nekonvenční, zprostředkovaný pohled, který touto cestou nabízí, tato domnělá desiderata více než vynahrazuje. Proklamativně hlásaná velikost působí zpravidla velmi papírově a kašírovaně; zprostředkování ryze uměleckým tvarem pro zasvěceného diváka je a může být vlastně hmatatelné, jakoby z živého rozhovoru osvojované a uchopované; stáváme se Masarykovými současníky a rozmlouváme takto s mrtvým přes propast desetiletí, která uplynula od jeho smrti. Oproti současné formě poloklasického protokolárního, polohraného dokumentu působí Chytilové přístup jako výrazně osobitější a - jakkoliv nechci zatracovat tuto metodu ztvárňování skutečnosti a její oprávněnost - hlubší. (23.10.2008)

Historii píší vítězové a nejinak je to i v případě TGM. Pakliže by se osobnost jeho ražení nacházela v jiné situaci a na jiném místě, v rámci idealismu by mohl konkurovat V.I Leninovi - obzvlášť v otázkách, co je schopen pro svůj cíl udělat. Pakliže člověk uvěří důležitosti vlastního cíle, je ochoten obětovat vše - a tak je tomu i v tomto případě. Bez diskuze se jednalo o charismatického člověka, který měl ušlechtilé cíle. Nabízí se zde ale otázka, co je schopen člověk obětovat za předpokladu, že bude mít cíl, výmluvy i omluvy a odvahu? Cokoli. Každopádně si myslím, že tento kult osobnosti je správný - je dobré si někoho z historie své vlasti idealizovat do té míry, abychom byli patřičně hrdí a chovali se podle toho. Následující roky po smrti TGM znamenaly zásadní propad v sebevědomí tohoto národa, kdy se zde bohužel nenachází žádná morální autorita, jakýsi pomyslný kompas - a abychom jej hledali v sobě? To ne. (31.03.2021)

Úchvatný umělecky laděný dokument o Tomáši Garrigue Masarykovi postavený na kořenech pozitivního kultu osobnosti ,,Tatíčka Masaryka" a metodě montáže autentických dobových záběrů a ilustračních záběrů ze současnosti, nádherné hudbě a sugestivním Macháčkově přednesu jak Masarykových myšlenek, tak úryvků z Čapkových Hovorů s TGM ... (20.09.2017)