Kameňák 2

Dvojka už byla slabší, ale návštěvy v bordelu nezklamaly ani tentokrát. To samé by se dalo říci i o Pepově rodině. Modrý pramen úřadoval a nadržený tu byl kde kdo, nejen stará Kropáčková. Smůlou však je, že se většina filmu točila hlavně okolo toho a postupem času zábava přešla spíše do trapnosti. Bylo však viditelné, že nejvíc si to užíval asi sám Troška a na diváky už tak nějak hodil bobek. Protože tu bylo už i několik hodně provařených scén, které už na podruhé tak srandovní nebyly. (01.04.2018)

Nie, nenapíšem vám komentár, napíšem vám príbeh. Príbeh o dni, ktorý zmenil zmysel môjho života. Takže, začínam. V jeden pekný deň sme sa na Letní Filmové Škole rozhodli spolu s ďalším uctievačom vomit screenu - Sith lordom Cooperom - zájsť na projekciu nášho vytúženého filmu Kameňák 2. Keďže sa projekcia odohrávala v letnom kine a prišli sme neskoro, trávnik už bol zaplnený vyznávačmi "kamenného humoru", ktorí už netrpezlivo posedávali a čakali na film, ale najskôr i na príchod všeobecne obľúbeného režiséra Zdeňka Trošky. Ten dokonca kvôli LFŠ prerušil svoje natáčanie tretieho pokračovania a prišiel k nám priamo z Kameňákova. Konečne nastal ten vytúžený okamžik a na javisko prišiel ON. Uvádzačka najprv dlho a pútavo o Zdeňkovi hovorila, priam dopodrobna analyzovala jeho úžasné filmy a skvostný humor. V tom sa náhle rozpršalo a všetci vytiahli dáždniky. Keď sa pani uvádzačka spamätala z letargie jej pochvalných slov a uvedomila si, že prší, a že tam Zdeňek stojí len v jeho typickej krátkej košeli, promptne (a s určitým rozhorčením) vyzvala divákov, aby pánovi režisérovi nejaký ten dáždnik nad hlavou podržali. Po chvílke trápneho ticha, zachoval pohotový Zdeněk chladnú hlavu a odvetil "Ale néé, to je dobrý". A tak tam mokol a mokol, až mu pani uvádzačka konečne nepredala slovo. V tom sa všetkým rozžiarili andělské tváře, a s nadšením počúvali jeho zaujímavé rozprávania z natáčania i zo života, v ktorých často používal slová ako "hovno", "nadržená bába Kropáčková", či "herecké hvězdy formátu Helenky Vondráčkové a Martina Maxy". A všetci sa od zábavy "řachali smíchy" a úprimne bavili. Po jeho úvode sme mu všetci zatlieskali a tešili sa na projekciu, ktorá ak mala byť aspoň z polovice tak zábavná, ako sám pán Troška, bola odsúdená k obrovskému úspechu. Po menších peripetiách sa spustil film. Keďže bol trávnik obsadený "lidmi navezenými z venkova, kteří by se Kameňáku smáli i kdyby nefungovala promítačka", čakali sme salvy smiechu, záchvaty nespútanej zábavy a vzájomných poplácání sa medzi členmi rodín typu "hele mámo, to byl ale výbornej fór!" Ale... nič sa nestalo!! Na projekcii sme (v rámci nášho všeobecného sebemrskačstva) vydržali 20 minút a ak poviem, že sa ľudia vlažne zasmiali tri krát, tak to preženiem. Nechápali sme to. Kam ten svet speje, keď sa už ani Troškovým filmom nikto nezasmeje? Znechutení z tohoto faktu sme sa s Cooperom zbalili, nechali film filmom, a radšej zašli do hospody. A pri niekoľkých pivách sme sa do noci bavili o našom bohovi Zdeňkovi a jeho neprekonateľnom prínose do českej, ale i svetovej kinematografie. (14.08.2004)

Úroveň šla určitě od prvního dílu dolů, už to prostě nemá tu originalitu. Pobavil jsem se, tak opět vynechám odpad jako zvolila většina. Moje hranice filmu jsou asi moc široké. Dokáži tento film nedát na dno a zároveň jsem milovník filmů jako POSLEDNÍ POKUŠENÍ KRISTA. Ale proč si lhát, ten kdo se zasmál u "PRCIČEK", přeci může stejně ocenit psychologické drama. (12.10.2013)

Hodnotím jako celou sérii, nikoliv jako jednotlivé díly. Před 3 lety jsem se některým vtipům od srdce smál. Některé světlé momenty ve filmu jsou, ale přece jenom točit vtipné scénky bez příběhu není úplně optimální. Respektive - musí se to umět, jako to zvládá například Suchánek s Genzerem nebo britská dvojice Lucas-Walliams, ale troška takový génius není. Některé vtipné momenty tomuto filmu však upírat nelze. (35%) (29.10.2009)

Podobně jako u jedničky jsem byl při prvním shlédnutí zděšen či znechucen. Od té doby už nějaká ta voda uplynula a já s překvapením zjišťuji, že v Kameňáku 2 možná zábavnější scény převažují nad těmi trapnějšími. Párkrát jsem se dokonce i zasmál a to se mi u českých filmů z poslední doby moc nestává. Samozřejmě, že neherci hrají přímo hrůzostrašně, místy je zbytečně uřvané či nechutné. Přesto nakonec převažují spíše pozitivní pocity. (30.07.2007)